Trump je prvním americkým prezidentem od dob Woodrowa Wilsona (za jehož vlády byl Federální rezervní systém založen), který se otevřeně pustil do přímého střetu s americkou centrální bankou.

21.01.2026

Skandál okolo Jeroma Powella a Federálního rezervního systému rozdělil americkou elitu. Samozřejmě, nejžhavějším tématem na začátku tohoto roku byl únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura Američany. K únosu došlo 3. ledna a 5. ledna se Maduro objevil u soudu v New Yorku. Americké úřady jej obviňují z organizování obchodu s drogami a pašování zbraní. Odborníci tvrdí, že proces s Nicolásem Madurem se potáhne mnoho měsíců. To je pro ně jen výhodné: je to horké téma a takové, které jen tak nevychladne.

Najednou se však objevilo další horké téma, které má s případem Madura určitou podobnost. 

Objevil se další kandidát na vysoce sledovaný soudní proces. 

A tento kandidát není žádný zahraniční zločinec, ale občan USA. 

A ne jen tak ledajaký občan, ale šéf amerického Federálního rezervního systému. 

Řeč je o předsedovi Federálního rezervního systému Jeromu Powellovi

Jeho jméno je známé nejen Američanům, ale i mnoha našim spoluobčanům.

Jerome Powell vděčí za svou celosvětovou proslulost z nemalé části současnému prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. 

Vztahy mezi těmito dvěma osobnostmi sahají mnoho let zpět. 

Již v roce 2012 se na návrh tehdejšího prezidenta USA Baracka Obamy stal Jerome Powell (vzděláním právník a praxí advokát) členem Rady guvernérů Federálního rezervního systému.

Když Trump před deseti lety zahájil svou prezidentskou kampaň, měl už Jeroma Powella v hledáčku jako potenciálního předsedu Federálního rezervního systému. 

Po nástupu do funkce 45. prezidenta Spojených států se Donald Trump okamžitě pokusil dostat tehdejší předsedkyni Fedu Janet Yellenovou pod svou kontrolu. 

Ta se však ukázala jako neovladatelná. 

Už několik měsíců po nástupu do úřadu Trump začal hrozit, že ji z funkce předčasně odvolá. 

K tomu ale nedošlo. 

Yellenová si své funkční období ve vedení Fedu odsloužila a na začátku roku 2018 Fed opustila. 

Trump udělal vše pro to, aby se předsedou Federálního rezervního systému stal Jerome Powell. 

A 5. února 2018 Jerome Powell nastoupil do funkce.

Pro informaci uvádím, že Jerome Powell se stal 16. šéfem americké centrální banky zvané "Federální rezervní systém Spojených států" (zákon o Federálním rezervním systému USA byl přijat Kongresem USA na konci roku 1913 a Fed zahájil činnost v roce 1914).

Trump okamžitě začal Jeromu Powellovi udílet pokyny, jaká rozhodnutí by měl předseda Federálního rezervního systému přijímat. Trump se přitom s ničím nepáral. 

Téměř všechny jeho pokyny se týkaly klíčové úrokové sazby Fedu, která podle Trumpa měla být snížena. 

Podle jakýchkoli měřítek byla sazba už v roce 2018 nízká – v rozmezí 2,0 až 2,5 %. 

Trump ji však chtěl ještě nižší (45. prezident nostalgicky vzpomínal na dobu, kdy americký Federální rezervní systém v letech 2008–2014 prováděl politiku kvantitativního uvolňování a snížil klíčovou sazbu téměř na nulu). 

Trump potřeboval nízké klíčové sazby, aby zaplavil ekonomiku levnými penězi a snížil rozpočtové výdaje na obsluhu státního dluhu.

Jerome Powell se však nečekaně ukázal jako tvrdohlavý a odmítl plnit prezidentovy příkazy. 

Vztahy mezi hlavou státu a předsedou Fedu se rychle zhoršily. 

