V čem jsou mýty o původu a historii člověka reálné a v čem metaforou?
Lidé se od pradávna snažili vysvětlit původ svůj i všeho kolem nás. V mnoha mýtech a posvátných textech nalézáme příběhy o stvoření prvního člověka a lidské historii. Na starých hliněných tabulkách Mezopotámie čteme dlouhé seznamy vladařů sahající až k bohům. V sumerských mýtech je popisováno stvoření člověka a místo zvané Edin, kde první člověk žil. V Bibli nalézáme příběh o stvoření prvního lidského páru, který pobýval v zahradách Edenu. Popisovány jsou zde i pozdější osudy Izraelitů prchajících z Egypta do zaslíbené země, jejich rozdělení do dvanácti kmenů a pozdější rozptýlení po různých částech země. Bible je plná rodokmenů důležitých postav. Lidé byli zkrátka již od starověku fascinováni svým původem, který mohl předznamenávat přízeň bohů.
V čem jsou mýty o původu a historii člověka reálné a v čem metaforou?
Jaká byla skutečná genese národů popisovaných ve starověkých mýtech či Hebrejské Bibli?
Kdy a kam se stěhovaly starověké národy?
Kdy a kde se člověk naučil obhospodařovat zemi, chovat zvířata, šlechtit rostliny i živočichy?
Na tyto otázky můžeme hledat odpovědi s pomocí mocného nástroje lidského vědění - genetiky.
Evoluční genetika
Genetika je biologická věda, zabývající se dědičností, geny a proměnlivostí organismů.
Nás zde budou zajímat hlavně výsledky evoluční genetiky zkoumající mechanismy evolučního vývoje, genetické rozdíly v populacích atd.
Právě evoluční genetika nám může leccos prozradit o vzniku a vývoji lidského rodu.
Gen
Gen je jednotka dědičné informace, podle které se vytváří podoba organismu. Genem nazýváme také úsek DNA se specifickou funkcí, který je schopen utvářet při dělení buňky svoje vlastní přesné kopie. Ty se pak přenášejí do dalších generací.
Dědičnost a proměnlivost organismů tvoří podstatu genetiky. Genetika je relativně nová věda. Lidé však používali základní poznatky genetiky již od starověku v rámci domestikace hospodářských zvířat a užitkových rostlin.
DNA
DNA (Deoxyribonukleová kyselina) je nositelkou genetické informace většiny organismů. Ve své struktuře nese kód, který předurčuje vývoj a vlastnosti celého organismu. DNA uchovává ve své struktuře genetickou výbavu celého jedince.
Původ člověka
Genetická výbava každého jedince je složena z dědičné informace obou rodičů.
Genová výbava obou rodičů se tedy mísí.
Po deseti generacích lidé sdílejí jen nepatrný zlomek dědičné informace společného předka.
Stopovat takovéto zlomky genetické výbavy u našich předků je tedy téměř nemožné.
Existují však přenosy genů, při kterých se informace rodičů nemísí.
Takové přenosy z matek na dcery či z otců na syny lze použít pro sledování příbuzenských vztahů hluboko do historie.
Pro tyto účely se používá DNA z chromozomu Y a DNA z mitochondrií:
DNA chromozomu Y
Chromozom Y se dědí pouze z otce na syna.
V chromozomu Y je tedy uložena genetická informace předávaná v mužské linii.
Mitochondriální DNA (mtDNA)
V mitochondriích je uložena genetická informace předávaná v ženské linii.
Na další pokolení je dědičná informace přenášena ve vajíčku matky.
MtDNA se mezi generacemi žen mění jen málo a je tedy vhodná ke sledování vývoje etnik ve sledu až stovek generací.[2]
Důležitým vodítkem při zjišťování jednotlivých linií jsou markery neboli spontánní mutace různých částí genomu.
Markery od sebe odlišují různé skupiny lidské populace, přičemž je možné stanovit dobu, kdy ke konkrétní změně v genové výbavě došlo.
