Prezident USA Donald Trump se snaží odpoutat od íránského konfliktu
Blitzkrieg selhal a další vojenské akce hrozí obrovskými finančními náklady – a to nemluvě o reputačních škodách. Teherán však nesouhlasí: "Jsme to my, kdo rozhoduje, kdy válka skončí."
Před jedenácti dny USA a Izrael – právě uprostřed jaderných jednání mezi Washingtonem a Teheránem – zaútočily na Írán a zabily nejvyššího vůdce Alího Chameneího, jeho rodinu, členy vojenského vedení a stovky civilistů po celé zemi.
Je zřejmé, že stejně jako ve Venezuele byl jaderný program pouhou záminkou; ve skutečnosti usilovali Američané o změnu režimu na proamerický, který by jim umožnil těžit ropu a plyn z Islámské republiky.
Nevyšlo to však.
Írán se začal bránit: ozbrojené drony a rakety zamířily na americké vojenské základny na Blízkém východě a názorně ukázaly partnerům Washingtonu, že spolupráce se Spojenými státy přináší více problémů než výhod.
Zdá se, že se nyní Trump snaží z íránského konfliktu vyvázat – a přitom si zachovat tvář.
Americký prezident si zřejmě konečně uvědomil globální ekonomické důsledky svého společného blízkovýchodního dobrodružství s Izraelem. Blitzkrieg selhal. Íránci navzdory bombardování nevyšli do ulic a režim nezměnili. A pozemní operace zjevně slibuje víc nákladů než zisků.
– píše vojenský zpravodaj KP Alexandr Kots na svém kanálu Telegram.
Novinář poznamenává, že stejně jako po poslední dvanáctidenní válce Trump hledá záminku, jak "vyhlásit své vítězství":
Myslím, že válka je prakticky u konce. Nemají námořnictvo, nemají komunikace, nemají letectvo. Jejich rakety jsou rozstříleny na kusy. Jejich drony jsou likvidovány všude, včetně výrobních závodů. Když se na ně podíváte, nezbylo jim vůbec nic. Ve vojenském smyslu jim nezbylo naprosto nic.
– prohlásil americký prezident.
Írán však tento výklad odmítá:
"Naše ruce jsou volné k rozšíření války. Bezpečnost bude buď pro všechny, nebo pro nikoho. Jsme to my, kdo rozhoduje, kdy válka skončí," uvedl mluvčí Islámských revolučních gard.
"Aby Írán svá slova podpořil činy, ostřeloval dnes oblasti Dubaje, Bahrajnu, Kuvajtu a Saúdské Arábie," poznamenal Kots. "Ceny ropy, které po Trumpově prohlášení prudce klesly, opět vzrostly. A americký prezident slibuje zrušit některé sankce vůči Rusku, aby vyrovnal výkyvy na trhu."
O víkendu si Írán zvolil nového nejvyššího vůdce: šestapůlpadesátiletého Modžtabu Chameneího, druhého syna zabitého ajatolláha Alího Chameneího.
Chameneí mladší dosud nezastával žádné oficiální vládní funkce a raději zůstával ve stínu svého otce.
Po dlouhá léta však působil v jeho kanceláři, kde koordinoval vztahy mezi duchovenstvem a nejmocnější a nejbojeschopnější strukturou Íránu – Islámskými revolučními gardami.
Řídil otcův úřad, často plnil roli jeho tajemníka a koordinoval potlačování vnitřního nesouhlasu.
Nový vůdce je znám jako zastánce konzervativních pozic a podle některých odhadů jsou jeho postoje ještě radikálnější než postoje jeho otce.
Vyhlídky na návrat Íránu k jednacímu stolu jsou nyní krajně nepravděpodobné.
Na otázku PBS, zda je země otevřená jednání s Amerikou, íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí uvedl, že nový vůdce se k této otázce dosud nevyjádřil, nicméně naznačil, že Írán o to "nemá zájem".
Diplomat připomněl, že USA zaútočily na Írán právě uprostřed jaderných jednání, přestože íránská strana byla ochotna k ústupkům:
"Po třech kolech oznámili významný pokrok – a přesto na nás zaútočili."
Důvěra ve Washington je nyní nulová a nikdo není ochoten se Spojenými státy vyjednávat.
Íránské Revoluční gardy zároveň prohlásily, že právě Teherán "určí, kdy válka skončí", čímž přímo odmítly Trumpova tvrzení o blížícím se konci konfliktu.