Sodoma a Gomora dnes...

Duchovní texty poskytují střízlivá varování před morálním úpadkem lidstva, zejména v těchto posledních časech, které charakterizují naši současnost. Srovnávat dnešní hříšnost s hříšností starověké Sodomy a Gomory představuje výzvu, i když navzdory rozdílným historickým souvislostem existují paralely. Vzhledem k tomu, že satanovy podvody na konci časů svou rafinovaností a rozsahem překonávají jeho dřívější strategie, mohou vést k velmi tvrdým soudům nad touto dobou.
Tato starověká města stojí jako mocné příklady nekontrolovaného úpadku, jak je barvitě popsáno v 1. Mojžíšově 18,20-21 a 19. kapitole.
Když zkoumáme dnešní globální morální krajinu, musíme se ptát:
Překonala naše současná doba jejich zkaženost?
Jak proroctví osvětlují společenský úpadek, jehož jsme svědky?
A co je nejdůležitější, jaké vodítko můžeme z proroctví čerpat pro naši jednání?
Porozumění znakům Sodomy a Gomory
Hříchy Sodomy a Gomory byly četné a mnohostranné.
Zatímco Genesis 19,1-29 popisuje události, které vedly k jejich zničení, prorok Ezechiel poskytuje hlubší analýzu jejich nepravostí.
Ezechiel 16,49-50 vysvětluje:
"A toto byla nepravost tvé sestry Sodomy: Ona a její dcery měly pýchu, hojnost jídla a pohodlné zabezpečení, ale nepodporovaly chudé a potřebné. Povyšovaly se a konaly přede mnou odporné skutky, proto jsem je odstranil, když jsem to viděl".
Mezi jejich hříchy patřila arogance, chamtivost, zanedbávání slabších a rozšířená sexuální nemravnost.
Před podobným chováním varuje i Nový zákon.
V Judovi 1,7 se píše:
"Podobně Sodoma a Gomora a okolní města se dopouštěly nemravnosti a zvrácenosti a slouží za příklad tím, že podstupují trest věčného ohně".
Paralely mezi tehdejší dobou a současností
Při zkoumání naší generace je těžké přehlédnout děsivou podobnost se znaky Sodomy a Gomory.
Pýcha, materialismus a lhostejnost k chudým se staly charakteristickými znaky mnoha společností.
V celosvětovém měřítku dochází ke znepokojivé normalizaci chování, které bylo kdysi považováno za zavrženíhodné, a sexuální nemravnost je často spíše oslavována než odsuzována.
Je možné, že jsme tyto hříchy přijali v ještě větším měřítku?
Technologický pokrok zvýšil schopnost lidstva oddávat se hříchu a šířit ho.
Internet, který je sice nástrojem poznání, se stal živnou půdou pro pornografii, vykořisťování a podvody.
Izajášův nářek v Izajášovi 5,20 je obzvlášť dojemný:
"Běda těm, kdo zlo nazývají dobrem a dobro zlem, kdo tmu nahrazují světlem a světlo tmou, kdo hořké nahrazují sladkým a sladké hořkým".
Další významnou obavou je odmítnutí Božího záměru pro lidstvo.
Římanům 1,24-28 popisuje sestupnou spirálu těch, kteří odmítají ctít Boha.
"Proto je Bůh v žádostech jejich srdce vydal pohlavní nečistotě, takže jejich těla byla mezi sebou ponížena... Nepovažovali za vhodné uznávat Boha. Bůh je vydal zkažené mysli, takže dělají, co není správné".
Neodráží se v tom dnešní rozšířená vzpoura proti věčnému mravnímu řádu?
Morální úpadek v dnešní společnosti
Společenská akceptace chování, které bylo v minulosti považováno za nemorální, dosáhla nebývalé úrovně.
V celosvětovém měřítku prudce vzrostlo zneužívání návykových látek, k čemuž přispěla normalizace užívání drog v populární kultuře a legislativa dekriminalizující některé látky.
Promiskuita, oslavovaná jako sexuální osvobození, často vede k rozpadu vztahů, citovým traumatům a znehodnocení posvátnosti manželství.
Kromě toho se násilí stalo každodenním jevem, střelba, výtržnosti a domácí násilí se staly tragicky běžnou záležitostí.
Jak je možné, že se společnost stala tak znecitlivělou vůči takovému ničení?
Chování, které bylo dříve považováno za nepřijatelné, dnes proniká do mainstreamové kultury.
Kulturní normy se dramaticky změnily - od televizní reality show oslavující sobectví a podvody až po hudbu oslavující zločin a nemorálnost.
Varování apoštola Pavla ve 2. Timoteovi 3,1-5 hluboce rezonuje:
"Ale věz, že..: V posledních dnech přijdou těžké časy. Lidé totiž budou milovníci sebe, milovníci peněz, chlubiví, pyšní, ponižující, neposlušní rodičů, nevděční, nesvatí, nemilující, nesmiřitelní, pomlouvači, bez sebeovládání, suroví, bez lásky k tomu, co je dobré, zrádci, lehkomyslní, domýšliví, spíše milovníci rozkoší než milovníci Boha, držící se formy zbožnosti, ale popírající její moc...".
