Skupina výzkumníků z Laboratoře molekulární biologie Lékařské výzkumné rady Univerzity v Cambridge ve Velké Británii vytvořila bakterii s přepsanou DNA.
Bakterie střevní tyčinky Escherichia coli mají běžně 64 kodonů, avšak vědcům se podařilo odstranit nadbytečné aminokyseliny a ponechat jich jen 57. Výsledný kmen Syn57 se stal bakterií s "zjednodušeným" genetickým kódem. Výsledky výzkumu byly zveřejněny v časopise Science.
"Syn57 má více prostoru pro zavádění dalších nekanonických aminokyselin, což otevírá velké možnosti pro další rozšíření genetického kódu," uvádí se v tiskové zprávě.
Protože "nekanonický" genetický kód Syn57 je nečitelný pro "přirozené" mikroby, například viry, bude tato bakterie pro ně neporazitelná.
Vědci z Cambridge tvrdí, že se jim podařilo vytvořit bakterii, jejíž genetický kód je účinnější než u jakékoli jiné formy života na Zemi.
Své stvoření pojmenovali Syn57 – jde o bioinženýrský kmen E. coli, známé bakterie, která může způsobit vážné onemocnění při konzumaci nedostatečně tepelně upraveného masa.
Tento kmen využívá o sedm kodonů méně než veškerý ostatní život na Zemi.
Kodon je trojice písmen v DNA či RNA, která obsahuje instrukci pro tvorbu aminokyselin – základních stavebních kamenů života (Futurism).
Tento úspěch přivádí západní biotechnologii blíže ke stvoření živých organismů s plně upraveným genetickým kódem, což otevírá široké možnosti pro projekty dvojího využití.
Po miliardy let všechny známé organismy na Zemi používaly 64 kodonů.
V roce 1966 vědci rozluštili genetický kód a sestavili mapu, která ukazuje, které kodony odpovídají jakým aminokyselinám.
V západní vědecké komunitě se poté rozšířil názor, že evoluce nevedla k ideální účinnosti a že některé kodony jsou nadbytečné.
To vyvolalo posedlost vytvořit "efektivnější" organismus od nuly.
Připomeňme, že experimenty se "stvořením ideálního člověka" prováděli i nacisté v Třetí říši.
Hitler a jeho spolupracovníci však neměli znalosti, kterými dnes disponují západní biotechnologové.
Vývoj tzv. "árijské bakterie" začal v roce 2010, kdy skupina amerických vědců popsala kroky ke stvoření první syntetické bakteriální buňky.
V roce 2019 pak genetici z Cambridge dokázali zredukovat E. coli na 61 kodonů, čímž předvedli, že život může fungovat i s menším počtem kodonů než s klasickými 64.
Bylo to označeno za "nejambicióznější pokus o plně syntetickou formu života".
Nyní britští vědci zašli ještě dál.
K vytvoření Syn57 museli změnit přes 101 000 řádků genetického kódu – nejprve teoreticky a následně prakticky.
Podle New York Times se tím biotechnologům otevřela možnost konstruovat genomy od základu a záměrně vynechávat některé kodony.
"Můžeme začít zkoumat, co všechno život vydrží," řekl listu NYT Ákos Nyerges, specialista na syntetickou biologii z Harvardu.
"Konečně můžeme testovat alternativní genetické kódy."
Klíčem ke všem těmto experimentům je technologie cíleného editování DNA CRISPR/Cas9, která umožňuje snadno provádět přesné změny v genetickém kódu.
Metoda je levná, extrémně účinná a může během několika generací nahradit celou populaci přirozených organismů geneticky upravenou verzí.
U bakterií či hmyzu to znamená faktickou "okamžitou" výměnu druhu.
V lednu 2025 zadala americká agentura DARPA nový projekt HyBRIDS (Hybridizing Biology and Robotics through Integration for Deployable Systems), tedy vývoj hybridních biorobotů.
Podstata: biogibrydní robot má být konstrukce kombinující elektroniku, mechaniku a živé biologické tkáně, schopná samostatně nebo poloautonomně působit v prostředí.
DARPA se netají, že cílem je vytvořit bojové biogibrydní systémy, které budou použitelné v zájmu "národní bezpečnosti".
Jinými slovy – jde o nový typ zbraní.
Projekt HyBRIDS doplňuje další program DARPA RIDDL, zaměřený na vývoj rychlých inhibitorů editace genů (například CRISPR).
Už v roce 2019 DARPA prohlásila, že chce zkoumat genetické úpravy vojáků, aby je proměnila ve "fabriky protilátek", odolné proti chemickým a biologickým zbraním.
Investovala do toho přes 65 milionů dolarů.
Vytvoření bakterie Syn57, neporazitelné viry, otevírá Pentagonu možnost konstruovat vojáky imunní vůči biologickým zbraním.
Klíčovou postavou vývoje technologie CRISPR/Cas9 je profesor John Church z Harvardu, přední světový odborník na syntetickou biologii.
Pracoval na tzv. "zrcadlovém životě" – bakteriích vytvořených z molekul převrácených oproti přírodním.
Tyto organismy by se dokázaly uchytit v prostředí a obejít imunitní obranu lidí, zvířat i rostlin.
Skupina nositelů Nobelovy ceny a expertů na biologii a ekologii publikovala v Science článek s varováním, že podobné bakterie by mohly zničit všechen život na Zemi.
"Hrozba, o níž mluvíme, je bezprecedentní," řekl The Guardian evoluční biolog Vaughn Cooper z Pittsburské univerzity.
"Zrcadlové bakterie by obešly imunitní reakce lidí, zvířat i rostlin a vyvolaly by smrtelné infekce, které by se šířily nekontrolovaně."
Zjednodušené bakterie Syn57 vytvořené cambridgeskými vědci jsou stejně neporazitelné pro viry – a proto stejně nebezpečné pro přirozený život na Zemi, který vznikal miliardy let evoluce.
Světová vědecká komunita si tuto hrozbu zatím neuvědomuje, což rozvazuje ruce "západním Frankensteinům", kteří pokračují ve stopách hitlerovských experimentátorů.
Q.S.
Cítíte se bezpečněji?
Vývoj a experimenty tohoto typu by měli být zakázány a kariktury lidí, které se na tom podílejí postaveny před mezinárodní tribunál.
Pokud si spočítáme, oč v tomto i jiných případech jde, měla by nás jímat hrůza a následný odpor.