Věřit, že Charlieho krk by zastavil náboj .30-06 vystřelený ze 200 yardů, je stejně absurdní jako myslet si, že saúdskoarabský pas zázračně přežil vrak 11. září beze škody.
Nedávno jsem sledoval rozhovor, který Chris Hedges vedl s Maxem Blumenthalem, a zaujalo mě, že Blumenthal upozornil na to, jak si Charlie Kirk postupně začal pěstovat odpor vůči Benjaminu Netanjahuovi kvůli Netanjahuovým neustálým machinacím. Blumenthal také zmínil, že izraelský a sionistický lobbystický sektor, včetně organizace Davida Horowitze, nalil do Kirkova politického vzezření miliony dolarů. To jasně ukazuje, že Netanjahu lhal, když prohlašoval – na X i v médiích – že Kirk byl jeho dobrým přítelem. Kdo se o toto téma zajímá, ať si ten rozhovor pustí; osvětlí to, čeho je izraelský režim schopen.
Historicky byl Izrael zapojen do akcí falešné vlajky už od svého vzniku.
Vzpomeňme USS Liberty nebo bombu na hotelu King David.
V novější době Ronen Bergman ve své knize Rise and Kill First: The Secret History of Israel's Targeted Assassinations popisuje, jak Izrael opakovaně zabíjel vnímané nepřátele — a jak tomu říká, je to zakořeněné v "DNA" židovského národa.
Izraelský režim by možná bez těchto atentátů vůbec nevznikl; někdy dokonce spolupracoval i s bývalými nacisty.
Další relevantní studie jsou třeba Gideon's Spies od Gordona Thomase nebo Mossad: The Greatest Missions of the Israeli Secret Service od Michaela Bar-Zohara a Nissima Mishala.
Ve svém nedávném článku o smrti Charlieho Kirka píše Max Blumenthal:
"Charlie Kirk odmítl nabídku počátkem tohoto roku od izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby do jeho organizace Turning Point USA (TPUSA) vložil obrovskou novou injekci sionistických peněz, podle zdroje blízkého Kirkovi, který mluvil anonymně. Zdroj řekl The Grayzone, že zesnulý komentátor věřil, že Netanjahu se ho snažil zastrašit, aby zmlkl, když začal veřejně zpochybňovat izraelský vliv ve Washingtonu a požadoval více prostoru pro kritiku."
Je to překvapivé?
Ne moc.
Izraelský režim od počátku "vychovával" politiky jak mezi demokraty, tak republikány.
Fakt je, že Kirk se od té ideologie pomalu odpoutával, a židovským miliardářům jako Bill Ackman se to nelíbilo.
Blumenthal dále uvádí:
"V týdnech před svým zavražděním 10. září Kirk začal Netanjahua nenávidět; považoval ho za 'šikanujícího bullyho', uvedl zdroj. Kirk byl znechucen tím, co pozoroval v Bílém domě, kde se Netanjahu snažil osobně řídit personální rozhodnutí prezidenta a využívat izraelská aktiva – například miliardářku Miriam Adelson – k tomu, aby udržel Trumpovu administrativu pevně pod svým vlivem. Podle Kirkova přítele, který měl přístup i k Trumpovu okolí, Kirk varoval Trumpa v červnu před bombardováním Íránu na izraelskou objednávku. 'Charlie byl jediný, kdo to udělal,' řekl zdroj a vzpomněl, že Trump na něj bouchnul a rozhovor ukončil. Zdroj věří, že tento incident Kirkovi potvrdil, že prezident USA je pod vlivem škodlivé cizí moci a žene svou zemi do katastrofických konfliktů. Do následujícího měsíce se Kirk stal terčem intenzivní kampaně zastrašování a hněvu ze strany bohatých a vlivných spojenců Netanjahua – postav, které Kirk označoval za židovské 'vůdce' a 'stakeholdery'. 'Bál se jich,' zdůraznil zdroj."
Blumenthalův článek je poučný: vrací nás k počátkům Kirkovy politické kariéry a vzniku TPUSA, které rychle přitáhlo pozornost tvrdých sionistů, včetně David Horowitz Freedom Center, jež do hnutí nalily miliony.
