Vyhladovělé přilákají na jídlo, a pak je žoldáci na místě postřílejí.
Téměř 630 dní svět sledoval izraelské masakry Palestinců v Gaze, které se odehrávaly především prostřednictvím bombardování, odstřelování a vyhladovění. Mimo kamery jsme četli o znásilňování a mučení palestinských rukojmí, včetně umučení tří lékařů z enklávy.
Za posledních 100 dní Izrael posílil úplnou blokádu Gazy a zbavil hladovějící Palestince jídla, pitné vody, léků a paliva, což znamená, že sanitky nemohou fungovat.
To navazuje na předchozí blokády z loňského roku a celkovou blokádu pásma, která trvá již více než 17 let.
Od konce května jsme svědky děsivých videozáznamů, na nichž jsou vyhublí Palestinci seřazení v řadách a čekající na potravinovou pomoc, jsou zastřeleni americkými žoldáky a izraelskými vojáky.
Izrael neustále bombarduje Palestince, ničí nemocnice a unáší lékaře a pacienty.
Bombarduje kostely, školy, centra OSN a stany, v nichž jsou ubytováni vysídlení Palestinci – v údajných "bezpečných zónách", kam jim izraelská armáda nařídila uprchnout.
Zabil přes 200 novinářů a záměrně útočil na zdravotníky.
Vraždění jako rutina
Pro ty, kteří se o tuto problematiku začali zajímat teprve nedávno, je třeba připomenout, že tyto zločiny židovský stát ve skutečnosti páchá již desítky let.
Zahrnují i zločiny izraelské armády a nelegálních osadníků proti palestinským civilistům, včetně dětí, na Západním břehu.
K tomu je třeba připočítat izraelské bombardování civilních oblastí Libanonu a Sýrie v průběhu let a nyní i nedávné nevyprovokované bombardování Íránu.
Stačí říci, že když Izrael čelil salvě íránských odvetných raket, zprávy o asi 30 izraelských civilistech trpících panickými záchvaty vzbudily jen malý soucit.
Ti, kteří situaci sledují déle než dva roky, si jistě vzpomenou na předchozí izraelské války v Gaze, například v roce 2014, kdy se Izraelci shromáždili s nápoji a občerstvením na kopcích, aby se radovali z bombardování enklávy, nebo na trička z roku 2009 oslavující odstřelovače, kteří zabíjeli těhotné ženy, s nápisem "jedna rána, dva mrtví".
V roce 2010, když jsem psala o traumatizovaném desetiletém chlapci, kterého jsem potkala a který po teroristickém útoku izraelských tanků na jeho dům nemohl normálně chodit ani mluvit, citovala jsem studii Gaza Community Mental Health Programme, která uváděla, že "91,4 procent dětí v Gaze vykazuje příznaky středně těžké až velmi těžké posttraumatické stresové poruchy".
A to bylo před patnácti lety a před četnými izraelskými válkami proti Gaze.
Americko-izraelské "humanitární" smrtící pasti
Když Izrael zaútočil na Írán, vybíjení Palestinců v Gaze nepřestalo.
Nejzákeřnějším novým "vynálezem zkázy" je nedávno vytvořená americko-izraelská "humanitární" skupina Gaza Humanitarian Foundation (GHF).
Izraelské úřady obviňují Hamás z krádeže pomoci a na základě tohoto neprokázaného obvinění rozhodly, že dlouhodobě působící humanitární organizace OSN již nemohou v Gaze působit.
Namísto toho trvají na tom, že skupina složená z ozbrojených veteránů (lepší výraz je žoldáci) je lépe vybavena k zajištění toho, aby se jídlo dostalo k hladovějícím Palestincům.
Je pobuřující, že navzdory určité mediální pozornosti bylo Izraeli po celé měsíce (vlastně více než rok) dovoleno blokovat vjezd tisíců nákladních vozů s humanitární pomocí, které se shromáždily před Gazou, aby pak nařídilo, že "distribuci pomoci" budou mít na starost právě tito najatí ozbrojenci.
Hitlerovské metody vybíjení "podlidí"
Jak informoval nezávislý mediální server The Cradle, vůdce této skupiny, Yasser Abu Shabab, "je známým vůdcem ozbrojených gangů napojených na ISIS a pod izraelskou ochranou se podílí na rabování pomoci... Několik zpráv, včetně zpráv z Haaretz a The Washington Post, potvrzuje, že tyto gangy byly viděny při rabování před zraky izraelských sil, které ani nezasahují, ani krádeži nezabraňují."
