Zjevení a vize slovanské
Zemětřas bude po celém nám známém světě do doby, než se nezatřese s bránou a neotevřou se prostory nám utajované a skrývané po věky a nebude vodou smyt všechen hnus jež napáchal člověk, majíc v sobě hada našeptávače spolu s tím zlem a černotou.
A jen ten, který cítí nepravost a nepřijímá ji, spatří cestu vedoucí do dosud neznámých krajů, jež nemají konce, jež si nedokázal ani ve snu představiti.
A uvidí on a spozná, jak sevřeno bylo jemu známé po věky místo k žití.
Vše co přichystáno bylo v boji zla a dobra, nyní probíhati bude, ale už bez přítomnosti lidí, jež pobývali na kousku země, jak ji znali.
A ti, jež si podrželi v sobě božskou jiskru, těm budou sňaty okovy, neb jen ti jsou hodni uzřít zázrak sebe sama i skutečnosti, kde vlastně pobývají, jak velkolepé je v pravdě místo jim k žití skutečně dáno bylo.
Neb ti budou připraveni přes hrůzy, jež díti se budou, příjmout a splynou v jeden řad s jinými formami života, jim podobnými sic, ale přec v lásce k životu a stvořiteli vše jinak chápajícími.
I budou poučeni uvidíc vzdáleně již, kam vede cesta podlehnouc zlu.
Protož nezoufejte ti, kteří před sebou majíce cestu světlem rozsvícenou.
Toť cesta tisíciletí vašich předků, majíc vás dovésti k cíli.