Kirk zůstal loajální svým dárcům a – jak Blumenthal píše – "oddlužoval" je dlouhodobým šířením anti-palestinských a islamofobních názorů, účastí na propagandistických cestách do Izraele a potlačováním nacionalistických proudů, které zpochybňovaly jeho podporu Izraeli.
V době Trumpa byli jen málo jiní američtí ne-Židé tak cenní pro Izrael jako Charlie Kirk.
Jak by očekával Hegel, izraelská genocidní kampaň v Gaze — počínaje řízenou eskalací 7. října — odcizila mladé republikánské voliče.
Situace je pro Izrael natolik škodlivá, že "pouze 24 % mladších republikánů nyní sympatizuje s Izraelem proti Palestincům."
Blumenthal uvádí, že Kirk původně šířil lživé zprávy o uřezaných hlavách dětí 7. října a popíral hladomor v Gaze, ale pak začal pochybovat během aféry Jeffreyho Epsteina a postupně mluvil o tom, že Epstein byl izraelským aktivem proti zájmům USA.
V červenci na TPUSA Student Action Summitu dal Kirk prostor pro projevy hněvu vůči izraelské politické "palbě" na Trumpovu administrativu; řečníky tvořili i lidé z řad bývalých hvězd Fox News (Tucker Carlson, Megyn Kelly) i anti-sionistický židovský komik Dave Smith.
Ti kritizovali krvavý izraelský útok na Gazu, označili Epsteina za izraelské zpravodajské aktivum a provokativně osočili sionistické miliardáře jako Bill Ackman z "impunity".
To bylo pro mnoho lidí "přes čáru", a Kirk se brzy stal terčem.
Po akci byl zaplaven zuřivými texty a hovory od Netanjahuových bohatých spojenců v USA, včetně těch, kdo financovali TPUSA.
Podle jeho dlouholetého přítele k němu tito dárci chovali zjevné opovržení a v podstatě mu přikázali, aby se vrátil do řady.
Zbytek je historie.
Doporučuji čtenářům, aby si Blumenthalův článek přečetli pro podrobné sledování událostí.
V tomto světle by neměl šokovat ani článek od Baxtera Dmitryho, byť – jak autor přiznává – mu chybí dostatečná dokumentace.
Teorie, jež Dmitry předkládá, není přehnaná.
Nicméně doporučuji číst ji s opatrností.
Baxter Dmitry píše:
Izraelský plán je jednoduchý: rozpoutejte teror na americké půdě, obviňte vhodného nepřítele a sledujte, jak se veřejné mínění přes noc obrátí.
Podpora prudce vyletí.
Propaganda se rozjede plné obrátky.
Zazní bubny války.
A mezitím architekti plánu utuží svou moc.
Po Kirkově atentátu jsou Netanjahu a globální elity zoufalí.
Podpora v USA kolabuje.
Jsou přilepeni ke zdi.
A teď sahají po svém nejstarším nástroji — falešné vlajce.
Zůstává jedno jediné: necháme se opět obelstít stejnou taktikou?
Objevují se důkazy, že bezpečnostní síly napojené na Izrael byly přítomny při vraždě Charlieho Kirka — a zaujaly postoj "stůj stranou".
Ještě znepokojivější je, že zdroje tvrdí, že na veřejné akci v Utah Valley University tu noc bylo mnoho federálních agentů — údajně více než při útocích na Kapitol na 6. ledna.
Ten samý muž, zachycený na kamerách, který pár sekund před smrtelným výstřelem vysílal prapodivné signály rukou… je ten, kdo Kirka posléze odnesl.
Ne do sanitky, jak by se očekávalo na velké veřejné akci na univerzitním kampusu.
Ne k lékařům.
Ale do čekajícího SUV.
Jak se oficiální verze okolností atentátu postupně rozpadá, začíná to působit stejně nesmyslně jako verze o 11. září.
Lži se nezpomalují — naopak se množí a den za dnem nabývají na bizarnosti.
Vezměte si vysvětlení, proč nebyla výstupní rána (exit wound).
