Sbohem, republiko...

Sbohem, republiko, země mých snů,

v tvých horách a lesích každý znám stín,

tvůj plamen jasný změnil se ve tmu,

ve vzduchu cítím plamen a dým.

Sbohem, republiko, ožila jsi krátce,

když lidé zpívali a naděje kvetla,

když pole zlátla a louky voněly sladce,

nadějí svobody zářila světla.

Sbohem, republiko, bez ovací a díků

jsi v nás, jsi s námi, hluboko v duši, 

je nový začátek, stiskli jsme kliku

a venku na dveře budoucnost buší.

Stojíme zatím slepí a hluší

Q.S