Víctor Jara
Pojďme širokou cestou
(Vamos por ancho camino)
Pojď se mnou, pojď,
pojď se mnou,
půjdeme širokou cestou
k novému cíli, tak pojď.
Pojď se mnou, pojď,
pojď se mnou
k srdci země,
kde vzklíčíme, tak pojď.
Nenávist nechme za sebou,
nikdy se nevrátí,
Vydejme se k moři,
řekou svých písní, ke slunci
a křídlům větru,
poslům míru.
Příteli, půjde tvůj syn,
bratře, půjde tvá matka,
půjdou širokou cestou,
poběží lány obilí, poběží.
Pojď se mnou, pojď,
pojď se mnou,
nastala hodina větru,
záhuba prázdna, tak pojď.
Nenávist nechejme za sebou.
Nikdy se nevrátí.
Vydejme se k moři
řekou svých písní, ke slunci
a křídlům větru, poslům míru.
Pojď se mnou, pojď,
pojď se mnou...
Víctor Jara
Zdroj: Ivana Blahutová- Michael Doubek: Dvě holubice. Chilské 11. září (1973). Pablo Neruda, Victor Jara. Praha 2003, s. 33.
Text této básně Victora Jary zhudebnil významný peruánský hudební skladatel Celso Garrido-Lecca.
Dej životu křídla
(Deja la vida volar)
Ve svém těle máš, holuběnko,
květ plamene,
jarní chvění,
holuběnko,
žhavou lávu v žilách máš.
I moje krev zahořela
a ráda by se ponořila
jako žhavý uhlík,
holuběnko,
až na dno tvé krve.
Umírá slunce, umírá,
přichází noc, přichází.
Zaviň se do mé lásky,
dej životu křídla,
má ústa proti tvým,
holuběnko má,
holuběnko.
Ve svém těle máš, holuběnko,
květ plamene,
jehož teplo,
holuběnko,
zahojí tisíc ran.
Konečně jsme volní,
něžná holubice,
tak chyťme se příležitosti,
holuběnko,
a zalejeme květy vodou.
Vrátí se slunce, vrátí,
odejde noc, odejde.
Zaviň se do mé lásky...
Víctor Jara
Zdroj: Ivana Blahutová- Michael Doubek: Dvě holubice. Chilské 11. září (1973). Pablo Neruda, Victor Jara. Praha 2003, s. 29-30.
Manželka Victora Jary, Joan zemřela 13. 11. 2023.
L.K.