Úsměvy

23.12.2025

Mnohé jsou úsměvy.

Ale já myslím na ten nám nejtěžší,

nejprostší úsměv.

Je to rozryvný úsměv, křížem krážem

zbrázděný vinařským nožem času,

úsměv, který potřebuje už jen jednu jedinou vrásku,

aby vše rozuzlil a připraven byl na celé jméno Boží. 

Takový úsměv zůstává pak na tváři

o něco déle než radost, ze které vzešel –

anebo je to úsměv, který tuší radost a předejde ji,

aby za její přítomnosti zmizel

a ponechal celou tvář už jen jí...

/Na postupu/



Vladimír Holan: Mušle, lastury a škeble. Praha, Československý spisovatel 1985 


L.K.