Trump Powella opakovaně hrozil odvolat, ale americké zákony jsou natolik vychytralé, že americký prezident má jen minimální možnost nahradit šéfa centrální banky. 

Za jeho neloajalitu Trump předsedu Fedu nazýval "idiotem" a "nepřítelem". 

Trump musel skřípat zuby a snášet to. Trump opustil Bílý dům v lednu 2021 a Jerome Powell zůstal klidně sedět v křesle předsedy Rady guvernérů Fedu. 

Trump se do Bílého domu vrátil v lednu 2025 a Jerome Powell zůstal předsedou Fedu. 

Pro 47. prezidenta Spojených států to byla samozřejmě velká potupa.

Po celý loňský rok Trump tlačil na Jeroma Powella, aby snížil klíčovou úrokovou sazbu, ale Powell se nadále bránil. 

Trump hrozil, že ho odvolá, a neustále mu nadával. 

Trumpův tým se rozhodl vyzkoušet si postup na člence Rady guvernérů Lise Cookové, kterou se pokusil propustit na základě obvinění z finančního podvodu při nákupu nemovitosti. 

Soud se však postavil na stranu Cookové a prohlásil propuštění za nezákonné. 

To se stalo v srpnu loňského roku.

Trumpův neúspěch byl však vyvážen jiným úspěchem. 

Nečekaně oznámila členka Rady guvernérů Federálního rezervního systému Adriana Kuglerová, že v srpnu 2025 odejde z funkce předčasně (její mandát měl vypršet v lednu 2026). 

Je to mimořádně vzácný případ, kdy členka Rady guvernérů odchází z vlastní vůle před koncem mandátu. 

Říká se, že zkušení členové Trumpova týmu s ní "pracovali".

Dne 15. září Senát USA potvrdil ekonoma Stephena Mirana na uvolněné místo v Radě guvernérů Federálního rezervního systému. 

Miran, Trumpův spojenec, podporuje prezidentovu výzvu ke snížení klíčové úrokové sazby Fedu a oslabení dolaru (jako prostředku podpory amerických exportérů).

Na konci loňského roku se mnozí ekonomičtí experti při hodnocení vyhlídek na rok 2026 domnívali, že se Trump rozhodl být trpělivý a počkat, až v květnu tohoto roku vyprší Jeromu Powellovi zákonem stanovený mandát předsedy Fedu. 

Ukazuje se však, že 47. prezident není ochoten Powella v této funkci tolerovat ani několik měsíců.

Dne 13. ledna Trump všechny ohromil svým prohlášením: 

Powell je ve svých posledních týdnech ve funkci. Důvodem tohoto oznámení bylo zahájení trestního vyšetřování proti předsedovi Fedu ze strany prokuratury District of Columbia. Vyšetřování se týká nedávno dokončené rekonstrukce washingtonského sídla Federálního rezervního systému (dvou budov). Náklady na rekonstrukci výrazně překročily rozpočet. Existují náznaky korupce a zpronevěry. A předseda Fedu za to musí nést odpovědnost!

Příběh možných porušení při rekonstrukci Fedu však začal už loni. 

V červnu 2025 byl Powell předvolán do Senátu, kde pod přísahou vypovídal o rekonstrukci budov Federálního rezervního systému. 

Přiznal, že náklady skutečně vzrostly z původně plánovaných 1,9 miliardy dolarů na 2,5 miliardy dolarů (později byly skutečné náklady navýšeny na 3,1 miliardy). 

Zvýšení nákladů však podle Powella bylo způsobeno objektivními důvody. 

Zneužití prostředků podle něj nenastalo.

I kdyby k překročení rozpočtu došlo, šlo by o částku do 1 miliardy dolarů. 

To je bezpochyby značná suma. 

Úřad pro efektivitu státní správy (DOGE), který do loňského léta fungoval pod vedením Elona Muska, však odhalil v některých rezortech překročení rozpočtů v řádu desítek miliard dolarů. 

