Štěstí národa

Shledáváme pak z Písma svatého a z výroků mudrcův, i ze samého smyslu obecného všecky druhy štěstí za tím cílem, abychom snáze poznajíce, pokud my na nich podíl máme a pokud se nám jich nedostává, o vyplnění nedostatků prospěšněji přemýšleti mohli.
Vůbec je přehlížeje, prohlašujeme ten národ za šťastný, který:
v hojném počtu zrozen,
zemí dobrou k obývání obdařen,
s cizorodci nesmíšen,
sousedy dobrými, jeho neznepokojujícími obklopen,
aneb jestliže se bouří, útoky jejich zkrotiti a sobě mír zjednati je znalý,
doma však v míru a svornosti se zachovávající,
a k tomu sloužícími zřízeními a zákony dobrými krásně opatřen,
a strážcem zákonů, úřadem dobrým a moudrým dobře upevněn,
a to nikoli cizorodým, ale z téhož kmene zrozeným a svazkem pokrevním se svými (poddanými) spojeným,
který svých (poddaných) netísní jhem otrockým, ale při svobodě je zachovává,
a ve kterém národě každý, což jeho jest, koná čile a živě, od nikoho nemaje v tom překážky,
a věci hospodářské i umělecké zkvétají mezi všemi,
z čehož pochází hojnost věcí a zámožnost a bohatství, že každý počestně dílo konaje chléb svůj jídá, jiným ho neubíraje,
a obecná bezpečnost,
k čemuž jestliže přistupuje dobré vychovávání mládeže a pěstování vzdělanosti, rozkvétá i chválou moudrosti,
a pocta Božská čistá a vroucí, svolávající s nebe veškero požehnání Boží,
a jemuž Bůh k tomu přidává i mimořádná znamení své přítomnosti a přízně,
a pro vše ty vlastnosti, je-li národ nějaký ku podivu národům jiným.
Jan Amos Komenský: Štěstí národa. Překlad Jan V. Novák. Soukromý tisk vydal Miloslav Kopecký, Kolín 1949, s. 10−11.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Těchto osmnáct pilířů štěstí národa Jan Amos Komenský vyjmenoval v úvodu svého pojednání Gentis Felicitas (Štěstí národa).
Dílo vzniklo v roce 1654.
V té době Jan Amos Komenský pobýval v Sedmihradsku, kam byl pozván sedmihradským vévodou Zikmundem Rákóczim, aby reformoval gymnázium v Blatném Potoku, tehdejší nejvýznamnější protestantskou školu v Uhrách.
Spis Gentis Felicitas věnoval sedmihradskému knížeti Jiřímu II. Rákóczimu, a přináší v něm rady, jak má vladař moudře pečovat o svůj lid.
Ukazuje, v čem spočívá, štěstí kteréhokoliv národa…
I dnes, přes propast staletí, která nás dělí od vzniku pojednání, z něho můžeme čerpat inspiraci…
I dnes je pro nás moudrost Komenského výzvou k zamyšlení…
Nastavuje nám zrcadlo…i varuje:
"Běda nám tedy, zahynuli jsme v pravdě, jestliže nám až do té míry zašlo veškero štěstí!"
L.K.