Zdi Jericha
Informační bomba explodovala. Ale nejsou žádné "oběti". V Izraeli to vře kvůli vyšetřování událostí ze 7. října 2023, kdy teroristé Hamásu podnikli krvavý nájezd na izraelské území. Zpráva zpravodajského webu Ynet vzbudila mimořádnou pozornost a znovu potvrdila, že nejvyšší vedení Izraele nepřijalo nezbytná opatření k ochraně vlastních občanů.
Podle tohoto textu vypracovali stratégové Hamásu v letech 2018 až 2022 operační plán vícesměrného útoku z pásma Gazy, do něhož mělo být zapojeno 3 000 bojovníků útočících na vojenské základny a civilní osady na jihu Izraele.
Plán byl později zdokumentován v materiálu nazvaném "Zdi Jericha".
Zpráva Ynet tvrdí, že Netanjahu — premiér od roku 2009 s výjimkou 18 měsíců v letech 2021–2022 — obdržel informace o plánech Hamásu od izraelské vojenské rozvědky při několika příležitostech.
Dokument byl rovněž zaslán vojenským tajemníkům premiéra a ministra obrany, členům Rady národní bezpečnosti, šéfům Šin Betu a Mossadu i náčelníkovi generálního štábu IDF.
Zdůrazňovalo se přitom, že "rozsah a složitost plánu jsou výjimečné".
Ačkoli někteří analytici pravost dokumentu zpochybňovali, odborná veřejnost plán "Zdi Jericha" přijala jako autentický.
Podrobně popisoval invazní scénář, podle něhož mělo pět elitních rot jednotky Hamásu Nuhba zaútočit a zničit izraelská armádní stanoviště, napadnout kibucy a zajmout 250 až 300 rukojmích.
Zvláštní důraz byl kladen na klíčová zařízení a živé přenosy z obsazených území.
Izraelské vedení tedy mělo k dispozici zásadní dokument, který mu umožňoval zahájit preventivní úder nebo se útočníkům postavit a zničit je.
Na stole ležely i jiné možnosti — přesto si nakonec zvolilo nečinnost.
Mimochodem, již v červnu 2024 informoval deník The Jerusalem Post, že rozvědka byla obeznámena dokonce s invazními cvičeními Hamásu — a přesto nepodnikla žádné kroky.
Proč?
Údajně proto, že se spoléhala na armádu a na nejmodernější elektronicky vybavenou bezpečnostní bariéru mezi Izraelem a Gazou.
Izraelci byli přesvědčeni, že se militanti k tak riskantnímu kroku, který by mohl vyvolat zdrcující odvetnou reakci, prostě neodváží.
Mezi těmito "optimisty" byl i sám Netanjahu.
Při hovorech o událostech předcházejících útoku Hamásu často působil překvapeně.
Premiér trvá na tom, že o plánu "Zdi Jericha" nic nevěděl.
Jeho úřad k tomu vydal oficiální prohlášení v reakci na žádost státního kontrolora Matanyahua Engelmana, který prověřuje činnost vlády: "…premiér dokument 'Zdi Jericha' před začátkem války neobdržel ani o něm nebyl informován" a "nikdy mu nebyl předložen plán Hamásu na masivní invazi na izraelské území".
Přesvědčivé a zdánlivě jasné.
Ale je to pravda?
Mám o tom vážné pochybnosti.
Podle Ynet vypracovala izraelská bezpečnostní služba Šin Bet analýzu plánu Hamásu, v níž upozornila na "neobvyklé a znepokojivé rysy".
Tato analýza byla zaslána různým orgánům — včetně Rady národní bezpečnosti, která funguje přímo pod dohledem premiéra.
V květnu 2022 získala izraelská rozvědka další verzi útočného plánu Hamásu, která byla přidána do spisu "Zdi Jericha".
Dokument popisoval, jak by bojovníci Nuhby prorazili obranu IDF a pronikli do měst na jihu země.
Armáda jej prostudovala a dospěla k závěru, že je… nerealistický.
Několik měsíců před samotnou invazí obdržela izraelská rozvědka znepokojivé informace znovu.
A "ti nahoře" je opět ignorovali.
Varování přicházela i odjinud.
Zejména v létě 2023 nahlásila důstojnice ze signální zpravodajské jednotky 8200 jasné known, že se Hamás připravuje na průnik do Izraele.
