Tupé hlavy duní Evropou.
Blondýnka Giorgia Meloniová (italská premiérka) dnes narychlo zaletěla na Floridu za Donaldem Trumpem. Jakože prý si s ním poklábosit o Ukrajině a obchodu. To není klasický vtip – i když to tak na první poslech zní. Ve skutečnosti potřebovala zjistit, jestli se s ní nadále počítá. A jak se má v tom případě chovat k Joe Bidenovi, kterého ve čtvrtek v obvyklém polobezvědomí přivezou na čtyři dny do Itálie – hlavně aby se potkal s jihoamerickým zednářem a marxistou Bergogliem dosazeným na Petrův stolec pod jménem papež František.
Pokud od něj bude chtít "ospalý Joe" něco jako poslední pomazání, měli by se asi společně zaměřit především na diskusi o významném díle italského básníka Danta Alighieriho o pekle, jemuž se dostalo přízviska Božská komedie.
Oba jsou totiž asi takoví katolíci jako (v našich usmolených poměrech) dvojice Petr Fiala a (tajně nevysvěcený) "kněz" Tomáš Halík.
Ti jsou samozřejmě zcela mimo mísu.
Proto nadále provozují pekelnou komedii podle dosavadního partesu, protože s nimi se pochopitelně nikdo nebaví.
Jsou to jen bezectné bezcenné loutky, které jednoho dne prostě zmizí v "devíti okruzích".
Hry podle partesu
Meloniová je ovšem rovněž skvělou absolventkou Aspen institutu.
To je americký vládní program pro vytváření Pátých kolon USA v jednotlivých zemích – kdo ještě neví, koho proškolili u nás, může se podívat třeba sem.
Pokud se tedy právě jí – dva týdny před inaugurací – dostane privilegia převzít z první ruky "nové noty", znamená to, že se začínají otřásat samotné základy "aspeňáckého spolku".
Některým zjevně bude dáno přežít.
A tak je to pořád.
Plavovláska Giorgia si přitom s ostatními kolegy z "institutu" v ničem nezadá.
Příkladně zradila své voliče, když se do jejich přízně vetřela (v roce 2022) s téměř trumpovským programem – především pokud jde o migrantskou invazi (slibovala ji zastavit) a deklarovaným odporem k Bruselu.
Jakmile se ale dostala k mocenským pákám, rychle obrátila – aby pak nejednou poklekla před satanem a loajálně "políbila prsten".
Aspeňáci totiž nejsou od toho, aby si něco mysleli či snad dokonce důvěřivým naivním voličům prosazovali jejich zájmy.
Mají je pouze uvádět v omyl – a to hned dvojím způsobem.
Jedna část obvykle předstírá věrnost Bruselu, obamovsko-bidenovskému Washingtonu a projektu války proti Rusku na Ukrajině - to pro "liberální" progresivisty korumpované sorosovskými fondy.
Druhá stínuje "mírný odpor v mezích zákona" - pro příčetnější.
Platí to ovšem jen do sečtení volebních výsledků.
Pak už jsou zase všichni na stejné lodi - Titaniku civilizace.
Dokonalou ilustrací u nás se stalo spojení Aspeňáků v "gangu pěti":
Od trockistických bruselských Pirátů a Rakušanovy "starostovské" mafie (předstírají "levici") – až k trojici téže kolaborantské smečky obstarávající (domněle nelevicové) podvolené voliče ozónem "pravice" (vzpomeňme Fialův "protibruselský" projev v dobách ODS coby "opozice").
Hry podle Trumpovy "přípravky"
Jak tedy číst hlubší smysl aktuálního výpadu Meloniové na Floridu?
To má nejméně dva aspekty:
Jedním je nepochybně stále velká moc a síla italské mafie v USA.
Cosa nostra ani zdaleka není mrtvá a její vliv ve Státech – právě jako vztah kmotrů k "domovině" – je něčím, s čím musí realista Trump počítat.