Podle chirurga v nemocnici by střela "rozhodně měla projít, což je velmi, velmi obvyklé u vysokorychlostních nábojů. Viděl jsem rány od této ráže mnohokrát a vždy projdou skrz vše."
Ale nyní — příběh se natáhl tak absurdně, že nám mají věřit zázraku.
"Byl to naprostý zázrak, že nebyl zabit někdo další," říká Andrew Kolvet z TPUSA.
"Jeho kost byla tak zdravá a hustota tak impozantní, že je jako člověk z oceli. Mělo to projít skrz a skrz. Pravděpodobně by to zabilo i ty, co stáli za ním."
Nevěříte tomu, že ne?
Věřit, že Charlieho krk by zastavil náboj .30-06 vystřelený ze 200 yardů, je stejně absurdní jako myslet si, že saúdskoarabský pas zázračně přežil vrak 11. září beze škody.
Ve skutečnosti náboj .30-06 bez problémů prorazí i ocel.
A přesto "NPC" (tedy podle autorovy rétoriky "nepřemýšlející masy") snědí cokoliv, co jim elity naservírují, bez otázek.
A tak si globální elity udržují svoji moc — skrze propagandu, skrze falešné vlajky a skrze permanentní terorizování důvěřivých mas.
Když slyšíte ty obvyklé podezřelé v režimu Mockingbird Media, jak varují před al-Káidou či íránskými spícími buňkami, myslete na misionářské sbory smrti Mossadu, které provádějí "válku klamem a lstí."
To je podle nich jejich heslo.
Můžete to ověřit.
Nevěříte, že globální elita a jejich izraelští pomocníci jsou schopni spáchat falešnou vlajku na americké půdě?
Udělali to už dříve — mnohokrát —, právě když Charlie Kirk začal informovat své masivní publikum mladých konzervativců … těsně před tím, než byl odstraněn.
To je ta nebezpečná informace.
Od potopení USS Liberty, přes atentáty na JFK a RFK… až po 11. září a vlnu falešných videí o bezhlavých popravách ISIS… americká historie je posetá momenty cizí intervence a skrytých rukou.
A všechny mají společného jmenovatele: každá změnila běh dějin právě ve chvíli, kdy se americká veřejnost začínala obracet.
Každá poskytla elitám šanci ohnout realitu, zkreslit fakta a vyrobit novou vlnu podpory pro Izrael.
Jinými slovy — dokonalá falešná vlajka.
Nyní, kdy podpora Izraele v USA dosáhla historického minima po událostech 7. října a po atentátu na Charlieho Kirka, od nás očekávají, že uvěříme, že al-Káida nebo Írán brzy zaútočí na USA.
Jak pohodlné.
To je ta lest a klam, který podle nich Mossad používá k vedení své "věčné války"… a tentýž klam, před kterým Charlie Kirk varoval, dřív než ho odstranili.
Charlie Kirk začal klást nepohodlné otázky… a okamžitě ho Izraelci pozvali k naléhavým jednáním.
On odmítl Netanjahuovu nabídku — stovky milionů výměnou za změkčení postoje k Izraeli.
A také se nenechal ovlivnit "zásahy" Billa Ackmana v Hamptons.
Proč?
Protože věděl, že jeho publikum se probouzí.
Nebylo už ochotné spolknout globální propagandu znovu — ne až přijde další falešná vlajka.
Jak řekl Tucker Carlson Piersu Morganovi: je čas nazvat věci pravými jmény.
Netanjahu umí hrát na obě strany.
Dlouhá léta naléval desítky milionů dolarů do Hamasu — udržoval protivníka naživu, aby ospravedlnil boj.
Je to všechno dým a zrcadla.
Globální elita vždy používala teroristické skupiny jako nástroje.
Stačí se podívat na Sýrii: Pentagon Obamy financoval jednu stranu občanské války, zatímco CIA financovala druhou.
Jak řekl Matt Gaetz — to je hra globalistů.
A pokud nebudeme opatrní, zahrají si s námi znovu.
Jediný způsob, jak jim to znovu nedovolit — je rozpoznat vzorec.
Studovat skutečnou historii.
A šířit tu pravdu co nejvíce — dřív než se cyklus zopakuje a my se ocitneme v otroctví.