Trockismus 2.0
Pětadvacátý únor... Mimořádně oblíbené datum pro pučisty a jejich dědice. Ti původní (sametová revoluce 1948) si ještě alespoň něco mysleli. Měli utkvělou představu - posílenou válečnými hrůzami a německým protektorátem - že spasí národ a svět socialistickou revolucí.
Samozřejmě tomu říkali "demokracie".
Nejprve lidová, posléze socialistická.
Jakmile má slovo demokracie nějaký přídomek, můžeme si být jisti, že půjde o totalitu.
A také šlo.
Jejich havlističtí následovníci a dědicové (sametová revoluce 1989) si už nemysleli vůbec nic.
V první dekádě po převratu pouze na pár roků narazili na překážku v podobě premiérského období Václava Klause, který měl utkvělou představu, že lze zbudovat demokracii bez přívlastků.
Ať si o devadesátkách (a jeho klíčové roli v nich) myslí kdo chce, co chce, byla to jediná krátká epocha (pro dospělé generace) dosud nepoznané svobody.
Otec transformace ještě stačil zdolat výšinu Pražského hradu.
Ale coby téměř čerstvý prezident vzápětí vyrazil se skupinou věrných na bájný Blaník.
Probudit rytíře před rýsující se zkázou.
Stalo se tak téhož dne, kdy většina ostatních se socialistickým premiérem Špidlou v ulicích zpitoměle slavila opětovné uvěznění našich národů a českého státu v dalším protektorátu.
Tentokrát v německé (takzvaně bruselské) 4. říši zvané mystifikačně Evropská unie (jejíž podstatu nejlépe vystihuje ruská transkripce jevropejskij sojuz - věrný následovník sojuzu sovětskovo).
A pak to začalo.
Předání moci
Stranu demokracie bez přívlastku, kterou Klaus po převratu založil, v té době již zcela převzali havlističtí "internacionalisté" (proto z ní také VK odešel).
Jejich podstatu zdaleka nevystihuje mystifikační označení (v americké transkripci Neocons - neokoni, neokonzervativci).
Tihle revolucionáři, zklamaní, že po pádu SSSR se světová revoluce nekoná, věrni nicméně odkazu Trockého, chtěli teď vnutit světu poupravenou totalitu.
Nazvali ji samozřejmě tou nejlepší demokracií všech dob - s přídomkem "liberální".
Tato nová totalita se ukázala ještě podstatně horší než ta předchozí (lidová, socialistická atd.) - hlavně proto, že byla čerstvá.
Opepřili ji o všechny zrůdnosti dosud neznámé: jakákoli deviace (od sexuální po "ekologickou") byla dobrá a postavena na oltář nové náboženství byla určena ke vzývání a modloslužbě.
Metodou se stal teror proti odpůrcům.
Trockismus 2.0 prostě.
Zbývalo zahájit válku proti východní evropské mocnosti, která se naopak stala dědicem původní západní demokracie bez přívlastků: Ruské federaci, kterou se nepodařilo podmanit.
Proto přišel americkými a bruselskými neokony dlouho připravovaný (a financovaný) státní převrat v Kyjevě (Majdan) a předání moci do rukou junty - tentokráte pro změnu dědiců Hitlerových - západoukrajinských banderovců.
Ti okamžitě zaútočili na východní regiony s ruskojazyčným obyvatelstvem, jež odmítlo převrat akceptovat.
A započalo šílené vraždění civilistů včetně žen a dětí.
Jsme ve válce
Hlavním smyslem však bylo dostat na ruskou hranici západní armády tvořící křoví amerických neokonských zájmů v NATO - a učinit v opačném gardu situaci z počátku šedesátých let (Karibská krize):
Moskva na dostřel jaderných raket USA.
Ruské vedení naposledy důrazně varovalo Západ, že smrtelné ohrožení bezpečnosti své země z "měkkého podbřišku" nepřipustí.
Vysmáli se mu.
Naposled.
Čtyřiadvacátého února před třemi lety proto ruská armáda překročila hranice a započala Speciální vojenskou operaci:
Jednak na ochranu svých vražděných spoluobčanů v Doněcku a Luhansku (bylo jich už na 14 000), současně ale na znemožnění vytvoření základen NATO na banderovci znásilněném ukrajinském území.
"Jsme ve válce!" oznámil překvapené veřejnosti premiér Petr Fiala - jeden z neokonů určených Bruselem (Washingtonem) k definitivní likvidaci českého státu ve 4. říši, včetně nahrazení historických národů "náplavou" imigrantů (za dobu vlády jeho kolaborantské pětidemolice jich k nám "předisponovala" na tři čtvrti miliónu a zavázala se přijmout každoročně nejméně 30 000 dalších).
Boj právě vrcholí
Od té doby - od okamžiku kdy Vladimír Putin v jediný den osvobodil svět od covidového šílenství, na něž se rázem zapomnělo - se toho událo víc než za poslední čtvrt století:
Masové protivládní demonstrace.
Dosazení komunistického rozvědčíka Pavla na Pražský hrad.
Stále se přiostřující a dramatizující válka Západu proti Rusku na Ukrajině přibližující okamžik jaderné apokalypsy.
Naše trestní oznámení a žaloby na vládu a vojenské špiony (tehdy jim velel dnes tak neblaze proslulý plukovník "svině" Foltýn) - původce protiústavního zákazu Protiproudu - které samozřejmě totalitní policie a justice zametly pod koberec.
A pak už to šlo ráz na ráz:
Politické procesy, političtí vězni a další režimem pronásledovaní nepodvolení spoluobčané.
Katastrofální stav hospodářství.
Astronomické ceny energií.
Migrantská invaze statisíců.
Okradení důchodců a nakonec i všech ostatních (skrze čtyřicetiprocentní inflaci, respektive stále další a další daně krvavé atd.)
A právě když se zdálo, že zkázu už nic nezastaví, objevil se na scéně Trump.
Tentokrát mu dali Američané takový mandát, že ani připravené volební podvody ho nedokázaly zastavit (jak se naopak před pár dny podařilo úspěšně reprízovat v Německu s "trumpovskou" Alternativou pro Německo).
Evropští "liberální" teroristé jen zírají.
Na americkou "perestrojku" (o skutečnou kontrarevoluci ještě nejde, ale kdo ví...) nejsou vůbec připraveni.
Brněnsko-pražští jakešovci jsou opět stále více jako kůl v plotě.
O to víc budou kopat.
Pamatují se, jak jejich předchůdci dopadli.
Na všech stranách boj za svobodu pokračuje.
A vlastně vrcholí.