Vyhlazení, vyhnání, nebo pouze duchovní genocida?
Je to děsivé: světové mocnosti považují války za legitimní prostředek své mocenské politiky. Od roku 1945 bylo vedeno asi 300 válek, které si vyžádaly 25 milionů obětí, z nichž více než 85 % byli civilisté. 1] Jen v roce 1992 bylo zaznamenáno 52 válek. Masové vraždění milionů nevinných, vyhlazování a vyhánění představují standardní metody moderních demokracií. Moderní definice genocidy již zahrnuje plánování vyhlazení skupiny lidí; vyhlazení vládnoucí elity je politická genocida nebo etnocida. Existuje celá encyklopedie genocid. 2]
Zločin hromadného zabíjení, genocidy a vyhnání
Během búrské války v roce 1901 nechal náčelník generálního štábu britské armády vypálit farmy búrských rodin a 120 000 žen a dětí vyhnat do pustiny.
Nejméně 25 000 z nich zemřelo hladem, žízní, nemocemi a vyčerpáním.
To byla předehra k deportacím civilistů do koncentračních táborů v Rusku, Kanadě, Polsku, Japonsku, Československu, Austrálii, Číně, Německu, USA, Francii, Rakousku, Velké Británii a mnoha dalších zemích v průběhu 20. století.
V roce 1908 se vzdal belgický král Leopold vlády nad Kongem, které po 23 let zotročoval a drancoval jako svůj soukromý majetek.
Useknutí ruky zde bylo běžným trestem za sebemenší přestupek.
Extrémně brutální belgická kolonizace Konga stála životy 15 až 25 milionů lidí.
O sedm let později "Mladí Turci" (vedení kryptožidy ze sekty Dönmeh) povraždili asi 1,5 milionu arménských, asyrských a řeckých ortodoxních křesťanů v rámci systematického vyhlazování nemuslimů.
Británie způsobila smrt až 800 000 Němců potravinovou blokádou během první světové války.
V roce 1923 zorganizovaly západní demokracie vyhnání 1,5 milionu křesťanů z Malé Asie, ačkoli ti tam žili už 1 500 let před vpádem Turků do Anatolie.
Lenin, Stalin, Mao a Pol Pot zavraždili více než 100 milionů lidí, přičemž likvidovali hlavně příslušníky vlastních národů. Jejich metodami byly teror, gulagy, hladomory, vyhlazování.
A jedná se jen o umírněný odhad.
Lev Kopelev odhadl počet obětí jen v Sovětském svazu na 120 milionů, včetně těch, které ve druhé světové válce povraždily "bezpečnostní jednotky" (umístěné za frontou) a včetně obětí, které zemřely nepřímo v důsledku řádění stalinského režimu.
Komunismus si dále vyžádal 65 milionů obětí v Číně, 1,7 milionu v Africe, 1,5 milionu v Afghánistánu, 2 miliony v Severní Koreji, 2 miliony v Kambodži, 1 milion ve Vietnamu a 150 tisíc v Latinské Americe. 3]
Polsko, nově založené ústředními mocnostmi v roce 1916, se v roce 1939 zavázalo, po vynucené preventivní německé invazi, vyhladit milionovou německou menšinu, která byla již od roku 1918 pronásledována a decimována.
Jen díky rychlému postupu Wehrmachtu byla většina Němců zachráněna, často na poslední chvíli.
Bylo zabito "jen" asi 6 000 lidí.
Totéž se pak stalo samotným Polákům rukama sovětských vrahů, když Stalin nařídil postřílet asi 25 700 příslušníků polské intelektuální a vojenské elity. 4] 5]
Americký jaderný útok zabil v Japonsku stovky tisíc civilistů.
V občanské válce v letech 1947/48 byly zmasakrovány miliony indických muslimů a hinduistů.
Ve válce v Biafře v letech 1966/70 byly zavražděny až čtyři miliony civilistů.
Indonéská armáda od roku 1975 vyhladila velkou část populace Východního Timoru. Africký kmen Hutuů povraždil mačetami milion Tutsiů.
Výraz "pacifikace nepřítele" v americké hantýrce ve skutečnosti znamenal spíše genocidu.
Korejská, vietnamská a irácká válka si vyžádaly životy 10-15 milionů lidí.
Angličané, Nizozemci, Francouzi a Portugalci ve svých koloniálních válkách bombardovali domorodé vesnice a mají na kontě miliony mrtvých civilistů, přičemž toto zabíjení pokračovalo i po roce 1945.
USA používaly nejzákeřnější zbraně včetně chemických látek při svých, jistěže čistě nevyprovokovaných a výhradně "humanitárních" a "protiteroristických" akcích, které byly ve skutečnosti spíše vyhlazovacími válkami.
Úloha Winstona Churchilla
Churchill byl znám svou nekonvenčností, pokud jde o válečné výboje.
