Štěstí národa

25.11.2025

Shledáváme pak z Písma svatého a z výroků mudrcův, i ze samého smyslu obecného všecky druhy štěstí za tím cílem, abychom snáze poznajíce, pokud my na nich podíl máme a pokud se nám jich nedostává, o vyplnění nedostatků prospěšněji přemýšleti mohli.

Vůbec je přehlížeje, prohlašujeme ten národ za šťastný, který:

v hojném počtu zrozen,

zemí dobrou k obývání obdařen,

s cizorodci nesmíšen,

sousedy dobrými, jeho neznepokojujícími obklopen,

aneb jestliže se bouří, útoky jejich zkrotiti a sobě mír zjednati je znalý,

doma však v míru a svornosti se zachovávající,

a k tomu sloužícími zřízeními a zákony dobrými krásně opatřen,

a strážcem zákonů, úřadem dobrým a moudrým dobře upevněn,

a to nikoli cizorodým, ale z téhož kmene zrozeným a svazkem pokrevním se svými (poddanými) spojeným,

který svých (poddaných) netísní jhem otrockým, ale při svobodě je zachovává,

a ve kterém národě každý, což jeho jest, koná čile a živě, od nikoho nemaje v tom překážky,

a věci hospodářské i umělecké zkvétají mezi všemi,

z čehož pochází hojnost věcí a zámožnost a bohatství, že každý počestně dílo konaje chléb svůj jídá, jiným ho neubíraje,

a obecná bezpečnost,

k čemuž jestliže přistupuje dobré vychovávání mládeže a pěstování vzdělanosti, rozkvétá i chválou moudrosti,

a pocta Božská čistá a vroucí, svolávající s nebe veškero požehnání Boží,

a jemuž Bůh k tomu přidává i mimořádná znamení své přítomnosti a přízně,

a pro vše ty vlastnosti, je-li národ nějaký ku podivu národům jiným.

Jan Amos Komenský: Štěstí národa. Překlad Jan V. Novák. Soukromý tisk vydal Miloslav Kopecký, Kolín 1949, s. 10−11.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Těchto osmnáct pilířů štěstí národa Jan Amos Komenský vyjmenoval v úvodu svého pojednání Gentis Felicitas (Štěstí národa).

Dílo vzniklo v roce 1654.

V té době Jan Amos Komenský pobýval v Sedmihradsku, kam byl pozván sedmihradským vévodou Zikmundem Rákóczim, aby reformoval gymnázium v Blatném Potoku, tehdejší nejvýznamnější protestantskou školu v Uhrách.

Spis Gentis Felicitas věnoval sedmihradskému knížeti Jiřímu II. Rákóczimu, a přináší v něm rady, jak má vladař moudře pečovat o svůj lid.

Ukazuje, v čem spočívá, štěstí kteréhokoliv národa…

I dnes, přes propast staletí, která nás dělí od vzniku pojednání, z něho můžeme čerpat inspiraci…

I dnes je pro nás moudrost Komenského výzvou k zamyšlení…


Nastavuje nám zrcadlo…i varuje:


"Běda nám tedy, zahynuli jsme v pravdě, jestliže nám až do té míry zašlo veškero štěstí!"


L.K.