Útok je zaměřen na zničení Íránu z důvodu, aby se v regionu Blízký východ (BV) posílila diktatura Izraele vůči ostatním státům a z důvodu americké kontroly dodávek ropy a nerostného bohatství v regionu BV
Řeči o nebezpečí íránského jaderného programu pro vojenské využití je pohádka pro malé děti a slouží k ospravedlnění vojenské agrese Izraele a USA is účastí Velké Británie.
Dalším cílem agrese je násilná změna režimu a dosazení Kýrose Rézy Páhlavího, nejstaršího syna monarchy Mohammada Šáh Rézy Páhlavího, který byl v roce 1979 v Íránu svržen.
V roce 1953 CIA a MI6 zorganizovali převrat, aby vrátili moc do rukou Šáha poté, co premiér Muhammad Mosaddegh znárodnil ropný průmysl.
Zorganizování převratu mělo název Akce Ajax.
Dnes samotná CIA, média a také NSA – Americký bezpečnostní archiv uvádějí množství dokumentů k tomuto případu.
Např. zde.
Kýros Réza Páhlaví žije v USA a čeká, kdy bude moci obnovit v Íránu monarchii a ujmout se moci v Íránu.
Jedná se o proamerického poskoka, který podřídí Írán i s jeho nerostným bohatstvím USA.
O tom, že i v současnosti mají CIA a britská MI6 své špinavé ruce ve válce proti Íránu vůbec není třeba pochybovat.
"Stát Izrael spustil preventivní útok proti Íránu, aby odstranil hrozby pro stát Izrael," řekl ministr obrany Israel Katz.
Ministr obrany je obyčejný lhář, neboť Írán pro Izrael nepředstavuje žádnou hrozbu.
Írán má svůj civilní jaderný program, na který má právo každá země.
Obohacování uranu pro vojenské účely nebylo prokázáno.
A kdyby Írán chtěl použít uran pro vojenské účely, měl by na to plné právo, neboť jeho bezpečnost ohrožuje Izrael, který už má kolem 250 jaderných zbraní ve své výzbroji.
Je třeba poznamenat, že Izrael se jadernými zbraněmi vyzbrojil nelegálně bez souhlasu OSN, jiných relevantních organizací a jaderných mocností světa.
Proč svět mlčel, když se Izrael už více než 50 let vyzbrojoval jadernými zbraněmi?
K čemu je chtěl použít?
Odpověď je jasná.
Izrael má zájem zmocnit se rozsáhlých oblastí jiných států BV, které mu nepatří.
Expanzivní sen o Velkém Izraeli znázorňuje i významná americká Cornellova univerzita na mapě:
https://digital.library.cornell.edu/catalog/ss:27009352
Další důkazy přináší stránka zde:
https://www.islam21c.com/politics/israeli-wants-to-colonise-middle-east
Tato stránka již informuje o přivlastňování si části území Sýrie a budování izraelských osad na syrském území.
Kdo zastaví společné zločiny USA a Izraele, bourání hranic více států BV s následnou okupací částí těchto států?
Pokud by se podařilo Izraeli postupně se zmocnit částí států Sýrie, Jordánsko, Turecko, Irák, Egypt, Saúdská Arábie, Kuvajt a Libanon, které si Izrael nárokuje, znamenalo by to obrovskou hrozbu pro světový mír.
Východisko je pouze jedno.
Všechny zmíněné státy, které jsou ohroženy expanzí Izraele by se měly spojit a pomoci Íránu v boji proti Izraeli a USA.
Írán momentálně nebojuje jen za svůj suverenitu, ale také za jmenované ohrožené státy.
Mocnosti jako jsou Rusko a Čína také nemohou stát stranou.
Musí se jednoznačně postavit na stranu Íránu, odsoudit americko-izraelské zločiny a vyzvat Izrael i USA ať okamžitě přestanou s vojenskými útoky.
Írán po napadení USA a Izraelem má plné právo na vojenskou odpověď.
Jaké by mohly být jejich cíle?
V první řadě to budou americké vojenské základny a poté americké letadlové lodě Gerald R. Ford a Abraham Lincoln.
Jejich potopení, by bylo výrazným úspěchem Íránu.
Čína už možná dodala Íránu torpéda schopné zničit i výše zmíněné letadlové lodě.
Írán může zaútočit na lodě i čínskými nadzvukovými protilodními raketami CM-302.
To je pro letadlové lodě USA velmi vážná hrozba.
Čína má momentálně ideální příležitost přispět ke skončení útoku na Írán tím, že obsadí ostrov Tchaj-wan a dosadí tam své státní úředníky.
Tchaj-wan je podle mezinárodního práva OSN ostrov patřící k pevninské Číně.
USA, které vyhrožovaly Číně vojenským zásahům jsou momentálně v této oblasti slabě zastoupeny, a proto Číně nehrozí nic.
USA by si nedovolily zasáhnout proti Číně i proto, že má s Ruskem podepsanou dohodu o obranné spolupráci.
Kromě toho Čína se za poslední roky masivně vyzbrojuje a její jaderné zbraně v počtu cca 1000 kusů, vyspělé námořní lodě a ponorky jsou pro USA odstrašením od útoků na Čínu.
Návrat Tchaj-wanu do mateřského státu by znamenalo i omezení dodávek polovodičů a čipů do USA,
které se bez nich neobejdou v žádném odvětví svého hospodářství včetně vojenského.