I když nejde o tak mocnou strukturu, jakou je sionistická (izraelská) lobby, k níž je přivázán přímo pupeční šňůrou svého politického (prvního i druhého) zrození.
Druhým aspektem je širší kontext evropského chaosu – včetně války proti Rusku na Ukrajině.
Trump se v této věci viditelně orientuje na evropský střed a jih a neskrývaně pohrdá západem a severem – dekadentním "ložiskem" bruselského "progresivismu".
Proto za ním přijel pouze Viktor Orbán.
Proto první, komu po zvolení telefonoval byl slovenský premiér Robert Fico (a jistě nešlo jen o zdvořilost vůči kolegovi, jenž spolu s ním přežil atentáty), z čehož se zrodila Ficova cesta do Moskvy - údajně kvůli plynu.
Proto okázale ignoruje polského Bruselana premiéra Tuska, ale hovoří s prezidentem Dudou (pozůstatkem konzervativní antibruselské PiS, vítězem posledních voleb odstraněným povolebním podvodem v tamní verzi českého "gangu pěti").
Proto jeho neformální předinaugurační mluvčí Elon Musk ve "skandálním článku" v největších německých korporátních novinách podpoří Alternativu pro Německo (AfD).
Stranu, kterou stovka poslanců Bundestagu navrhuje před únorovými předčasnými volbami zakázat jako "ohrožující demokracii", označí za jedinou záchranu Německa před pádem do politického a hospodářského chaosu – který ovšem v zájmech USA způsobili místní Aspeňáci (a přes Brusel do něj zatáhli zbytek 4. říše).
Jen něco k tomu přidali z vlastní iniciativy.
Třeba když Mutti Merkelová nechala vypnout technicky dokonalé jaderné elektrárny.
Ale její "Wir schafen das!", Zvládneme to! (při otevření bran migrantské invazi) bylo naopak aspeňáckým domácím úkolem.
Hry tupých hlav
Z hlediska Bruselanů ze západu a severu – včetně uhasínající (dávno už ne Velké) Británie – je klíčovou otázkou válka proti Rusku na Ukrajině – respektive možnosti jejího rozšíření v přímém střetu se státy NATO.
To byl také hlavní a jediný důvod přifaření Finska a Švédska do Aliance – ve chvíli, kdy se ještě věřilo, že Trump nezvítězí (respektive, že se podaří zopakovat volební podvod), nebo že se do té doby podaří vyvolat válku Západu s Ruskem napřímo.
Je výsledkem nekonečné Putinovy trpělivosti a strategického uvažování, že k tomu nedošlo.
Facka, kterou – opět "mluvčí" Musk – vyťal aktuálnímu labouristickému premiérovi Keiru Starmerovi, je ze stejného "kadlubu".
A následovala hned po té německé.
V tomto případě zase podpořil "otce Brexitu" Nigela Farage (Trumpova spojence), jenž se svou novou stranou rychle stoupá a míří k docela dobře možným předčasným volbám.
Absolutní tupec Starmer si o to ostatně říká asi stejně intenzivně jako identický tupec-dvojče Petr Fiala.
Dunění tupých aspeňácko-davoských hlav od Londýna přes Paříž a Berlín až po Prahu dosahuje hodnot, které už lze pokládat za zvuky blížícího se zemětřesení.
Vypadá to totiž, že válka s Ruskem zatím přece jen zůstane ohraničena ukrajinskými hranicemi (kde to ovšem pro Západ skončí katastrofou) – a plán B žádný není.
Hospodářství je zničeno, peníze (včetně vypůjčených) docházejí, lid se bouří.
I to byl záměr.
V tomto smyslu byly přípravy na válku dokončeny.
Ovšem na válku minulosti.
Tu, která všechno smaže, a pak s těmi, co přežijí, začnou stejný tanec nanovo.
Ani to těm tupcům nedochází, že taková válka už nikdy nebude možná.
