Věci se musí změnit, aby mohly zůstat stejné...
Jak jsem zdůrazňoval v minulých dvou dnech, "Trumpův režim bude zkrocen dříve, než se ujme úřadu". V západním světě se stanete respektovaným tím, že zaprodáte lidi. Trumpův režim už ustupuje od milostí pro Trumpovy příznivce z 6. ledna.
Nyní je to Tulsi Gabbardová, která hledá podporu, aby byla uznána.
"Tulsi Gabbardová říká, že nyní podporuje kontroverzní zákon o sledování. Gabbardová dříve kritizovala paragraf 702 jako "umožňující vládě " pošlapávat "občanské svobody."
Trumpovo přetváření Ameriky je dalším příkladem tématu Giuseppe di Lampedusy z jeho historického románu Leopard, že "věci se musí změnit, aby mohly zůstat stejné".
Když jsem byl svědkem odvolání demokratů z krádeže prezidentských voleb v roce 2024, přestože všechny mechanismy krádeže byly nastaveny, dospěl jsem k závěru, že establishment se rozhodl, že tentokrát je snazší Trumpa zkrotit, než s ním bojovat.
Čtenáři si možná vzpomenou, že jsem uvedl, že Trumpovi jmenovaní musí být ve funkci potvrzeni Senátem, což je velmi establishmentové a že toto potvrzení dává establishmentu moc nad vládou.
Make America Great Again je již nyní nucena k trapným kompromisům s vládnoucí elitou.
Čelíme vyhlídce aby bylo zajištěno, že nedojde k přeměně Ameriky, Trumpovo sionistické jmenování ho dostane do války s Íránem, která se stane středem pozornosti Trumpova režimu s vyloučením toho, co Američané MAGA očekávali.
Již jsme viděli, jak Trump schvaluje víza H-1B, která dávají práci cizincům, především občanům Indie.
Pokud budete dávat pozor, uvidíte, že to, co dělá Ameriku opět velkou, je přeformulováno tak, aby se skládalo ze zisků a hegemonie Washingtonu.
Důraz na zisky znamená, že příjmy a bohatství se budou i nadále koncentrovat v horní desetině procenta.
Hegemonie znamená války, nikoli mír.
Trump dokonce mluvil o invazi do Grónska a Panamy, aby je spolu s Kanadou připojil k americkému impériu.
Trumpovo jmenování přátel Izraele ukazuje na válku s Íránem.
Ale možná ne.
Jak jsem nedávno napsal, izraelská vládní komise dospěla k závěru, že Izrael se musí připravit na válku s Tureckem o to, kdo z nich dostane Sýrii.
Má tato země patřit Izraeli jako součást Velkého Izraele, nebo Turecku jako součást obnovené Osmanské říše?
Vzhledem k tomu, že Turecko je členem NATO, vytváří to dilema pro Trumpův režim, který je vazalem Izraele.
Namísto toho, aby učinil Ameriku opět velkou, bude se Trump soustředit na pomoc Izraeli aby se stal Velkým Izraelem.
Co se týče Ukrajiny, mnozí se domnívají, že za zničení Sýrie je zodpovědný Putin.
To je na škodu důvěryhodnosti ruské vlády.
Vzhledem k tomu, že Izrael a Amerika jsou spojenci, je nepravděpodobné, že by Putin zvítězil nad sebevědomým Trumpem ve vyjednávání, což je Putinův oblíbený způsob řešení konfliktů.
Nakonec Rusko a možná my všichni, zaplatíme za směšnou Minskou dohodu, které se Putin a Lavrov drželi osm let, zatímco USA budovaly silnou a dobře vybavenou armádu Ukrajiny, kterou Putinův minimalistický přístup k válce neporazil ani po třech letech, tedy mnohem déle, než trvalo Stalinovi vyhnat schopný německý Wehrmacht z tisíců kilometrů Ruska, celé východní Evropy až do ulic Berlína.
John Helmer uvádí, že Putin vysvětluje své zanedbávání Sýrie tím, že se připravuje na válku s NATO za deset let.
Deset let?
Pokud bude válka, bude to pravděpodobně mnohem dříve, a to s USA, nikoli s nešťastným NATO.
Evropa nedokáže ochránit své ženy ani před hromadným znásilňováním gangy imigrantů-nájezdníků, kterým evropské vlády otevřely své hranice.
Evropská armáda je vtipem desetiletí.
Ruské vládě se navzdory její vojenské převaze může ve válce dařit špatně.
Důvodem je mimořádná ochota Putina a Lavrova vstupovat do jednání s Washingtonem, které nikdy neskončily ve prospěch Ruska.
Zdá se, že Putinova a Lavrovova snaha o jednání, která mohou skončit pouze neúspěchem pro Rusko, nemá hranice.
Možná je to cesta ruské diplomacie.
Neúspěšná diplomacie je lepší než vojenské vítězství.
V Rusku přetrvává nevysvětlitelná důvěra k Západu, která je bezmyšlenkovitá.
Zdá se, že Hlas Ameriky a Rádio Svobodná Evropa odvedly svou práci dobře.
Dokonce se replikovaly uvnitř části ruských médií a samotného Kremlu.
Q.S.
Smlouvy s ďáblem
Smlouva pod tlakem je svým způsobem prohra, je-li nabídnuta jako východisko ze zlé situace, pak dvojnásob.
Impéria tolerují smlouvy pouze do okamžiku, kdy jsou pro ně výhodné, do okamžiku než je poruší.
Pan Roberts má pravdu, žádná ze smluv nebyla pro Rusko výhodná.
O těch uzavřených ústně a v dobré víře v budoucí vývoj /viz nerozšiřování NATO směrem na východ/ jsou zvlášť bezcenné, jsou pouhou libovůlí impérií...
Možná je dobré vzpomenout si na smlouvy mezi Římem a Kartágem, to je taková klasika.
Smlouva se uzavírá a za zády ruka dýku svírá...
Pokud se z toho někdo není schopen poučit, pak mu není pomoci a směřuje k pádu.
Smlouvy, které nejsou podpořeny odhodláním a silou, jsou cestou k pádu.
Zvlášť pokud jedna ze stran je trvale a opakovaně porušuje kdykoli je to pro ni výhodné.
Nemají cenu papíru, na němž jsou podepsány.
Ti, kteří je podepisují mají morální zdůvodnění proč smlouvy porušit kdykoli se to ukáže výhodné.
Nepovažují totiž ostatní za sobě rovné.... nýbrž za dvounohá zvířata, se kterými lze podle toho jednat.
Jmenovat nebudu...
Mefistofeles:
"Té síly díl jsem já, jež, chtíc vždy páchat zlo, vždy dobro vykoná."
J.W. Goethe - Faust