Technologie a její vliv
Platformy sociálních médií se staly požehnáním i prokletím zároveň.
Poskytují sice příležitost ke spojení a sdílení informací, ale také podporují škodlivé chování, jako je kyberšikana, marnivost a nerealistické srovnávání života.
Studie ukazují, že nadměrné používání sociálních médií koreluje s úzkostí, depresí a poklesem sebeúcty.
Tyto platformy navíc zesilují hlasy, které oslavují nemorálnost, což dále narušuje společenské hodnoty.
Snadný přístup k explicitnímu obsahu na internetu - pornografii a násilným médiím - zásadně ovlivnil postoje a chování zejména mladých lidí.
Děti jsou těmto škodlivým materiálům vystaveny ve znepokojivě nízkém věku, což vede ke zkreslenému vnímání vztahů a lidské důstojnosti.
Přísloví 4,23 radí: "Chraň především své srdce, neboť ono je zdrojem života".
Jak však může srdce zůstat chráněné, když je digitální prostor nasycen takovým obsahem?
Duchovní úpadek
Statistiky ukazují trvalý úpadek duchovního života, zejména v západních zemích.
Tento trend se shoduje se ztrátou morálního kompasu a soudržnosti společenství.
Bez sdíleného morálního základu má společnost potíže s prosazováním hodnot, které podporují lidský rozkvět.
Sekulární ideologie často odmítají tradiční morální učení a místo toho prosazují relativismus.
Tento světonázor podkopává mravní principy a nechává jednotlivce i společnost na holičkách.
Žalm 14,1 uvádí: "Blázen říká ve svém srdci: 'Není Boha'. Jsou zkažení, dělají ohavné skutky".
Není vzestup sekularismu důkazem vzpoury lidstva proti Božímu řádu?
Sociální problémy odrážející morální úpadek
Rostoucí kriminalita, zejména násilná, odráží rozpad společenských hodnot.
Tyto statistiky odrážejí nejen individuální selhání, ale také systémové problémy, jako je chudoba a nedostatek podpory společnosti.
Jak může společnost prosperovat bez morálních základů?
Vysoká rozvodovost a převaha neúplných rodin přispívají k nestabilitě společnosti.
Rodina, jak ji ustanovil Bůh, je základním kamenem zdravé společnosti.
Malachiáš 2,16 varuje před nevěrou v manželství: ... "Kdo nenávidí svou ženu a rozvede se s ní," praví Hospodin, Bůh Izraele, "ten si nespravedlivě přikrývá svůj šat"...
Kulturní posuny
Zábava stále více oslavuje násilí, promiskuitu a protispolečenské chování.
Filmy, hudba a televize formují společenské postoje a často propagují životní styl, který je v rozporu se základními mravními principy.
Jak mohou lidé v takové kultuře zůstat bdělí?
Neustálé vystavování násilí v médiích znecitlivuje jedince a vede k agresivnějšímu chování.
Přísloví 22,6 nám připomíná, že "mladík se má vydat na cestu; ani když zestárne, nesejde z ní".
Jakou cestu však mladým lidem ukazujeme?
Morální relativismus
Morální relativismus popírá absolutní pravdy, což ztěžuje odsuzování chování, které bylo kdysi všeobecně uznáno za špatné.
Tato filozofie podkopává autoritu textů, kde je jasně formulována Boží Pravda.
Společenská vyprávění často ospravedlňují morálně pochybné jednání jako osobní volbu, čímž stírají odpovědnost.
Tento způsob myšlení je ozvěnou varování v Soudců 21,25:
"V těch dnech nebyl v Izraeli žádný král; každý dělal, co se mu zdálo správné".
Globalizace myšlenek
Globalizace umožňuje rychlé šíření škodlivých ideologií a chování napříč kulturami.
V některých oblastech sice podporuje jednotu, ale také usnadňuje šíření názorů, které jsou v rozporu s morálními zásadami.
Boží hněv přichází!
Stejně jako Bůh prokázal svůj spravedlivý soud vylitím svého hněvu na Sodomu a Gomoru, slíbil i konečné vylití hněvu v posledních časech, jak je popsáno ve Zjevení 16.
Sedm misek soudu představuje Boží konečnou odpověď na vzpouru nekajícího se lidstva.
Ve Zjevení 16,1-2 se píše:
"Potom jsem uslyšel z chrámu silný hlas, který říkal sedmi andělům: 'Jděte a vylijte sedm mís Božího hněvu na zemi. První šel a vylil svou misku na zemi a na lidech, kteří měli znamení šelmy a klaněli se jejímu obrazu, vyrazily kruté bolestivé rány".
Otázkou je, nakolik se člověk jednotlivec stal součástí společnosti sebe sama odsuzující k výše uvedenému...
Zig Fowler