Nemluvě o tom, že technologická převaha největší země světa, kterou by chtěli dle Hitlerova vzoru opět přepadnout, by vyústila v její poměrně brzký konec.
A ani by se nemusela stát celosvětovou.
Tohle si Trump zjevně uvědomuje a bude se chtít z těchto obamovsko-bidenovských ukrajinských osidel co nejrychleji vyvléct.
Vzrušující rande s blondýnkou
Že při tom nechá své "evropské spojence" na holičkách?
Udělala to někdy Amerika jinak – pokud to vyhovovalo jejím zájmům?
Tohle není tříkrálová charita.
Ani NATO jí nikdy nebylo.
Rychle utichnou řeči o článku 5 (údajná vzájemná pomoc při napadení jednoho člena – což je mimochodem mystifikační výklad) a možná náhle uslyšíme o (mírové) preambuli alianční dohody.
Pokud v ní Trump vůbec zůstane.
Aspeňácko-davoské tupé hlavy místodržících (na rozdíl od zničující ideologie Aspenu a WEF) jsou již mrtvé – jen o tom některé ještě nevědí.
Anebo doufají v zázračné vzkříšení ve dvou týdnech, které zbývají do Trumpovy inaugurace.
Vždyť za pouhý měsíc od voleb se podařilo rozpoutat hned několik ohnisek, jež se mohly snadno změnit v požár.
A tehdy by – jako pověstní hasiči ve Formanově filmu Hoří, má panenko – slastně vydechli: "Hoří!" (a s radostí by nás nechali shořet).
Pokud o něčem vypovídá návštěva Meloniové na Floridě ("vzrušující", jak rande s falešnou blondýnkou interpretuje Trump), pak je to právě to, že pokusy o zkázu před inaugurací (z níž by pro něj nebylo východiska) byly ukončeny.
Ostatně o tomtéž svědčí i "rozlučková" Bidenova vyjížďka za ďábelským argentinským spojencem Bergogliem do Vatikánu.
Baptista Trump si raději poklábosí s jiným Argentincem (ostatně neméně šíleným) prezidentem Javierem Mileiem (vedle Orbána jediný, s kým se na Floridě před Meloniovou setkal).
Otevře se Sezam?
A svědčí o tom i Medaile svobody, které Biden právě rozdal: Sorosovi a "krvavé Hillary" Clintonové.
Jako by říkal – Končíme, soudruzi!
Na Fialu (s nímž přece podle ČT tak skvěle diskutoval v Bílém domě) si kupodivu nevzpomněl.
Ani na "přítele po boku" Petra Koláře.
A že se oba snažili!
Jenže se zaměstnanci CIA se holt zachází jinak.
Medaile?
Jen jako povzbuzení pro Pátou kolonu (šéf BIS Koudelka).
Anebo ledaže by padli v boji.
Ale to se těm našim "přizdivyměšovačům" rozhodně stát nemůže.
Tím vším vůbec nemá být řečeno, že Trumpův nástup vše vyřeší.
Naprosto ne, možná naopak (při pohledu na Blízký východ, sionisty a Čínu může být vše ještě divočejší než dosud).
Evropští tupci jsou ale na odpis.
Ti z Prahy pak dvojnásob.
Hysterická příprava zákonů o korespondenčním hlasování či typu "služba pro cizí moc" je jejich labutí písní – a netřeba se jí (při vší totalitářské zrůdnosti) příliš věnovat.
Ti v Rakousku od září čekali, jestli má smysl postavit vládu bez vítězných Svobodných (stejná metoda jako Gang pěti).
V okamžiku Meloniové návštěvy u Trumpa to rovnou vzdali.
Jim už je alespoň jasné, o co jde.
Nás volby – v konkrétním i přeneseném smyslu slova – letos teprve čekají.
Možná při nich půjde o ještě složitější rozhodování, než se do 20. ledna 2025 – i nepodvoleným – zatím zdálo.
Po zemětřesení se totiž někdy otevřou nečekané výhledy do zpustošené krajiny.