V rozhovoru s Heinrichem Brüningem se už v roce 1934 vyjádřil jednoznačně:
"Německo musí být znovu poraženo, a tentokrát definitivně!" 6]
Masové vraždění se mu jevilo jako součást běžného vedení války. 7]
V žádném případě neproslul strategickým nebo operačním vojenským talentem, třeba v roce 1940 hodlal útočit na sovětská ropná pole pomocí dvouplošníků. 8]
Zato proslul bezohledností.
Masové vraždění a vyhánění civilistů pro něj byly běžnou součástí boje.
Právě Churchill byl zodpovědný za použití jedovatého plynu a antraxu proti Rusům (intervenční válka 1918), v Indii a Německu:
"Jsem velmi pro použití jedovatého plynu proti necivilizovaným kmenům," nechal se slyšet. 9]
Během vyděračské hladové blokády proti Německé říši v roce 1918 dával v Norsku vykupovat všechny nalovené ryby a nechával je shnít na anglických polích jako hnojivo, jen aby se nedostaly k hladovějícím Němcům.
Jen několik hodin po britském vyhlášení války v roce 1939 Hitler učinil vstřícný krok: nabídl okamžité stažení jednotek z Polska, reparace za dosud způsobené válečné škody a zahájení mezinárodní konference k projednání problému "koridoru".
Přijetí této nabídky doporučili představitelé Nizozemí, Belgie, Francie i USA.
Churchill se však postaral, aby o tom nebyla informována ani britská sněmovna, ani britský lid. 10]
Ten totiž dával až příliš jasně najevo, peticemi, stávkami a dokonce sabotážemi, že válku nechce.
Na 150 000 odpůrců války bylo uvrženo do britských vězení.
V letech 1939-40 podniklo mnoho států, prominentních politiků, vědců a dalších veličin sérii pokusů odvrátit hrozící válku nebo ji ukončit hned poté, co vypukla. 11] 12]
Nizozemí, Belgie, Lucembursko, Švédsko, Norsko, Finsko, Rumunsko, Vatikán, Španělsko a dokonce i USA přicházely s mírovými návrhy nebo podporovaly iniciativy jiných států.
Churchill je všechny systematicky torpédoval a byl to také on, kdo štvavým válečným vystoupením odmítl mírové návrhy, přednesené v Hitlerově projevu po neutralizaci Polska.
V roce 1940 jen zákrok ministra Daltona zabránil Churchillovi, aby začal s pomocí Albánie posílat do Itálie otrávené potraviny. 13]
V roce 1943 byl tento britský premiér zodpovědný za potravinovou blokádu Bengálska, kde následně zemřely hladem miliony lidí.
Ani to ho však nevyvedlo z anglického klidu:
"Tváří v tvář gigantickému globálnímu střetu je hlad v Bengálsku zanedbatelným faktorem." 14]
Hinduisté jsou ostatně podle Churchilla "bestie s bestiálním náboženstvím".
Častoval je také výrazy jako "odporný národ" a domníval se, že nejlepší by bylo vyhladit je pomocí bombardérů. 15]
Na konci války Churchill zopakoval své dřívější prohlášení:
Němci už podle něj nebudou potřebovat východní části Německa, protože v roce 1946 jich stejně nějakých 6 či 7 milionů pomře.
Byl to rovněž Churchill, kdo byl hlavním iniciátorem vyhánění Němců (Sudety, Polsko atd. – pozn. DP). 16]
Plány: Vyhlazení, vyhnání, nebo pouze duchovní genocida?
Podrobnosti uvádí deník jeho tajemníka Johna Colvilla.
Už v roce 1939 doporučoval bankéř Lionel Rothschild přenechat po válce Německo Židům a Němce rozptýlit mezi ostatní národy.
Podobnými názory sluli během války mnozí významní muži v USA.
Nositel Nobelovy ceny Ernest Hemingway, který se rád chlubil svými válečnými zločiny, napsal:
"Po válce by mělo být Německo zničeno tak důkladně, že s ním nebudeme muset bojovat nejen dalších sto let, ale už nikdy, pokud se očista provede důkladně. To lze pravděpodobně provést pouze sterilizací."
V roce 1941 formuloval Theodore Kaufman plán zvaný "Německo musí zhynout!", 17] neboli návod, jak zlikvidovat Němce a Rakušany pomocí nucené sterilizace a rozkouskovat jejich zemi.
Mělo k tomu dojít velmi humánní metodou:
Po sterilizaci by byly zakázány knihy, noviny a zprávy v němčině, výuka němčiny ve školách by byla zrušena a mluvit německy by bylo zakázáno.
Evropa by tak byla efektivně zbavena Němců, podobně jako dříve Amerika Indiánů.
"Věřím, že Židé mají životní poslání… Sterilizujme všechny Němce a války o světovládu skončí!" napsal Kaufman. 18]
V roce 1943 volal významný harvardský učenec Earnest Hooton (rasový teoretik a primatolog) po vyhlazení "přemnožených" Němců.