Takto lze každého člověka zařadit do konkrétní větve lidského rodokmenu.
U ženské rodové linie se sledují markery v mitochondriální DNA u mužů pak chromozom Y.
Chromozom Y předávaný v mužské posloupnosti obsahuje více genetického materiálu.
V mitochondriální DNA zase probíhají mutace rychleji.[3]
Čím více společných znaků (markerů) mají dva jedinci, tím bližší příbuzenské vztahy je spojují.
Některé etnické skupiny nesou v dědičné informaci zcela jedinečné rysy.
Platí to např. pro linii dědičných židovských kněží, tzv. koheny.
U nich je již velice dobře popsána jejich vývojová historie hluboko do minulosti.
Migrační vlny
Zkoumání lidského genomu umožňuje sledovat cesty pravěkých i současných populací.
Porovnáním genetických dat s archeologickými nálezy jsou odhadovány hlavní migrační vlny člověka v jednotlivých světadílech.[3]
Adam
Donedávna byl za mužského prapředka dnes žijících lidí pokládán jeden jediný muž žijící asi před 50 až 70 tisíci lety ve východní Africe[1].
Podobal se zřejmě dnešním jihoafrickým křovákům, kteří patří k nejstarší linii našeho rodokmenu.
Existence východoafrického Adama neznamená, že byl tehdy jediným existujícím mužem, ale to, že se jeho potomci postupně rozšířili, zatímco přímí potomci ostatních mužů vymřeli.
Celá populace moderního člověka tedy žila ještě před šedesáti tisíci lety ve východní Africe.
Ovšem existují nálezy člověka moudrého Homo sapiens staré milion let.
Větší část evoluce člověka je nám dosud skryta.
Eva
Ženským prapředkem byla údajně žena žijící asi před 100 až 150 000 lety v Africe[1].
Také v tomto případě přežili do dnešních dní pouze potomci této africké Evy, potomstvo ostatních žen zmizelo v propadlišti dějin.
O osudech žen ve vzdálenější historii nevíme nic.
V učebnicích se dočteme, že dnešní typ člověka (Homo sapiens) se vyvinul ve východní Africe asi před 100 až 150 000 lety.
Zhruba před 60 až 40 000 lety opustila skupina lidí africký kontinent a její potomci postupovali přes Blízký východ podél pobřeží dále do Asie a Austrálie.
Tam dorazili asi před 50 až 35 000 lety.
Od té doby se až do současnosti vystřídalo několik tisíc generací.
Během těchto generací vznikly veškeré rozdíly ve fyzickém vzhledu jednotlivých ras, odlišné kultury a jazyky.[3] [4]
Afrika je sice kolébkou lidstva, východiskem hlavních migračních proudů se však stala Střední Asie.
Odsud se před 35 000 lety dostal člověk do Evropy.
Před 20 000 lety osídlili lidé Sibiř a asi před 15 000 lety přešli na americký kontinent.[3]
Uvedené údaje jsou pouze přibližné a v současnosti probíhá několik projektů, které mají za cíl zpřesnit naše poznatky o migraci lidí.
U informací uložených v mtDNA rozeznáváme několik skupin podle etnické podobnosti zvaných haplogrupy.
Haplogrupy umožňují sledovat historii ženské linie od prvého stěhování lidí z Afriky až k dnešním etnickým skupinám.[2]
Obr. - Migrace lidí dle sledování změn mtDNA.[2]
Jiná verze putování člověka:
Obr. Historie rozšíření člověka (údaje jsou v letech před současností).[6]
Otazníky a vykřičníky
Podle různě publikovaných harmonogramů se lidé vyvinuli v Africe asi před 200 tisíci lety a začali migrovat na další kontinenty zhruba před 100 až 70 tisíci lety.
Ovšem dnes již víme, že lidé zde žili již v době před milionem let.
