Vánoční trhy nazývají" trhy pohody". Jaký to cynismus...
Město Augsburg ve Švábsku se pyšní nejstaršími vánočními trhy v zemi. Jsou velkolepé. A nově mají i jednu novou atrakci. Bezpečnostní opatření.
Město si sjednalo bezpečnostní agenturu, která, krom jiného, hlídá, aby do davů vánočního trhu nevjelo nějaké zdivočelé auto.
Slouží jí k tomu řada sloupků o hmotnosti 450 kilogramů, postavená do silnice.
Jenže má to jeden zásadní problém.
Přes trhy jezdí tramvaje.
A ty nejde jen tak poslat přes objížďku.
A tak agentura musela zaměstnat šest lidí v reflexních vestách, kteří tramvaje vpouští.
Jak?
Přijedou ke sloupku s vozíkem s hydraulickou ručkou, zvednou ho, poodjedou s ním, nechají tramvaj projet, pak sloupek zase vrátí.
"Mobilní sloupky o hmotnosti 450 kilogramů mají chránit vánoční trh na Maximilianstrasse v Augsburgu. Obrovské zábrany je nutné odsunout pro každou tramvaj. Tramvaje na linkách 1 a 2 projíždějí tímto místem každých 7,5 minuty. To znamená, že bezpečnostní pracovníci zvedají těžké zábrany tam a zpět 64krát za hodinu. Šest zaměstnanců bezpečnostní agentury má na starosti tento úkol od 11 hodin do uzavření trhu," vypočítává místní tisk.
Jaká asi byla politika Německa za posledních deset, patnáct let?
Před deseti lety byly vánoční trhy v Augsburgu vyhlášené, otevřené, vonící svařákem a medem.
Všechno to tam bylo cítit Ježíškovými perutěmi.
Teď se Augsburg pyšní tvrdě zaplacenými bezpečnostními opatřeními, která do vůně svařáku a medu cpe trochu cizorodou vůni smrti.
Jsme tu, aby vás nerozšmelcovalo auto, křičí z reflexních vestiček bezpečáků do vánoční pohody.
Desítky malých německých měst si své tradiční vánoční trhy nemůže dovolit, nebo jim odebírají přízvisko vánoční a nazývají je trhy pohody (jaký to cynismus).
Protože zaplatit bezpečnostní agenturu a vymýšlet podobná opatření je mimo jejich rozpočet.
Tak je prostě zrušily.
Už tak dávají dost a dost peněz na sociální výdaje.
Protože v kdysi pracovitém Německu je víc a víc lidí, žijících z natažené ruky.
Ale třeba Německo najíždí na sociální experiment nepodmíněného příjmu.
Platit za existenci člověku.
Ne za práci, za prospěšnost, ale za existenci jako takovou.
Sociální politika, když se trochu vykloubí z ramene.
Jaká asi byla vláda nad Německem posledních deset, patnáct let?
Starala se dobře?
Prospívá Německo?
Dostává se na přední místa ve vývoji, bezpečnosti, prosperity, ba přímo blahobytu?
Ale jak to svižně pokračuje.
Před deseti lety by člověka nenapadlo, že německá městečka nebudou mít na pořádání vánočních trhů, protože se bojí skandálu.
Co kdyby se o některém z nich psalo v černé kronice.
Před Vánoci.
O desítkách mrtvých před stánkem na vánoční srdíčka.
Do atmosféry adventního odpouštění, lásky, vstřícnosti, by páchl smrad obohacující politiky Německa posledních deseti let.
To radši budeme zapírat svou historii, tradici, své zvyky, sebe samotné.
Vánoční trhy? Proč? Komu to slouží? K čemu jsou? Jen výdaje a nervy.
A komu to vadí, může si v Augsburgu zaskočit na Ústřední antidiskriminační úřad.
Nebo na hned v dalších dveřích sídlící Ústřední úřad pro boj proti diskriminaci.
To je ten úřad, co naproti němu sídlí kanceláře Úřadu pro rovné příležitosti.
"Zaměstnanci města Augsburg, kteří se setkávají s diskriminací na základě etnického původu nebo rasové předpojatosti, pohlaví nebo genderové identity, náboženství nebo přesvědčení, věku, zdravotního postižení nebo sexuální orientace, se na nás mohou obrátit," píše se na stránkách úřadu, na který ze svých stránek odkazuje i augsburgský vánoční trh.
Zaklepat na dveře a zkusmo se zeptat, jestli jsme to skutečně všechno schaffen das, nebo jestli už je to pomalu na rozesílání trochu ukvapených nesouhlasných dopisů.
Diskriminace křesťanských svátků začíná být totiž na pováženou.
A asi je potřeba se neustále dokola ptát – byla vláda nad Německem posledních deset, patnáct let moudrá a dobrá?
Kam se náš vyšinutý soused za tu dobu posunul?
A je mu tam lépe?
A nám vedle něho?
Q.S.
Hilfe...!