Tak jsme se dozvěděli, že na praní špinavých peněz z trestné činnosti v bitcoinech se rukou společnou a nerozdílnou podílelo skrze svého náměstka Dvořáka i hnutí Dozimetr. Všichni o tom věděli a společně s justicí trpělivě pracovali, aby peníze vyprali
Znalce zaplatil sám organizovaný zločin, notář byl Blažkův kamarád, který ani nepotřeboval nic vidět a původní miliarda, kterou to celé začalo, nabobtnala na miliard devadesát…
Prezident k tomu řekne, že pád mafiánské vlády, která prala prachy ještě lépe než Zelenský na Ukrajině, by nikomu neprospěl.
Šídlův STEM rychle zplichtí průzkum, který byl sesbírán ještě před kauzou, ale mééédia se neštítí psát články o tom, že bitcoinová kauza SPOLU ještě posílila.
Česká televize utne rozhovor s Romanem Zaryckým, když mluvil o kriminalitě Ukrajinců v Plzni a Eva Dstroix jde jako ministryně obnovovat důvěru ve spravedlnost…
Naši čučkaři z BISky mlčí, ačkoliv když jde o ruské hybridní hrozby, které svět neviděl, je Koudelky všude plno.
Najednou je ticho po pěšině a my si můžeme vybrat, jestli o tom tajné služby věděly a nekonaly (nebo dokonce dostaly svůj podíl) a nebo o tom vůbec nevěděly, ačkoliv běžně monitorují všechny větší finanční transakce a reportují je vládě.
Já vlastně nevím, co je horší.
Paradoxně největší službu nám udělal Deník N (N jako nenávist), ale investigativní Zdíša nejspíš vůbec nevěděla, do čeho ryje.
Prostě splnila úkol a vypustila z lahve džina, který byl podstatně větší, než všichni mysleli, protože Blažek byl opatrný a neřekl všem všechno.
Do toho jsme se dozvěděli, že henty emisní povolenky pro domácnosti, které byly takovým úspěchem českého předsednictví EU, už nabobtnaly na dvojnásobek, protože se s nimi čile obchoduje a mezi Black Rocky, Vanguardy a jinými globálními zloději je o ně velký zájem.
Američané zahájili konzultace s NATO o stažení svých vojsk z Evropy, Trumpa už ukrajinský konflikt okázale nezajímá a vlastně nám uznává, že Ukrajinci posledním útokem na ruské strategické bombardéry dali Putinovi důvod to tam pořádně vybombardovat…
Putin ale udělal něco mnohem horšího – poslal Ukrajincům jejich vlastní armádu mrtvých.
Šest tisíc těl jejich vojáků.
A když si je Ukrajinci nechtěli převzít, začali Rusové prostě jen zveřejňovat jména…
Na ukrajinských sítích i v komunikačních kanálech mé rodiny je kolem toho asi tak stokrát větší cvrkot, než radost nad zásahem několika Tupolevů.
Zatímco slavně vítězíme na Donbase, u nás už se při konfliktech s válečnými uprchlíky střílí do vzduchu (zatím) a policie samozřejmě řeší majitele pistole, který bránil svůj majetek.
Mimochodem, ještě tu nemáme henty ukrajinské válečné veterány, ale asi si dovedete představit, jak to bude vypadat.
Zato se ale už do zákonů implementuje migrační pakt, kterým tuto zemi proklel Vítek Rakušan osobně a vlastní rukou…
Dovolte mi dneska hořce konstatovat, že jsme na konci naší pětatřicetileté cesty evropských hodnot a transatlantické vazby.
Za prvních deset let jsme přišli o průmysl.
Už kolem roku 2000 nebyl náš.
Za dalších deset let jsme přišli o zdravotnictví, které si rozdělili různí papaláši a místo jednoho systému jich tu máme sedm…
Rozpočet ministerstva zdravotnictví je už půl bilionu a zdravotnictví je horší než v době, kdy stálo dvě stě miliard.
