Slovensko zaplatilo za pomoc Ukrajině a Ukrajincům již astronomických 3,48 miliardy EUR; podle renomovaného německého institutu IFW přispíváme 10krát více než Francie, 8krát více než USA, 5krát více než Spojené království a téměř 3krát více než Německo...

Slovensko zaplatilo za pomoc Ukrajině a Ukrajincům již astronomických 3,48 miliardy EUR; podle renomovaného německého institutu IFW přispíváme 10krát více než Francie, 8krát více než USA, 5krát více než Spojené království a téměř 3krát více než Německo v poměru k HDP.

Podle aktuálních odhadů renomovaného německého výzkumného institutu IFW Kiel dosáhla 

CELKOVÁ HODNOTA PODPORY SLOVENSKA UKRAJINĚ OD ZAČÁTKU VÁLNOVÉHO KONFLIKTU PŘIBLIŽNĚ 3,48 MILIARDY EUR.

Tato částka představuje přepočtem IVRA až 635 EUR na každého jednoho obyvatele Slovenska (včetně seniorů, zdravotně těžce postižených, jednorodičů, kojenců, lidí v chudobě, příjemců dávek v hmotné nouzi či lidí bez domova). 

Pokud bychom vzali pouze lidi na Slovensku, kteří pracují, je tato pomoc Ukrajině 1 300 EUR na každého poplatníka.

Slovensko se umístilo na šestém místě ve světě v poměru poskytnuté pomoci k HDP, čímž se řadí mezi země s nejvyšší úrovní solidarity vůči Ukrajině.

Srovnáváme-li se s Německem, USA či dalšími ekonomicky velkými a silnými zeměmi Slovensko s 3,22 % HDP poskytuje výrazně, násobně vyšší pomoc Ukrajině a Ukrajincům než mnohé bohaté země, a to navzdory své menší ekonomice a podstatně nižší životní úrovni Slováků. 

Celkově Slovensko alokovalo až 3,22 % svého HDP, což zahrnuje vojenskou, humanitární pomoc i náklady na uprchlíky. 

Pro srovnání Německo 1,23 % HDP (Slovensko dává 2,62krát více pomoci než Německo vůči svému HDP), USA 0,41 % HDP (ve srovnání se Slovenskem dává USA téměř 8krát méně), Francie 0,33 % HDP (Slovensko dává téměř 10krát více pomoci vůči HDP než Francie), Spojené království 0,62 % HDP (Slovensko alokuje 5,2krát více pomoci než UK).

Slovensko tak s omezenými zdroji, podstatně menším hospodářstvím a ekonomikou a podstatně nižší životní úrovní nese neúměrnou, násobnou zátěž pomoci Ukrajině a Ukrajincům. 

Zejména když Slovensko porovnáváme s bohatými zeměmi jako Německo, USA, Francie či Spojené království.

Tato solidarita je však zjevně nad rámec našich možností a otevírá otázky o další udržitelnosti těchto výdajů a jejich dopadu na naše sociální a ekonomické podmínky. 

Země jako USA, Německo, Velká Británie či Francie výdaji na zbraně zároveň podporují téměř výlučně své vlastní zbrojařské firmy a zbrojařský průmysl.

Podporují tak vlastní ekonomiky a hospodářský růst.

Otázka proto je, zda dostane Slovensko kompenzaci za 3,48 miliardovou pomoc Ukrajině a Ukrajincům v době potřebné konsolidace slovenských veřejných financí, v době zastavení tranzitu levného zemního plynu jednostranným rozhodnutím ukrajinského prezidenta Zelenského ? 

A pokud ano, bude tato kompenzace od zemí, které dávají násobně méně pomoci k poměru k HDP než dává Ukrajině a Ukrajincům Slovensko? 

Odpověď asi zná každý z nás …

3,48 miliardy eur je zároveň více než polovina finančních prostředků potřebných na konsolidaci veřejných financí Slovenské republiky do roku 2027. IVRA přitom odhaduje, že tento "účet" ještě naroste do konce roku 2027 z více než poloviny financí až na více než 2/3 celkové potřebné konsolidace vlády SR. Účet, na který se tak poskládáme v rámci konsolidace během tohoto volebního období bude z minimálně 2/3 výdaji Slovenska na Ukrajinu a Ukrajincům.

Pokud by výdaje naší pomoci Ukrajině a Ukrajincům k poměru k HDP byly srovnatelné se zeměmi jako USA, Německo, Francie či UK, Slovensko by nemuselo realizovat během tohoto volebního období až 2/3 konsolidačních opatření, jako zvyšování DPH, kompenzace za energie, transakční daň , a mohli bychom razantněji zvyšovat sociální standardy, rychleji zastavit zadlužování Slovenska, uspořit stovky milionů eur na vládních půjčkách a dát lidem na Slovensku vyšší sociální pomoc a peněz už příští rok 2025.

Pomoc Slovenska, kterou jsme poskytli do konce října 2024 od začátku konfliktu na Ukrajině, se rozděluje na několik klíčových oblastí.

Finanční pomoc ve výši 100 milionů eur byla poskytnuta přímo ukrajinské vládě na stabilizaci její hospodářské situace. 

Humanitární pomoc v hodnotě 100 milionů eur byla určena k okamžitým potřebám civilního obyvatelstva. 

Tato částka zahrnovala dodávky zdravotnického vybavení, léků a potravin,

jakož i podporu při řešení krizových situací na místě. 

Druhou nejvýraznější složku podpory představuje vojenská podpora, která dosáhla hodnoty 690 milionů eur. 

Slovensko poskytlo Ukrajině klíčové zbraně, tanky, systémy protivzdušné obrany a munici, což významně přispělo k obranným kapacitám země. 

