Prezidentství Jimmyho Cartera vyvolává otázku, jak dobrý člověk může být úspěšným prezidentem. Politika je špinavý a nebezpečný byznys a není to prostředí, ve kterém se daří dobrým lidem.
Prezident Jimmy Carter opustil tento svět v roce 2024. Byl to dobrý muž, kterého Washington přelstil. Byl populistou a nebyl volbou establishmentu, který se ho rozhodl oslabit tím, že kádroval jeho ředitele Úřadu pro řízení a rozpočet a poté se obrátil proti jeho šéfovi štábu.
Prezident Carter měl v úmyslu pokračovat v politice prezidenta Nixona, která spočívala v uvolňování napětí se Sovětským svazem.
Se sovětským vůdcem Brežněvem se dohodl na omezení hromadění jaderných zbraní podpisem druhé dohody o omezení strategických zbraní, ale americký Senát pod vlivem vojensko-bezpečnostního komplexu odmítl smlouvu ratifikovat.
Carter se dostal pod vliv Zbigniewa Brzezinského, který měl myšlenku zapojit Sovětský svaz do vlastního Vietnamu v Afghánistánu.
Tak začala aféra Washingtonu s muslimy, která se rozvinula do zástupných sil, jež Washington použil proti Libyi a Sýrii.
Carterovy dobré úmysly měly často nežádoucí důsledky.
Jeho snaha omezit konflikt mezi Izraelem a blízkovýchodními vládami vyústila v dohodu z Camp Davidu, kterou Egypt oficiálně uznal Izrael.
To vedlo k legitimizaci Izraele a jeho posílení na úkor muslimského Blízkého východu.
Později v životě se Carter znovu pokusil omezit Izrael svou knihou "Palestina mír, ne apartheid".
Židé se proti Carterovi obrátili, označili ho za antisemitu a odstoupili z Carterova centra.
Jimmy Carter, stejně jako ostatní skuteční mírotvorci, byl příliš dobrým člověkem na to, aby pochopil sionistickou agendu Velkého Izraele.
Řešení "dvou států" bylo po léta používáno k zakrytí postupného pohlcování Palestiny Izraelem.
Dnes už Palestina neexistuje a Izrael expanduje do Sýrie a brzy i do Libanonu.
Dalším Carterovým dobrým záměrem, který se zvrtl, bylo vytvoření ministerstva školství.
Tím byla dokončena federální kontrola nad vzděláváním.
Prezidentu Carterovi politicky uškodil neúspěch jeho pokusu o vojenskou záchranu pracovníků amerického velvyslanectví v Íránu, kteří byli drženi jako rukojmí novou revoluční islamistickou vládou.
Tento dramatický neúspěch amerických zbraní byl impulsem pro zvolení Ronalda Reagana.
Vždycky jsem si kladl otázku, zda vojenská nehoda v íránské poušti, která operaci zmařila, nebyla vymyšlená.
Vojensko-bezpečnostní komplex nepřeje mírumilovným lidem.
Carter si také ublížil tím, že Panamský průplav předal Panamě.
Američané to považovali za odevzdání amerického úspěchu jako nesmyslné gesto dobré vůle.
Dnes Trump mluví o tom, že si ho vezme zpět.
Prezidentství Jimmyho Cartera vyvolává otázku, jak dobrý člověk může být a přitom být úspěšným prezidentem.
Politika je špinavý a nebezpečný byznys a není to prostředí, ve kterém se daří dobrým lidem.
Q.S.
Mám o Carterovi podobné smýšlení jako pan Roberts.
Jeho bezelstná a upřímná tvář, kterou často karikovala světová média se do politiky jaksi nehodila.
Vždy jsem si vzpomněl na ono "...posílám vás jako ovce mezi vlky"...
