USA kritizují Gruzii za to, že chce přijmout zákon, který v USA mají taky, protože je to ohrožení demokracie
V Gruzii pokračují protesty proti "ruskému" zákonu, který schválil tamní parlament. Vývojář a zakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu Daniel Vávra se pokusil do hloubky zanalyzovat, co se v zemi skutečně děje, kdo chce přijmout zákon a proč.
V polovině května gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová vetovala údajně kontroverzní návrh zákona o zahraničním vlivu, který desetitisíce demonstrantů v Gruzii označovaly za "ruský zákon".
Proti prezidentce se postavil parlament, který její veto přehlasoval.
Kritici zákona hovoří o tom, že zákon je stigmatizující, ztíží médiím a neziskovkám práci, nebo je dokonce zlikviduje.
Zatímco se řeší, zda je obsah normy závadný, málokdo skutečně ví, co v návrhu zákona stojí.
V Gruzii jsou nyní obří protesty proti vládě, která se "orbanizuje" a přiklání k Rusku.
Vávra se na sociální síti jal vysvětlit, co se v Gruzii děje:
"Tamní vláda se rozhodla prosadit zákon 'o zahraničních agentech', který zavádí 'neziskovkám' financovaným více než 20 % ze zahraničí registrovat se.
To je vše.
Respektive NIKDE jsem nenašel žádnou hlubší analýzu čehokoliv dalšího, a že jsem těch článků prošel hodně.
Klidně mě opravte/doplňte, jaké tam jsou další požadavky," uvádí vývojář.
"Psotník z toho mají nejen ony neziskovky, ale i vlády USA, OSN, ČR nebo Evropská unie.
Přičemž kupříkladu USA mají zákon FARA, který je zákonem o registraci zahraničních agentů!" upozorňuje.
FARA vyžaduje, aby někteří agenti zahraničních zmocnitelů, kteří se zabývají politickými aktivitami nebo jinými aktivitami specifikovanými ve statutu, pravidelně zveřejňovali svůj vztah se zahraničním zmocnitelem a také aktivity, příjmy a výdaje na podporu těchto činností.
Zákon byl použit mimo jiné proti Trumpovým lidem.
"Takže USA kritizují Gruzii za to, že chce přijmout zákon, který v USA mají taky, protože je to ohrožení demokracie," poukazuje Vávra, který se následně ve svém facebookovém komentáři věnuje politickému vývoji v Gruzii.
Zákon o zahraničních agentech vzedmul "největší protesty v moderní historii Gruzie" a naprosto celý Západ začal Gruzii intenzivně kritizovat.
"Znovu opakuji, že kvůli tomu, že se neziskovky financované ze zahraničí musejí registrovat," upozorňuje Vávra.
"Zdá se, že vadí, že Západ ztratí vliv podobně jako v Maďarsku a na Slovensku.
Gruzínský parlament včera přehlasoval prezidentské veto tohoto zákona, proti čemuž protestuje i naše Ministerstvo zahraničí.
Kromě toho o této 'události světového významu' informovala všechna naše média jako Rozhlas, ČT, Novinky, Seznam, Aktuálně, Deník N, Lidovky a další," pokračoval Vávra.
"Gruzínský premiér nyní navíc prohlásil, že mu maďarský eurokomisař při nátlaku, aby daný zákon neprošel, vyhrožoval, že skončí jako Fico.
Ten to popřel s tím, že mu nevyhrožoval, ale varoval ho, protože polarizuje společnost.
Nicméně skutečně řekl, že by mohl skončit jako Fico, když toho nenechá.
Situace je poněkud pikantní, protože vyhrožujícího eurokomisaře jmenoval Orbán, který je podle médií naopak spojencem Gruzínců.
Takže by spíš dávalo smysl, že kolegu upřímně varoval," uvedl vývojář.
Je také podivuhodné, že se kvůli zákonu o neziskovkách, který se běžných lidí prakticky nemá jak dotknout a má ho i třeba Francie, sešlo tolik protestujících.
V takové EU se neprotestuje ani proti tomu, když se nastolují skutečně svobodu omezující zákony jako DSA.
"Zdá se, že zahraniční neziskovky jsou pro chod demokracií v některých zemích zcela klíčové.
Zatímco v jiných zemích diktátorské manýry jejich prezidentů nehrají roli.
Proč zrovna v Gruzii, kde má vláda podporu, o které si může většina západních politiků nechat jen zdát, je otázka," podotkl.
K oněm neziskovým organizacím Vávra dodává:
"Podle EU samotné je ve čtyři a půl milionové Gruzii deset tisíc neziskovek. '
Iniciativa pro udržitelnost občanské společnosti v Gruzii' byla jedním z největších podpůrných programů EU v posledních letech zaměřených na posílení občanské společnosti v Gruzii.
V letech 2017–2020 bylo v rámci projektu vynaloženo více než pět milionů eur.
Projekt využilo více než 10 000 zástupců nevládních a komunitních organizací, iniciativních skupin, mládeže, učitelů, univerzit, centrálních a regionálních médií, podniků zapojených do společenské odpovědnosti a místní samosprávy.
Veřejná kampaň projektu oslovila více než milion občanů.
To je jedna neziskovka na 450 obyvatel.
Zdá se, že EU má s Gruzií velké plány," dodává zakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu.
Podle jiného zdroje je v Gruzii registrováno více než dvacet pět tisíc nevládních organizací.
Podle gruzínských úřadů pochází 90 procent jejich financování ze zahraničí, ale tento průměr zakrývá skutečnost, že naprostá většina gruzínských nevládních organizací nemá vůbec žádné místní financování.
Pokud je to pravda, tak by to vysvětlovalo množství lidí na demonstracích.
Když každá neziskovka vyšle dva lidi, tak to je oněch padesát tisíc v ulicích.
Kupříkladu jenom Open society fund George Sorose k dnešnímu dni investoval v Gruzii přes 85 milionů dolarů.
Vávra také podotýká, že protesty jsou podle všeho násilné (soudě podle článků a fotografií ukazujících střety demonstrantů s policií, viz obrázky).
"Opět mi nedá, abych se nezamyslel, co by se dělo, kdyby se v něco podobného zvrhly protesty na Václavském náměstí.
Tam se zatýkalo za blbé kecy (viz situaci před muzeem).
Násilné potlačování protestů je tam zjevně národní folklór.
Jen mi trochu uniká, jakou výhodou pro NATO je, že do něj vstoupí země jako Gruzie.
Skoro to vypadá, že NATO je charitativní organizace, která aktivně hledá nestabilní země v problémech a nabízí jim členství," uzavírá Daniel Vávra.
Naše Ministerstvo zahraničí tvrdí, že většina gruzínského lidu zákon nechce.
Na čem toto tvrzení staví, když vláda, která ho navrhuje, má nadpoloviční podporu obyvatel, je podle Vávry otázka.