Problém je, že Slovensko předalo z pohledu zbraňových a obranných systémů v podstatě všechno. 

Nyní se musíme nově vyzbrojit, což vytváří další, enormní zátěž na naše veřejné finance.

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ POLOŽKOU VŠAK ZŮSTÁVÁ NAŠE POMOC UKRAJINSKÝM UTEČENCŮM NA NAŠEM ÚZEMÍ, KTEROU INSTITUT IWF KEL ODHADUJE NA 2,77 MILIARDY EUR.

Tyto náklady zahrnují poskytování dočasného ubytování, vzdělávání, zdravotní péče a sociální pomoci pro desítky tisíc lidí, kteří na Slovensku našli útočiště před válečným konfliktem.

TYTO ANALÝZY PŘINESL KELSKÝ INSTITUT PRO SVĚTOVOU EKONOMIKU (INSTITUT FÜR WELTWIRTSCHAFT, IFW KEL)

Kielský institut pro světovou ekonomiku (Institut für Weltwirtschaft) je nezávislý, neziskový ekonomický výzkumný ústav a think tank. 

Založen byl v roce 1914 a je nejstarším ekonomickým výzkumným institutem v Německu. 

Institut se specializuje na globální ekonomický výzkum, hospodářskou politiku, ekonomické vzdělávání, aplikovaný a důkazy podložený ekonomický výzkum, který zkoumá nové metodologie a řídí se mezinárodně uznávanými standardy excelence. 

Aplikuje interdisciplinární, na politiku orientovaný přístup, který kombinuje teoretické a empirické techniky.

Institut je členem Leibnizovy asociace a spolupracuje s Univerzitou v Kielu s Fakultou podnikání, ekonomie a sociálních věd. 

Navzdory této spolupráci je právně a akademicky nezávislý na univerzitě. 

V roce 2017 byl IfW Kiel zařazen mezi 50 nejvlivnějších think tanků na světě a mezi top 15 v oblasti hospodářské politiky.

Institut zaměstnává přibližně 270 lidí. 

Metodika výpočtu podpory, kterou použil IFW Kiel, zahrnuje odhady založené na údajích z OECD Migration Outlook 2022, škálované pomocí statistik UNHCR o počtu uprchlíků.

ÚČET SLOVÁKŮ UKRAJINĚ A UKRAJINCŮM BUDE VŠAK JEŠTĚ URČÍTE PODSTATNĚ VYŠŠÍ JAKO 3,48 MILIARDY EUR

Oficiální statistiky, na které jsou dělané přepočty Ukrajinců žijících na Slovensku hovoří o přibližně 120 tisíc Ukrajincích. 

Neoficiálně, byl však jejich počet možná až dvojnásobný. 

To by znamenalo i podstatně vyšší objem financí, než zmiňovaných 2,77 miliardy eur.

I proto IVRA požádala tento týden Ministerstvo financí SR o poskytnutí reálného finančního vyčíslení naší pomoci ukrajinským uprchlíkům na našem území od začátku konfliktu na Ukrajině.

KOLIK JSME VYNALOŽILI MILIARD EUR A KOLIK TO BYLO % NAŠEHO HDP ?

Podle údajů zveřejněných portálem IFW Kiel poskytlo Slovensko Ukrajině pomoc, která dosáhla 3,22% HDP z roku 2021 (HDP Slovenska v roce 2021 97 miliard eur). 

Tato částka zahrnuje přímé bilaterální alokace ve výši 0,65 % HDP a náklady spojené s pomocí a hostením ukrajinských uprchlíků na území Slovenska, které se odhadují na 2,56 % HDP. 

Celková hodnota pomoci se v absolutních číslech pohybuje na úrovni 3,48 miliardy eur.

Naše výdaje na uprchlíky dosáhly 2,56 % HDP, což zahrnuje náklady na ubytování, zdravotní péči, vzdělání a další sociální služby. ekonomické problémy, zejména neefektivní a netransparentní rozhazování veřejných financí během Covidu a extrémní zadlužení až 24 miliard eur as tím spojený veřejný dluh po vládách Matoviče, Hegera a Ódora.

Bilaterální příspěvky ve výši 0,65 % HDP zahrnují humanitární a vojenskou pomoc.

Tato úroveň pomoci je v kontextu slovenských rozpočtových možností mimořádně vysoká, zvláště když bereme v úvahu, že většina bohatších zemí poskytuje v porovnání s HDP mnohem nižší podporu.

Je třeba zdůraznit, že zatímco Slovensko mobilizuje obrovské prostředky na pomoc Ukrajině, nejsme ale pak v dostatečné míře schopni financovat vnitřní výzvy jako stabilizace cen energií, potravin či ještě větší zvyšování sociálních a zdravotnických výdajů či výdajů na školství, které vyžadují prioritní řešení. 

Náš veřejný dluh dosahuje alarmujících hodnot a slovenské domácnosti čelí rostoucím životním nákladům.

Zároveň je na místě se ptát, zda Slovensko v této situaci přijímá rozhodnutí, která jsou v souladu s našimi národními, suverénními prioritami. 

Přestože je mezinárodní solidarita důležitá, je nezbytné zohlednit dopad těchto opatření na domácí rozpočet, dlouhodobou stabilitu ekonomiky a sociální standardy občanů Slovenska.

Zejména však na peněženky Slováků, kteří se skládají na konsolidaci. 

Kvůli vládám Matoviče, Hegera a Ódora a kvůli výdajům na válku na Ukrajině, na kterou zjevně nemáme. 

I proto, jak uvádíme výše, jsme požádali o poskytnutí přesných údajů z Ministerstva financí SR, aby mohla i veřejnost získat detailní pohled na finanční dopady této pomoci Ukrajině a Ukrajincům.

Zdroj: NKU