Války, které Spojené státy vedly a podporovaly v Iráku, Afghánistánu, Sýrii, Jemenu a Pákistánu po 11. září 2001, způsobily podle zprávy Brownovy univerzity nejméně 4,5 milionu úmrtí.
Téměř milion lidí zahynul přímo v bojích, zatímco 3,6 až 3,7 milionu zemřelo nepřímo v důsledku zdravotních a ekonomických problémů vyvolaných válkami — nemocí, podvýživy a zničení infrastruktury.
Tyto závěry přinesl výzkum projektu Costs of War (Náklady na válku) při Watsonově institutu pro mezinárodní a veřejné záležitosti Brownovy univerzity.
Zpráva analyzovala také dopady válek v Libyi a Somálsku, které byly rovněž podporovány Washingtonem.
Podle vědců v dotčených zemích dosud žije asi 7,6 milionu dětí mladších pěti let, které trpí akutní podvýživou – doslova "chřadnou na kost a kůži" a čelí zvýšenému riziku smrti.
V Afghánistánu a Jemenu se to týká téměř poloviny dětí, v Somálsku dokonce 60 %.
V jiné studii z roku 2021 stejný projekt zjistil, že americké války po 11. září vyhnaly z domovů nejméně 38 milionů lidí – více než jakýkoli jiný konflikt od roku 1900 s výjimkou druhé světové války.
Tato zpráva poznamenala, že "38 milionů je velmi konzervativní odhad" a že skutečný počet může dosahovat 49–60 milionů, což by odpovídalo vysídlení během druhé světové války.
Studie z května 2023, která odhadla počet obětí amerických válek po 11. září na 4,5–4,6 milionu lidí, zdůrazňuje, že značné množství civilistů dál umírá na přetrvávající důsledky těchto konfliktů.
Ačkoli se americká armáda stáhla z Afghánistánu v roce 2021, "Afghánci dnes trpí a umírají na následky války vyššími tempy než kdy dříve", uvádí zpráva.
Kromě ohromujících počtů mrtvých byli miliony civilistů zraněny nebo trpěly jinými těžkými útrapami.
"Například na každého člověka, který zemře na nemoc z vody poté, co válka zničila přístup k pitné vodě a kanalizaci, připadá mnoho dalších, kteří onemocní," uvádí studie.
Zpráva z roku 2023 zdůrazňuje dlouhodobé a často přehlížené zdravotní následky válek – nejvíce dopadají na ženy a děti.
Chudí a příslušníci marginalizovaných skupin umírají častěji a mají kratší životnost.
Dokument upozorňuje, že "války po 11. září způsobily rozsáhlé ekonomické utrpení obyvatel válečných zón, a že chudoba vede k potravinové nejistotě a podvýživě, která zase způsobuje nemoci a smrt, zejména u dětí mladších pěti let".
Ve všech válkách představují nepřímé ztráty většinu mrtvých.
Vědci z Brownovy univerzity například uvádějí:
"V oblastech konfliktů umírají děti dvacetkrát častěji na průjmové nemoci než v důsledku samotných bojů."
Zničení infrastruktury je rovněž smrtící:
"Nemocnice, kliniky a zásoby léků, systémy zásobování vodou a kanalizace, elektřina, silnice, infrastruktura pro zemědělství a obchod — vše je ničeno, poškozováno a vyřazováno z provozu, což má trvalé následky pro zdraví lidí," konstatuje zpráva.
Ekonomické dopady těchto válek jsou ničivé.
Dvě desetiletí americko-natovské okupace Afghánistánu zanechala téměř apokalyptickou hospodářskou krizi.
Více než polovina Afghánců žije v krajní chudobě — méně než za 1,90 dolaru denně — a 95 % populace nemá dostatek jídla.
V Jemenu trpí hladem přes 17,4 milionu lidí a odhadem 85 000 dětí mladších pěti let zemřelo hladem.
Dokonce i v zemích, kde nebyly nasazeny velké počty amerických vojáků, zničily války USA životy nespočtu civilistů. Americké dronové útoky v Jemenu a Somálsku "významně zasáhly zdroje obživy obyvatel", zabíjely dělníky, ničily farmy a podniky, ruinovaly celé rodiny.
"Vážný dopad takových ekonomických ran na obyvatelstvo, které je existenčně závislé na půdě, nelze podceňovat," zdůrazňuje zpráva.
Takzvané "protiteroristické zákony" Washingtonu v Somálsku také "brzdí humanitární pomoc, čímž zhoršují dopady hladomoru", upozorňují vědci.
Statisíce dětí tam zemřely hladem.
Výzkumy Brownovy univerzity jsou součástí rostoucího množství studií mapujících lidské ztráty amerických válek po 11. září.
Zpráva mezinárodní organizace International Physicians for the Prevention of Nuclear War (IPPNW) — laureáta Nobelovy ceny míru — z roku 2015 dospěla k závěru, že 13 let americké "války proti teroru" způsobilo 1,3 milionu obětí: z toho milion v Iráku, 220 000 v Afghánistánu a 80 000 v Pákistánu.
IPPNW tehdy upozornila, že jde o "velmi konzervativní odhad" — skutečný počet obětí ve třech uvedených zemích mohl přesáhnout 2 miliony, zatímco méně než milion je "prakticky vyloučeno".