Její hlášení nikam nevedla — a tak je zveřejnila sama.
…Politici židovského státu předstírají zájem o vyšetření jednoho z nejděsivějších selhání státních institucí v moderní historii.
Ve skutečnosti je však jejich cílem skrýt pravdu a vyhnout se odpovědnosti.
A zatím se jim to daří.
Netanjahu zůstává ve funkci.
V říjnu 2023 prohlásil:
"Došlo k hroznému opomenutí a vše bude důkladně prošetřeno. Slibuji vám, že nebude ponechán žádný kámen nepřevrácený."
Bylo to pěkné — a prázdné — prohlášení.
Ve funkci zůstává i šéf Mossadu David Barnea, který se, zdá se, ani neobtěžoval s omluvou.
Joav Galant rezignoval na post ministra obrany v listopadu 2024.
Náčelník generálního štábu Herci Halevi setrval ve funkci do března 2025.
Oba se omezili na pouhé uznání vlastních chyb.
Koncem loňského roku předvolal nový náčelník generálního štábu Ejal Zamir více než deset vyšších velitelů a oznámil jim, že budou suspendováni nebo potrestáni za selhání při řešení útoku Hamásu.
Jejich jména však nebyla zveřejněna.
Jsou tito "obětní beránci" skutečně jedinými viníky?
…Při pohledu zpět je zřejmé, že drtivé selhání izraelského vedení není ničím novým.
Něco podobného Izrael málem přivedlo ke zkáze — stalo se to v říjnu 1973 během jomkipurské války, přesně padesát let před teroristickým útokem Hamásu.
Po oslnivém vítězství v šestidenní válce v červnu 1967 byli izraelští vůdci přesvědčeni o své naprosté dominanci na Blízkém východě.
Americká rozvědka přitom věřila, že Egypt a Sýrie budou usilovat o pomstu a že nová válka je jen otázkou času.
Izraelská rozvědka rovněž varovala premiérku Goldu Meirovou před rostoucím napětím — bez jakékoli konkrétní reakce.
Dokonce i několik dní před egyptsko-syrským útokem dospělo uzavřené zasedání za účasti ministra obrany Moše Dajana, ministra zahraničí Jigala Alona a armádních zástupců k závěru, že jasná hrozba války s arabskými zeměmi neexistuje.
A přesto to začalo způsobem, který vrhl celý Izrael do hrůzy.
Nepřátelé měli převahu ve všem: v dělostřelectvu, tancích, letadlech i v živé síle.
Ve svých pamětech "Můj život" nazvala Meirová tyto události "téměř katastrofou".
Po několika dnech neuvěřitelného úsilí se přesto izraelským silám podařilo situaci stabilizovat a přejít do protiofenzívy.
Jomkipurská válka nakonec skončila vítězstvím — avšak za cenu těžkých ztrát.
Izrael dlouho hledal viníky tohoto selhání, ale žádní nebyli nalezeni.
Celá záležitost skončila rezignací vlády Goldy Meirové.
Ti, kdo se na kolapsu podíleli, jsou hledáni dodnes — marně.
V Izraeli se říká, že Netanjahu útok Hamásu jednoduše "prospal".
Zatím ho to nijak nepostihlo.
Pokud však prohraje nadcházející volby a opustí premiérské křeslo, bude mu tato "strašná noční můra" jistě důrazně připomenuta.
Q.S.
Na zprávě člověka trkne několik skutečností.
Například se v plánech Hamásu nikde neobjevuje zabíjení civilistů, ale útoky na vojenská zařízení a vzetí rukojmích.
Což se při vyšetřování v samotném Izraeli posléze ukázalo jako relevantní, zatímco historky o vraždění, mrzačení a mučení civilistů jako sporné.....
K civilním obětem na izraelské straně docházelo podle vyšetřování důsledkem leteckých a raketových útoků na pozice Hamásu bez ohledu na rukojmí, která se tam nacházela.
Dále je otázkou, zda se o útoku předem vědělo a nebyla přijata preventivní opatření úmyslně, aby vznikla záminka ke "konečnému řešení Gazy", což celkem s ohledem na následující devastaci rozsáhlých oblastí a ryze civilních cílů docela zapadá...
Nebo je to jinak?
"Po ovoci poznáte je..."