Kosmická anomálie: Nevysvětlitelné chování mezihvězdného objektu
Objekt o průměru 12 mil (skoro dvacet kilometrů), nazvaný 3I/ATLAS, nesleduje předvídatelnou dráhu. Nedávno zaznamenal záhadné zrychlení a změnu trajektorie při vzdalování se od Slunce.
Tato anomální akcelerace znovu roznítila kontroverzní hypotézu, kterou zastává harvardský astrofyzik Avi Loeb, že by tento objekt mohl být součástí nějaké mimozemské technologie, možná dokonce kosmickou lodí poháněnou jadernou energií.
Ačkoli vědecká obec jednoznačně označuje 3I/ATLAS za kometu, jeho jedinečné vlastnosti představují kosmickou hádanku s dalekosáhlými důsledky pro astronomii a planetární obranu.
V rozporu s očekáváními
Jádro záhady spočívá v datech NASA.
Potvrzují, že 3I/ATLAS obdržel malý, dodatečný "impuls", který jej posunul z předpokládané dráhy.
Toto negravitační zrychlení nelze vysvětlit gravitací Slunce.
U typické komety je takový manévr způsoben odplyňováním – proudy plynu uvolňované při odpařování ledu slunečním teplem, které působí jako přirozený pohon.
Astronomové však v okolí 3I/ATLAS nezaznamenali ani zdaleka očekávané množství plynu nebo prachu, které by vysvětlovalo její významné zvýšení rychlosti, která vystoupala na přibližně 152 000 mil (244 610 kilometrů) za hodinu.
Vědci odhadují, že aby přírodní kometa vyvolala tento efekt, musela by náhle ztratit nejméně 13 procent své celkové hmotnosti, což by vytvořilo obrovský, pozorovatelný oblak.
Jenže nic takového nezaznamenali.
Katalog anomálií
Podivné zrychlení je jen jedním z položek na rostoucím seznamu zvláštností komety 3I/ATLAS.
Na rozdíl od typických komet z naší sluneční soustavy, které při přiblížení ke Slunci zčervenají, tento mezihvězdný návštěvník zmodral a zářil extrémní jasností.
Zvláštní je také jeho chemické složení; skeny odhalily směs niklu a oxidu uhličitého, což je v ostrém kontrastu s kometami na bázi vody a ledu, které astronomové dobře znají.
Kromě toho je její orbitální rovina jen mírně nakloněná a retrográdní, což znamená, že se pohybuje v opačném směru než Země.
Tyto kumulativní anomálie poskytují živnou půdu pro alternativní teorie o původu a účelu tohoto objektu.
Hypotéza
Právě v kontextu těchto nevysvětlitelných jevů předložil Avi Loeb, bývalý šéf katedry astronomie na Harvardově univerzitě, své nejprovokativnější nápady.
Loeb naznačuje, že niklový plášť objektu by mohl být umělým ochranným povlakem, podobným tomu, který se používá na kosmických lodích.
A jeho extrémní jas by mohl být známkou umělého světla nebo jaderného zdroje energie.
Vyslovil teorii, že 3I/ATLAS by mohl být "mateřskou lodí", která při svém přiblížení ke Slunci vypustila menší sondy a pomocí gravitačně asistovaného "Oberthova manévru" změnila svůj kurz.
Tento manévr je metoda zvyšování rychlosti kosmické lodi při zážehu motorů v okamžiku, kdy se loď co nejvíce přiblíží k centrálnímu tělesu, jako je například planeta nebo hvězda.
Ačkoli i sám Loeb přisuzuje tomuto scénáři nízkou pravděpodobnost, tvrdí, že potenciální důsledky pro lidstvo jsou tak významné, že tuto možnost je třeba vážně prošetřit.
Historický kontext a vědecký skepticismus
Loeb již dříve naznačil, že náš první známý mezihvězdný návštěvník, slavná stejně podivná Oumuamua z roku 2017, mohl být také mimozemskou sondou kvůli svému neobvyklému tvaru a zrychlení.
Vědecká komunita jako celek však zůstává hluboce skeptická.
Vedoucí vědec NASA pro malá tělesa sluneční soustavy Tom Statler a další vědci důsledně poukazují na to, že navzdory svým zvláštnostem se 3I/ATLAS víceméně chová i podobá se kometě.
Tvrdí, že jeho vlastnosti, i když se zásadně liší od místních komet, lze spíše vysvětlit tím, že vznikl ve vzdálené, mimozemské sluneční soustavě s odlišným chemickým prostředím.
Nicméně rozhodující budou nadcházející pozorování z vesmírného dalekohledu Jamese Webba v prosinci, která budou hledat chybějící plynový mrak, jenž by přece jen potvrdil přirozený kometární původ.
Závěrečné pozorování
Jak 3I/ATLAS pokračuje ve své cestě mimo sluneční soustavu, debata, kterou vyvolal, připomíná, jak málo toho o vesmíru stále víme.
Ať už bude nakonec označen jako mimořádně podivná kometa nebo jako astronomická rarita, která se vyskytuje jednou za miliardu let, jeho průlet podtrhl základní pravdu:
Příchod mezihvězdných objektů poskytuje neocenitelné reálné údaje, které zpochybňují naše modely a rozšiřují naše chápání kosmické rozmanitosti.
Vědecký proces je nyní v plném proudu, hypotézy jsou testovány na základě přicházejících dat.
To snad přece jen zajistí, že rozhodující kapitola o 3I/ATLAS nebude napsána na základě spekulací, ale na základě důkazů.