Teď zdatně přicházíme o úspory, ztrácíme energetiku, Českou poštu úspěšně nahrazuje ta ukrajinská, už nám vlastně nepatří ani to bydlení, protože je naprosto nedostupné…
A teď právě jsme zjistili, že nám už nepatří ani tajné služby, protože Koudelka nechytí ani rýmu, nepatří nám zřejmě ani policie, už dávno nám nepatří média, neziskovky jsou placené ze zahraničí, nepatří nám ani školství ani justice, což můžeme vidět na příkladu Martiny Bednářové a nepatří nám ani vláda, protože je pro ni prioritou Ukrajina.
Nepatří nám vlastně už nic…
Obyčejný český člověk se stal tím nejsprostějším materiálem, určeným k drancování.
Nemá žádná práva, jen povinnost držet hubu a krok.
Nemá žádné zastání, nemá na své straně žádné instituce (a obzvlášť ne Středulovy odbory), má jen dodržovat milion platných zákonů a být neustále jednou nohou v kriminále.
Elity se jako obvykle poněmčily a netají se nenávistí a pohrdáním vlastním národem, který je teoreticky podle ústavy zdrojem veškeré jejich moci.
Ale samozřejmě očekávají, že je budeme bránit před zlým Rusem.
Možná oprávněně… s Ukrajinci se to povedlo výborně.
V těchto dnech přicházíme o poslední zbytky toho, co nás identifikovalo jako stát.
Žádný už není.
Jen to zhroucené něco ještě pořád posílá výplaty… ale z natištěných a půjčených peněz.
V čele státu stojí mafie, ministrem vnitra je člověk, kolem kterého je plno mrtvol.
Ministr spravedlnosti pral peníze z prodeje drog.
Ředitel tajné služby o ničem neví a strategický komunikátor by raději neměl chodit po ulici.
Ale pořád se najdou tací, kteří se právě teď chtějí identifikovat s režimem.
Asi jako ti, kteří vstupovali do Strany v prosinci 1989.
Že, Miroslave Tomanče?
Jsme v dost nebezpečné situaci, víme?
Dějiny jdou ke svému zlomu a my máme zatraceně prázdné ruce.
Naši herečtí i političtí hlavouni se zcela odrodili a mnoho těch, co sami sebe označují za vlastence, vidí řešení v tom, že vyprodáme i ty žalostné zbytky hospodářství, které ještě máme v rukou.
Všechny instituce jsou v rukou liberálů, všechny korporace také a nadkritické množství lidí si myslí, že řešením je slabý stát, aby nás náhodou neomezoval ve svobodách, které už nemáme… na rozdíl od korporací, které to zřejmě dělat nebudou.
Stát je poslední nástroj, který ještě můžeme získat.
Ještě pořád existují volby (které se snaží zakázat, protože něco mohou změnit).
Je to poslední záštita, dostatečně velká a silná, aby mohla vzdorovat Bruseli i Black Rocku.
Jde to v Maďarsku, jde to i na Slovensku, půjde to i tady!
Tedy, pokud si ho za sto dvacet dnů vezmeme zpátky a nepopřejeme sluchu těm, kteří ho chtějí co nejrychleji doprodat ve jménu neviditelné ruky trhu.
Pokud to nedokážeme a Fiala dostane ještě další čtyři roky, pak už nebude co zachraňovat.
On to skutečně dokáže a stát vyprodá.
Teď ještě máme v Unii právo veta, ale moc platné nám už není.
Za tímto právem totiž stojí rozložená armáda, která utrácí peníze za zbraně, které možná dostaneme za deset let.
Brusel teď také žádné divize nemá, ale Němci už na své vedoucí úloze v Evropě zase začali pracovat.
Fiala to říká správně, teď jde o všechno.
Tyto volby budou o tom, jestli chceme samostatný stát Čechů pro Čechy a nebo se rozpustit ve šťastné evropské rodině plné islámského fundamentalismu.
Už nám tu nepatří skoro nic, takže opravdu postačí čtyři roky, aby český stát přestal být českým.
Už jsme zůstali jen my, co tu žijeme, máme to tu rádi a místo abychom utíkali, stavíme se na odpor.
Jediné, co v této zemi zbylo, je to, co jsme za poslední roky ve jménu vlasti postavili.
Jediné, co je naše, jsou naše alternativní média, naše alternativní spolky a naše alternativní politika.
Všichni ostatní se jen třesou na to, aby Fialovu práci dokončili.
Myslete na to, až půjdete k volbám.