Rozdíl mezi předvolebními sliby a reálným chováním politických stran po vyhraných volbách je diametrální
Je to vcelku pochopitelné, uvědomíme li si, že za razantní změnu nenese nikdo zodpovědnost. Unikátní ukázkou otočky byla vláda složená z pěti stran a vedená Fialou, kdy nebylo splněno vůbec nic. Ovšem, jak se zdá, podobné chování má i plno dalších subjektů podílejících se na vládách před Fialou i po něm, současnou koalici nevyjímaje.
Problémem voličů je jistá naivita.
Věří-li výrokům slibujícím udělat z bahna zlato, je složení další vlády jejich problémem.
Většina před volbami pronesených slov a slibů nemá s realitou nic společného.
Kdyby totiž někdo bral v potaz skutečný stav a možnosti, hovořil pravdivě a uvěřitelně, moc voličů by nezískal.
Například o ekonomickém stavu země i EU hovořila nejvýstižněji paní docentka Ilona Švihlíková.
Přesto je ministryní financí daleko méně znalostmi vybavená Alena Schillerová.
Nic oproti ní, působí stále sympaticky, to ale u ekonoma není důležité.
Také Kateřina Konečná popisuje současný stav mnohem realističtěji než kdokoliv jiný, přesto Stačilo skončilo ve volbách v poli poražených.
Lidé nechtějí slyšet pravdu, sliby zní mnohem krásněji.
Bez ohledu na stranickou příslušnost.
Urážky a Oganesjanovo komando najaté Pětikoalicí udělaly své.
Předvolební lhaní voličům společně s propagandistickou snahou médií pomohly Fialovi vyhrát minulé volby.
I v těch posledních byla jejich snaha extrémní, nicméně výsledky vládnutí Pětikoalice byly natolik tristní, že ani obrovské úsilí, další kupa slibů a předsevzetí a vytváření překážek ze strany hradní dvojice Fialovi k dalšímu setrvání ve Strakovce nepomohly.
Tak příšerné výsledky jeho vláda měla.
Přeci jenom, nebývalé množství skandálů, hospodářské kriminality a ztráty smyslu pro realitu jsme tu neměli.
I přes neaktivitu médií ve směru snahy věnovat se průšvihům předáků vládních stran a mlčení kolem zásadních kauz, v nich měli své stopy Fiala, Rakušan, Hřib a plno dalších politiků koaliční vlády či z jejich stran, lidé přestali věřit v nějaký úspěch.
Jistou kontrolkou bylo i pozadí minulých voleb usazujících Fialu do premiérského křesla, kdy v přípravě na ně výrazně zasáhnul Rychetským vedený Ústavní soud.
Nebylo to sice poprvé, už v roku 2009 hrál důležitou roli v parlamentních volbách, i tehdy šlo o to držet ODS u moci, ale bavíme se o čerstvější době.
V posledních volbách vyhrál Babiš.
Po jeho covidovém dobrodružství by to asi logicky ne každý čekal.
Přeci jenom obětí vakcinace a tehdejšího propadu ekonomiky majícího důsledek na mnoho mizerných konců firem i jednotlivců bylo mnoho a dojezd to má i nyní.
Národ ale zapomíná.
Navíc sebedestrukce Fialy & spol. byla totální, takže to měl Babiš jednodušší.
To nelze říct o SPD a Motoristech.
Sice nějakým zvláštním způsobem přeskočili Stačilo, což ještě více překvapilo u Top09, Pirátů a STAN, ale ani tak procentuálně nezazářili.
Na parlamentní většinu dosáhnuli, ale na 10% nikoliv.
A tím se stali ve vládě stranami s menším vlivem a mizernou nadějí v možnosti prosazovat předvolební sliby.
Navíc SPD má sice předsedu Sněmovny, ale vzdalo se možnosti obsadit ministerská křesla svými straníky.
Foldyna by ve vládě jistě čeřil klidné vody a Fiala z SPD by se v ní také neztratil.
I Motoristé mají pár osobností, bohužel ale jejich prioritou je NATO a EU, byť bez Green Dealu.
Od nového ministra zahraničí bychom čekali jiný přístup k Ukrajině a větší rozhled týkající se i Ruské federace a Číny.
Uběhlo pár týdnů od jmenování nové vlády a již padlo několik slibů daných před volbami.
Je logické, že SPD při počtu svých poslanců a de facto nulovém zastoupení mezi ministry neprosadí referendum o vystoupení z NATO a z EU, když ostatní dvě strany patří k prounijním a pro NATO.
Ale ekonomiku decimující nákup stíhaček F-35, které bez amerického svolení ani nevzlétnou, už by zkusit ovlivnit měla.
Také tendr na dostavbu Dukovan.
Podobně vláda slíbila zrušit koncesionářské poplatky a ministr kultury za Motoristy je proti, přestože před volbami jsme slyšeli jiný názor.
A mezi sliby bylo mnoho dalšího.
Jak bude postupovat ukončení financování politického neziskového sektoru, kterých neziskovek se to bude týkat (např. Člověk v tísni by měl poté brzy umřít na skutečnou chudobu) a kolik dalších slibů bude naplněno či úplně padne, to se uvidí.
Dokud ale nedosáhneme toho, aby politici nesli finanční i morální zodpovědnost za své sliby i reálné činy, budou se nadále napříč stranami chovat jako zloději a lháři.
Bez trestu není možná náprava.
Q.S.
Kdepak slova! Činy"
"Po ovoci poznáte je..."