Co se s člověkem dělo v průběhu oněch dosud neprobádaných 800 tisíců let?
Odpověď nabízejí mýty a legendy - existovala zde řada civilizací, které z různých důvodů zanikly a lidé museli začínat znovu a znovu.
A vždy nakonec udělali fatální chyby vedoucí k resetu, nutnosti obnovy.
Existence člověka moudrého (Homo sapiens) se novými a novými objevy posouvá stále do minulosti.
Dříve se tvrdilo, že se Homo sapiens vyvinul ve východní Africe asi před 100 až 150 000 lety.
Za nejstarší nález druhu Homo sapiens (tzv. Omo 1) je v učebnicích stále vydáván ten z Etiopie, od řeky Omo, starý přibližně 190 tisíc let.
Ovšem jsou potvrzeny nálezy lidských fosilií starých 300 tisíc až milion let.
V roce 2025 byl ohlášen nález lebky pojmenované Jün-sien 2 (Yunxian 2) staré asi milion let!
Jde o pozůstatky Homo sapiens - člověka moudrého.[5]
To zcela mění vědecké představy o tom, kdy a jak se náš druh začal formovat.
Ukazuje se snad, že mýty mají pravdu v tom, že člověk zde žije od nepaměti a byl stvořen nadpozemskou inteligencí?
Lze připustit myšlenku, že zde mohly existovat civilizace vyvíjející se i stovky tisíc let, které zanikly a člověk byla dána šance začít znovu?
A kam vede cesta civilizace dnešní, kdy je lidská DNA cíleně poškozována, příroda ničena a nastolován globální nový světový řád?
Zřejmě opět k zániku současného lidstva.
Lze jen doufat, že několika přeživším bude dána opět šance začít svět zalidňovat.
Putovat lidem po očištěné zemi na dobrodružné cestě, objevujíce opět nové kontinenty.
Odkazy:
[1] Hrdonka Václav. Dějiny lidstva přečtené biology. 2004
https://www.osel.cz/index.php?clanek=979
[2] GeneTree DNA Testing Center
https://www.genetree.com/ancestral/maternalAncestryInfo.php
[3] Rodokmen lidstva. DNA test.cz (převzato ze 100+1)
https://www.dnatest.cz/cz/01_DNA_aktuality_a_zpravy_z_oblasti_genetiky/cz_news_archiv.asp
[4] Chromozom Y a pravěké migrace. Osel [online]. 2004 [cit. 2008-01-27]. Dostupné z: https://www.osel.cz/749-chromozom-y-a-praveke-migrace.html
[5] Milion let stará lebka nalezená v Číně přepisuje lidskou evoluci. Online. WIRED - NEJZNÁMĚJŠÍ TECHNOLOGICKÝ MAGAZÍN SVĚTA. 2025. Dostupné z: https://www.wired.cz/news-beat/milion-let-stara-lebka-nalezena-v-cine-prepisuje-lidskou-evoluci . [cit. 2025-09-30].
[6] Přispěvatelé Wikipedie, Člověk moudrý [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2025, Datum poslední revize 3. 09. 2025, 08:37 UTC, [citováno 30. 09. 2025] < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C4%8Clov%C4%9Bk_moudr%C3%BD&oldid=25188179 >
Q.S.
Je velmi sporné odvozovat tak monumentální vývoj na Zemi od pouhých střípků informací, protože ono opravdu nejde o nic víc než o střípky poznání.
Přistupujme k tomu jako ke kamínkům mozaiky...
Jakékoli definitivní závěry je nutno odkládat a vážit...
Zkoumání člověka přivede k mnohému, přejímání cizích názorů a konzumace finálních informací nevede tam, kam by si člověk přál... k rozšířenému poznání a chápání souvislostí.
Taková definovaná teorie se může stát nikoli tím posledním kamínkem v mozaice, ale horou, která člověku zahradí cestu...