Všichni světoví lídři podepsali novou „Cascaiskou deklaraci“ OSN, podle níž je šíření nemainstreamového obsahu na internetu trestným činem.
Informuje o tom server Naturalnews.com: Guterres obvinil "nekontrolované digitální platformy a umělou inteligenci", že umožňují "šíření nenávistných projevů jako nikdy předtím". Ve stejné souvislosti odsoudil také "dezinformace a deepfakes".
Generální tajemník vyjádřil přání, aby velké technologické společnosti, inzerenti a mainstreamová média – spolu s některými vládami a organizacemi, jako je samotná OSN – zdvojnásobili cenzuru online.
Ty mimochodem patří v tomto ohledu k nejzávažnějším provinilcům.
Guterres během třídenního fóra ve své rodné zemi Portugalsku rovněž prosazoval iniciativu za cenzuru podporovanou OSN.
Podle kritiků tato iniciativa zavádí algoritmickou cenzuru a demonetizaci v rámci "boje proti dezinformacím a nenávistným projevům" podle Globálních zásad OSN pro informační integritu.
Argumentoval, že tato doporučení umožňují "humánnější informační ekosystém".
Cascaiská deklarace otevírá dveře dalšímu CENZUROVÁNÍ
Vládní představitelé jednomyslně přijali Cascaiskou deklaraci, přičemž mnozí z nich byli "znepokojeni" globálním šířením "dezinformací, dezinformací a nenávistných projevů" online i offline.
Dokument je zavazuje k boji proti nim a zároveň k posílení "informační integrity".
Deklarace však žádný z těchto pojmů nedefinuje a nestanovuje žádné metody boje proti nim.
"Musíme omezit nenávistné projevy a dezinformace šířící se online. Nenávistné výpady upevňují stereotypy a mylné představy," řekl Guterres účastníkům fóra UNAOC.
Pokračoval, že dezinformace a "naprosté lži" "podněcují odpudivý antisemitismus, protimuslimský fanatismus a útoky na menšinové křesťanské komunity".
"Nekontrolované digitální platformy a umělá inteligence propůjčily nenávistným projevům dosud nevídanou rychlost a dosah, mnohdy vedou k násilí.
S rozšířením deepfakes se nemožné a neověřené stává během okamžiku věrohodným."
Výzvy k cenzuře jsou házeny do jednoho pytle s uznáním "sportovní diplomacie jako nástroje podpory dialogu", podporou žen jako "vyjednavaček, zprostředkovatelek a mírotvorkyň" a ochranou náboženských památek, jakož i "potenciálním využitím umělé inteligence jako nástroje k podpoře mezikulturního a mezináboženského dialogu".