Navrhoval snížit německou natalitu, deportovat Němce na nucené práce a osídlit jejich území cizinci. 19]
Lidumilnější variantu, pouhou "vraždu německé duše", obhajoval Louis Nizer v roce 1944. 20]
Jeho plán spočíval v duchovním vyhlazení, v "převýchově" německého lidu v rozsahu dříve nepředstavitelném.
Mělo být zavedeno povinné vzdělávání pro všechny věkové skupiny:
"Jde o likvidaci duchovních základů národa, jemuž bude vtisknut úplně nový charakter."
Eisenhower, který nechal milion Němců zemřít hladem v zajateckých táborech na Rýnské louce, rozdal Kaufmanovu knihu jako Nejvyšší velitel všem vysokým velitelům.
Vedoucí spojenečtí politici jako Churchill, Vansittart či Truman její obsah bez výhrad schválili.
Americký ministr financí spojil všechny tyto návrhy do Morgenthauova plánu, který byl poté začleněn (bez uvedení zdroje) 21] do okupační směrnice JC1067:
"Jako cenu za svobodu je třeba akceptovat i smrt 30 milionů Němců hladem." 22]
Roosevelt byl nadšen.
Podle něj je třeba zacházet tvrdě se všemi Němci, nikoli jen s "nacisty":
"Němci musí být buď vykastrováni, nebo se s nimi musí zacházet tak, aby už neplodili lidi, kteří by se chovali stejně jako jejich předci."
Přidělení 2 000 kilokalorií denně pro pracující Němce se mu zdálo příliš vysoké, Roosevelt s ním [Morgenthauem] nadšeně souhlasil: s Německem bylo třeba zacházet tvrdě, a to výslovně myslel německý lid, nejen "nacisty":
"Němci musí být buď vykastrováni, nebo s nimi musí být zacházeno tak, aby již nepřiváděli na svět lidi, kteří by chtěli jednat tak, jak jednali oni v minulosti." 23]
""Nerad to říkám, ale měli jsme v úmyslu zničit německý národ." 24]
Poznámky:
1] American Journal of Public Health, Roč. 104, č. 6, červen 2014.
2] Gunnar Heinsohn: Lexikon der Völkermorde, Rowohlt, Reinbek bei Hamburg 1998.
3] Stephane Courtois et al: Das Schwarzbuch des Kommunismus: Unterdrückung, Verbrechen und Terror, Piper-Verlag, 2004.
4] Brockhaus (slovník), 8. vydání, 1993, ISBN 3765316385, Heslo: Katyn.
5] Joachim Hoffmann: Stalins Vernichtungskrieg 1941-1945. Verlag für Wehrwissenschaften, München 1995.
6] Wellems Hugo, Oltmann Reinhard: "Erase Germany". Arndt 2003.
7] Hugh Dalton, The Second World War Diary of Hugh Dalton, 1940-45, Cape, London 1986, s. 406.
8] Bombs on Baku. Der Spiegel, č. 42, 1973.
9] Winston Churchill: The Power of Words. His Remarkable Life Recounted Through His Writings and Speeches, Da Capo Press, 2012, s. 176.
10] Patrick Buchanan: Churchill, Hitler and the Unnecessary War, Pour le Merite 2008.
11] Meiser Hans: Failed Peace Initiatives 1939-45, Grabert, 2004.
12] Ulrich Schlie: No Peace with Germany, Langen-Müller 1994.
13] Stefan Scheil: Churchill, Hitler and Anti-Semitism, Duncker & Humblot, Berlin 2009, s. 98, 99, 123.
14] Domenico Losurdo: Struggle for History. Historical Revisionism and its Myths, Cologne 2007.
15] John Colville: Downing Street Diaries 1939-1945, Siedler, 1988, s. 406.
16] Alfred M. de Zayas: The Anglo-Americans and the Expulsion of the Germans from East-Central Europe, Beck, Munich 1977, s. 128.
17] Theodore N. Kaufman: Germany Must Perish!, Argyle Press, Newark 1941.
18] The Canadian Jewish Chronicle, září 1941, s. 6.
19] E. A. Hooton: "Breed War Strain Out of Germans", PM, 4. ledna 1943.
20] Louis Nizer: What To Do With Germany, Ziff & Davis, Chicago 1944.
21] David Irving: The Morgenthau Plan, 1944/45, American Policy towards Germany, Bremen 1986.
22] Hanns Ahrens: Dismantling: Post-war policy of the Allies, Munich 1982, s. 18.
23] John Morton Blum: Germany a Farmland, Düsseldorf 1968, s. 215.
24] James Bacque: Concealed Guilt, The Allied Occupation Policy after 1945, Pour le Merite, Selent 2002.
Q.S.
Oběti a vrazi, vrazi a oběti... a jaké je ponaučení?
Jak se změnil duchovní stav lidstva?
Opravdu se lidé poučili z minulosti, nebo je to stále stejná "hra"...?
Co myslíte? U vědomí současnosti... V pokryteckém mlčení či naopak pokryteckém křiku....
Tik tak, tik tak...