Tchajwanská společnost TSMC ovládá podle nejnovějších údajů z konce roku 2025 až 72 % celosvětového trhu.
Kromě toho by Čína nepřímo zabránila americké invazi na Kubu, kterou USA plánují spustit po ukončení války v Íránu.
Američané jsou známí tím, že vyvolávají války po celém světě, ale nechtějí mít válku na svém vlastním území.
Pokud by se to stalo, celý americký systém by se zhroutil jako domeček z karet.
Obsadí USA Hormuzský průliv?
Podle mezinárodního práva zůstává svoboda plavby po mezinárodních vodních cestách platná, pokud není ohrožena bezpečnost a územní celistvost pobřežních států.
V případě přímé hrozby může pobřežní stát omezit nebo dokonce dočasně uzavřít tranzitní trasy, aby ochránil svou národní bezpečnost.
Takže Írán může uzavřít tuto trasu.
V případě ataku USA, Írán také uvažoval o zaminování průlivu.
Tímto průlivem "teče" na světě cca 30% ropy přepravované po moři.
Nastalo by obrovské zvýšení cen.
Ve prospěch koho?
Amerika by to nebyla.
Celý svět by zaplatil za americkou agresi.
Írán může také útočit na lodě v Hormuzském průlivu.
Z důvodu zastavení přepravy ropy a cca trojnásobného nárůstu cen budou padat globální ekonomiky.
Svět bude čelit globální inflaci, recesi v průmyslových ekonomikách a krizím na kapitálových trzích.
Viníkem budou USA a Izrael.
Svět se obrátí proti nim.
Nastane obrovská poptávka po ruské ropě. Státy světa se vykašlou na americké sankce, když potřebují přežít.
Americké sankce, cla a všechna agresivní hospodářská opatření USA se nakonec obrátí proti nim.
Americký Nejvyšší soud USA již označil plošná cla za nezákonná a potvrdil, že daňové pravomoci patří Kongresu.
Američané mají v plánu vybudovat námořní základnu v Kaspickém moři, Perském zálivu, Ománském zálivu a získat přístup k Arabskému moři.
Získají tak absolutní kontrolu nad ropou a všemi strategickými výrobky v této oblasti.
Chtějí otevřít koridor pro dodávky energie z regionů jako Turkmenistán, Kazachstán, Ázerbájdžán atp. a zároveň se vklínit do sféry vlivu Ruska, Číny a Indie.
Uvědomují si Rusko, Čína a Indie, že válka proti Íránu existenčně ohrožuje i tyto země?
Z Kazachstánu se již stává kolonie USA a Velké Británie.
Tyto země už začínají rabovat jejich nerostné bohatství a postupně tam vybudují vojenské základny.
USA k válce proti Íránu využívá mimo jiné i letiště ve Velké Británii (VB), Kypru, Bulharsku a leteckou základnu v Indickém oceánu Diego Garcia.
Tato strategická britsko-americká základna je součástí Čagoských ostrovů.
VB okupuje Čagoské ostrovy více než dvě stě let a její obyvatele ve druhé polovině 20. stol. násilně vystěhovala.
Mauritius získal nezávislost na VB jen v roce 1968, ale Čagoské ostrovy britští okupanti Mauritiu nevrátili.
Jednali a dodnes jednají v rozporu s mezinárodním, právem a rezolucemi OSN.
V roce 2019 OSN a Mezinárodní soudní dvůr rozhodl, že pokračující britská okupace odlehlého souostroví v Indickém oceánu je nezákonná a nařídil VB Čagoské ostrovy vrátit Mauriciu.
VB rozhodnutí ignorovala.
Valné shromáždění OSN odsoudilo britskou okupaci ostrovů poměrem hlasů 116:6.
VB před pár lety uvažovala o tom, že by legalizovala toto území a vrátila by jej právoplatnému vlastníkovi, kterým je Mauritius.
Následně by s ním uzavřela dohodu o pronájmu, aby vojenská základna mohla na ostrově Diego Garcia zůstat pod jejich kontrolou.
V říjnu 2024 VB oznámila, že předá suverenitu nad ostrovy Mauriciu.
Formální smlouva byla podepsána v květnu 2025 s podmínkou, že základna Diego Garcia zůstane pod britskou zprávou na minimálně 99 let.
Na nátlak USA VB pozastavila proces ratifikace dohody o předání svrchovanosti nad Čagoskými ostrovy v Indickém oceánu Mauriciu.
Aby tento tlak USA na VB vytvořily je práce Borise Johnsona, bývalého premiéra VB, který byl osobně v USA o to požádat vysoké představitele USA.
Mimo jiné Boris Johnson osobně na návštěvě Zelenského v Kyjevě v dubnu 2022 překazil mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou.
Podobně jako Západ odsabotoval dohody z Minska, což veřejně přiznala i Angela Merkelová slovy:
"Dohody z Minska byly pokusem získat čas pro Ukrajinu. Čas na co? Na vyzbrojení Ukrajiny pro válku proti Rusku."
Á propos:
Dohoda o Čagoských ostrovech přestává být platná.
Mauritius ji nemusí akceptovat, protože nebyla ratifikována VB.
Může však podepsat smlouvu o pronájmu Čagoských ostrovů například s Ruskem.
Rusko by pak vyzvalo VB k odchodu z ostrovů.
Pokud by neodešli, prostě by je vyhnali.