Tyto excesy však nevyvolaly takový rozruch, jaký vznikl kolem možných překročení nákladů na rekonstrukci Fedu.

V létě 2025 Donald Trump a Jerome Powell dokonce společně navštívili staveniště rekonstruovaných budov Federálního rezervního systému, kde se před kamerami hádali o nákladech na rekonstrukci. 

Trump tehdy prohlásil: 

"Tři miliardy dolarů za práci, která měla stát 50 milionů. To není dobré!"

Jen několik hodin poté, co se v amerických médiích objevila zpráva o trestním vyšetřování předsedy Fedu Jeroma Powella, natočil video prohlášení. 

V něm označil vyšetřování za "bezprecedentní" a spojil ho s Trumpovým neustálým obtěžováním. 

Předseda Fedu zdůraznil: 

"Hrozba trestního stíhání je důsledkem toho, že Federální rezervní systém stanovuje úrokové sazby na základě našeho nejlepšího posouzení toho, co je ve veřejném zájmu, nikoli podle preferencí prezidenta."

 Powell uzavřel, že bude ve svých povinnostech pokračovat a nemá v úmyslu rezignovat.

Na dotaz ohledně vyšetřování Trump předstíral překvapení a popřel, že by o něm cokoli věděl. 

Po zhlédnutí Powellova video projevu se Trump stále více rozčiloval a spustil další salvu nadávek namířených proti předsedovi Fedu. 

Na otázky novinářů 13. ledna Trump uvedl, že Powell je "buď nekompetentní, nebo nepoctivý"

O několik hodin později, při vystoupení v Detroitu, Trump Powella označil za "idiota", který "brzy opustí úřad". 

Toho dne padla na Powellovu adresu i další ostrá slova: "mizerný vůdce", "zkorumpovaný" a podobně.

Současný skandál kolem Jeroma Powella a Federálního rezervního systému rozdělil americkou elitu. 

V Kongresu USA republikáni přirozeně podporují Trumpa a požadují Powellovu hlavu; demokraté se naopak staví na stranu předsedy Fedu. 

Pokud jde o bankéře z Wall Street, ti jsou nervózní, protože se domnívají, že pronásledováním Powella Trump narušuje nezávislost americké centrální banky.

Konkrétně Jamie Dimon, šéf JPMorgan Chase & Co., největší banky v USA, prohlásil, že vyšetřování Powella by mohlo oslabit a destabilizovat americkou ekonomiku: 

"Všichni, které známe, věří v nezávislost Fedu. A cokoli, co tuto nezávislost podkopává, pravděpodobně není dobrý nápad. Myslím, že by se to obrátilo proti nám. Zvýšilo by to inflační očekávání a pravděpodobně by to časem vedlo k vyšším úrokovým sazbám." 

Trump na Dimona okamžitě reagoval: 

"Myslím, že to, co dělám, je v pořádku. A ve Federálním rezervním systému máme padoucha."

Odborníci sledující souboj mezi americkým prezidentem a šéfem Fedu poukazují na to, že Trump chce učinit americkou centrální banku podobnou té čínské. 

Americký prezident údajně věří, že důvodem hospodářského úspěchu Číny je především zvláštní status Čínské lidové banky (PBOC). 

PBOC je státní institucí a nečiní si žádné nároky na "nezávislost". 

PBOC je řízena Státní radou (obdoba rady ministrů). 

V Americe, kde neexistuje Státní rada ani rada ministrů, je to prezident, kdo řídí centrální banku!

Prezident už má připraveny dva kandidáty na nahrazení současného předsedy Fedu. 

Jsou jimi Kevin Hassett, ředitel Národní ekonomické rady, a Kevin Warsh, bývalý člen Rady guvernérů Federálního rezervního systému (a bývalý ekonomický poradce v administrativě George W. Bushe). 