V následujícím příspěvku The Cradle citoval izraelské armádní rádio, které uvedlo:
"Izrael předal zbraně členům milice... Milice působí hlavně v oblasti Rafah, kterou izraelská armáda obsadila a vyčistila. Mezi úkoly milice patří zabránění humanitární pomoci v přístupu do Gazy a boj proti Hamásu."
Zjevně se děje to, že vyhladovělí Palestinci, poté co ušli mnoho kilometrů k distribučním místům, jsou nahnáni do těsných ohrad a zde postříleni žoldáky "pomocných" sil.
Jonathan Whittall, vedoucí Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí na okupovaném palestinském území (OCHA), popsal situaci jako "podmínky vytvořené k zabíjení, masakru, hladu po zbraních, rozsudku smrti pro lidi, kteří se jen snaží přežít".
Ve videoklipu zveřejněném 23. června Whittall řekl:
"Izraelské úřady nám brání v distribuci prostřednictvím systémů, které jsme zavedli a o kterých víme, že fungují. Mohli bychom se dostat ke všem rodinám v Gaze, jako jsme to dělali v minulosti, ale je nám v tom na každém kroku bráněno."
Nedávno se k Whittallovi přidal generální tajemník OSN Antonio Guterres, který řekl:
"Jakákoli operace, která směruje k zoufalým civilistům do militarizovaných zón, je ze své podstaty nebezpečná. Zabíjí lidi... Lidé jsou zabíjeni jen proto, že se snaží nakrmit sebe a své rodiny. Hledání jídla nesmí být nikdy rozsudkem smrti." Humanitární pomoc OSN je podle něj "škrtána" Izraelem a dokonce i samotní humanitární pracovníci hladoví.
Civilisté, kteří žádají o pomoc, jsou stříleni do hlavy a do hrudníku.
To jsou čisté popravy, žádné "varovné výstřely" nebo "kontrola davu".
Již statisíce vyvražděných?
Již v červenci loňského roku varoval článek v časopise The Lancet, že celkový počet palestinských civilních obětí přímo a nepřímo způsobených izraelskými útoky od října 2023 by mohl dosáhnout "až 186 000 nebo dokonce více".
Jiné odhady byly ještě pesimističtější.
Například od norského lékaře Mads Gilberta, který v Gaze dlouhodobě působí a podle kterého by počet mrtvých nebo brzy zemřelých mohl přesáhnout 500 000.
Přesuňme se nyní k nedávné zprávě Yaakova Garba z Ben-Gurionovy univerzity, zveřejněné prostřednictvím Harvard Dataverse.
Popisuje falešný systém distribuce pomoci jako
"vše sousedící s izraelskými vojenskými základnami... je obsazené ozbrojenými veterány podporovanými izraelskými vojáky. Tento systém vytváří "úzké hrdlo" nebo "smrtící trychtýř" – předvídatelnou cestu od jediného vstupu k jedinému východu bez krytí nebo úkrytu."
Pozornost si zaslouží zvláště graf na straně pět.
Z populace 2,2 milionu před genocidou graf uvádí pouze 1,85 milionu.
Kde je zbývajících 350 000 lidí?
To ještě více potvrzuje děsivé obavy vyjádřené před rokem.
Yaakov Garb ve své zprávě napsal:
"Izraelská armáda má jako okupační mocnost v Gaze povinnost poskytovat obyvatelstvu humanitární pomoc... Pokud útočník není schopen adekvátně a neutrálně nakrmit hladovějící obyvatelstvo v důsledku katastrofy, kterou sám způsobil, je povinen umožnit to jiným humanitárním organizacím."
Místo toho však každý den vidíme nové hrůzy vyhublých palestinských civilistů, kteří zoufale čelí smrti v naději, že zajistí jídlo pro své rodiny... a jsou zastřeleni izraelskou armádou a žoldáky, které podporuje.
Zdá se, že tyto činy konečně dostihují Izrael, což znamená nedostatek podpory nebo důvěry ve stát nebo jeho představitele a globální požadavek na spravedlnost pro Palestince.
Citujeme Craiga Mokhibera, právníka v oblasti lidských práv a bývalého vysokého úředníka OSN pro lidská práva, který nedávno zveřejnil na X:
"(Izraelský) režim je souzen za genocidu. Jeho vůdci jsou obviněni ze zločinů proti lidskosti. Izrael je izolován. Režim je nyní téměř všeobecně opovrhován, stejně jako byly opovrhovány nacistické a apartheidové režimy. Lidé po celém světě stojí drtivou většinou na straně Palestiny. Z apartheidu a genocidy se nevrátíte." (není cesta zpět).
Q.S.
Každý normální člověk už ví, co je to za režim...
Budoucnost Izraele zemřela s Jicchakem Rabinem...