Tato jména Trump oznámil už loni v prosinci. 

Dne 13. ledna Trump uvedl, že hodlá přistoupit k oznámení Powellova nástupce "v průběhu několika příštích týdnů".

Schopnost 47. prezidenta USA ovládat klíčovou úrokovou sazbu by se však neměla přeceňovat, ani kdyby se mu podařilo dosadit do čela Fedu vlastního člověka. 

Pravda, sedmičlenná Rada guvernérů Fedu bude ovládána Trumpovými loajalisty. 

Budou čtyři: nový předseda Rady (který má, stejně jako ostatní členové, jeden hlas), Stephen Miran a také Christopher Waller a Michelle Bowmanová (poslední dva byli do Rady jmenováni během Trumpova prvního funkčního období). 

O klíčové úrokové sazbě však nerozhoduje Rada guvernérů, ale jiný orgán Fedu – Federální výbor pro otevřený trh (FOMC)

FOMC má 12 členů a čtyři Trumpovi loajalisté nebudou stačit k prosazení přání úřadujícího prezidenta.

Je tedy příliš brzy na to, aby si obyvatel Bílého domu oddechl. 

Na Jeroma Powella je třeba vyvíjet tlak. 

A na nejvyšší úrovni Fedu je třeba dosadit nové lidi. 

A čas se krátí. 

Za tři roky bude muset Trump Bílý dům opustit.

Pozoruhodné na celém tomto příběhu je, že Trump je prvním americkým prezidentem od dob Woodrowa Wilsona (za jehož vlády byl Federální rezervní systém založen), který se otevřeně pustil do přímého střetu s americkou centrální bankou. 

Vzhledem k tomu, že tento boj zahájil už během svého prvního funkčního období v Bílém domě, jeho celková délka střetu s Federálním rezervním systémem (respektive s jeho vedením) nyní činí pět let. 

Žádný z jeho předchůdců si nemohl dovolit nic podobného. 

Samozřejmě existovaly případy opatrné (nikoli čelní) konfrontace. 

Nejvýraznější příklad: 35. prezident USA John F. Kennedy podepsal 4. června 1963 výkonný příkaz 11110, který umožňoval vydávání státních bankovek krytých stříbrnými rezervami Federálního rezervního systému. 

Šlo o jasný pokus prolomit monopol "pánů peněz" (akcionářů Fedu) na emisi dolarových bankovek. 

Dne 22. listopadu téhož roku byl John F. Kennedy zavražděn.

Donald Trump vstoupil do Bílého domu před devíti lety a je stále naživu… 

Něco se v tomto světě dramaticky změnilo. 

O své teorie o tom, co se děje, se podělím jindy.


Zdroj


Q.S.

Kýros si evidentně může dovolit mnohem více, než jeho předchůdci, jelikož s největší pravděpodobností dochází k masivní přestavbě nejen měnového systému, ale také k výraznější globální centralizaci, jakkoli to tak na první pohled nevypadá.

Při větším oddálením od mediální tunelové perspektivy však nakonec reálný obraz přece jen vyvstává.

Viz Gombergova mapa...

Přeformátování světa na 3 velké celky, které budou na nejvyšší úrovni koordinovat svou politiku, totiž povede k mnohem rychlejšímu prosazení veškeré agendy reálné globální vlády, než těžkopádné a potápějící se byrokratické instituce, které doposud tuto činnost minimálně naoko prováděly /OSN, MMF, WHO/.

Podobny stádu přežraných vepřů, válejících se u svých koryt, již ztratily dynamiku a také důvěryhodnost, potřebnou k završení plánovaných nástrojů "nové éry".

Příliš nabobtnaly a jejich existence již zaostává za jejich efektivitou.

Čas institucí bude na nějakou dobu vyměněn za čas Cézarů.

Také nic nového v dějinách...

Kruhový pohyb spirály se zúžil....