Co se vám na tom pořád nepozdává?

Zdálo by se, že kolem tragédie z prosince 2023 už nelze nastolit větší mediální ticho a ještě více zatemnit podivné okolnosti, ale co by v dnešní době nešlo, že? 

Doposud natočených 5 dílů dokumentární série Vina bylo z rozhodnutí soudu staženo z internetu, neboť je v ní údajně ostrakizována práce policie a zmiňují se pochybení integrovaného záchranného systému.

A také proč se kolem zásahu neustále vynořuje víc a víc nejasností.

V předchozím příspěvku jsem upozornil na novou dokumentární sérii o podivných okolnostech střelby na FF UK. 

Neuběhlo ani pár dnů a redakce dokument stáhla ze svých stránek. 

Důvodem bylo předběžné opatření vydané pražským soudem, zakazující jakékoli šíření na webu. 

Ti, kdo návrh k soudnímu zákazu podali, dosáhli všeho možného, jen ne toho, aby se někdo přestal zabývat chybami v práci policie a integrovaného záchranného systému.

Pokud se kdokoli cítí dotčen tím, že někdo zpochybňuje nebo znevažuje jeho práci - zvlášť, když si je jistý, že udělal vše, co bylo v jeho silách, měl by si klást otázku: 

Kdo způsobil, že navzdory usilovné snaze zabránit hrůzostrašnému masakru a zachránit lidské životy došlo k něčemu tak tragickému, jako v prosinci 2023 na Filozofické fakultě? 

Pro stálé čtenáře se nerad opakuji, ale jak to říct jinak? 

Souběh "pochybení" a "selhání" provázel tuto událost v tak neobvyklém množství a frekvenci, že to vzbuzuje podezření o záměru, jak docílit toho, aby nedošlo k úspěšnému a včasnému zásahu. 

Toto by mělo zajímat všechny dotčené příslušníky IZS i pozůstalé, ne jak tyto nepříjemné otázky umlčet.

Poslední zveřejněný díl dokumentární série Jany Škopkové pojednával o důvodech, proč nebyl během zásahu na FF UK nasazen sledovací radiolokátor Agáta. 

Členům parlamentní vyšetřovací komise bylo sděleno, že dne 23. 12. 2023 k tomu nedošlo údajně proto, neboť ten samý den byl radiolokátor nasazen na JINÉ AKCI TAJNÝCH SLUŽEB. 

To je další zásadní střípek do skládačky. 

Na jaké akci to asi bylo? 

Předpokládám, že stejně jako cvičení zásahové jednotky, jež probíhalo ve stejný okamžik ve vedlejší ulici od fakulty, to také asi nebylo daleko od centra dění...

Kolik akcí tajných služeb vlastně probíhalo souběžně ten samý den, ve stejném okamžiku a na stejném místě? 

Všimněte si, jak postupně přibývají další a další indicie, o nichž se zprvu nikdo nezmiňoval ani na veřejných tiskových konferencích policie a ministerstva, ani ve zprávách policie či parlamentní vyšetřovací komise. 

Dokud jsem v červnu 2024 nezveřejnil svůj článek o kauze, ani v policejní zprávě z vyšetřování, ani během jednání bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny nezazněla jediná zmínka o přítomnosti zásahové jednotky, která ve vedlejší ulici nacvičovala "zásah proti aktivnímu střelci". 

Náhoda, nesouvisí, nestojí to za řeč. 

Jelikož se i díky mému článku dostal tento fakt do širokého povědomí, věnovala mu zpráva parlamentní komise jeden odstavec s tím, že cvičení v centru Prahy se "nevztahuje k věci vyšetřované komisí". 

Jak by taky mohlo, je přece zcela normální, když se na jednom místě milionové metropole stanou dvě zcela stejné, "nečekané" události.

Nyní se dozvídáme o obtížích při nasazení radiolokátoru. 

Zase kdosi "v pravý čas" zabránil, aby důležité zařízení pomohlo na místě, kde jej bylo nejvíce potřeba. 

Tajná služba zrovna měla cosi důležitějšího na práci než záchranu životů během největšího masakru v novodobé historii ČR. 

Jak si v té souvislosti nevybavit sešlost v podzemním bunkru pod Bílým domem, toho rána dne 11. září 2001, kde seděl viceprezident Cheney s celým vedením obranných sil a na monitorech sledovali simulaci válečných her, jež se ve stejný okamžik proměnila ve skutečné teroristické útoky. 

Přítomní technici a důstojníci si jaksi nebyli schopni uvědomit, zda to, co sledují, je stále cvičení, nebo realita. 

Na nesmělý dotaz jistého operátora, zda stále platí příkaz nezasahovat vůči uneseným letounům, Cheney nevrle odsekl "Samozřejmě, že platí, slyšeli jste snad, že bych vydal jakýkoli opačný rozkaz?"

Někteří byli onoho dne holt předvídavější než druzí, jako třeba Federální agentura USA pro krizové řízení (FEMA), jejíž příslušníci byli na místě útoků na WTC již v pondělí večer (10. 9.) a jak přiznal člen jejího záchranného týmu, "do akce" se tedy jaksi automaticky zapojili druhý den ráno, až došlo k onomu "nečekanému útoku" teroristů. 

Že události tohoto typu vždy shodou náhod pojí stejné či podobné atributy, můžeme vidět v paralele s přítomností zásahových jednotek v centru Prahy, které zde byly přítomny "na cvičení" ve chvíli, kdy se teprve ke strašnému a "nečekanému" útoku schylovalo.

Spojitosti najdeme i v tom, co je takzvaným "vyšetřovacím komisím" dovoleno vyšetřovat. 

Jak oficiální zpráva komise pro vyšetřování událostí z 11. září ani slovem nezmínila pád budovy WTC 7, jež stavěl celou oficiální verzi na hlavu, natož masivní válečnou simulaci amerických vzdušných sil, stejně tak i první vyšetřování tragédie z FF UK naprosto opomíjelo přítomnost zásahových jednotek ve vedlejší ulici, jež bůhvíproč nacvičovaly to samé, co se o chvíli později stalo. 

Přitom jsou to naprosto zásadní okolnosti. 

Kdo vidí, že v celé věci něco zásadně nehraje a začne se v ní vrtat, je následně kromě obligátní nálepky paranoidního konspirátora umlčován s odkazem na "city pozůstalých" a neetické zobrazování činu pachatele, jímž by se prý mohl někdo inspirovat. 

Před nápodobou varují zejména představitelé policie a bezpečnostní experti.

Vcelku bych to chápal, neboť nikdo duševně zdravý netouží vidět detaily z místa vražedného činu. 

Sám jsem se tomu ve svých článcích vyhýbal. 

Ale měl bych k tomu jednu zásadní námitku. 

Každý z těch, kdo tímto argumentuje, si určitě všiml, že televize každý večer vysílá krimi zprávy. 

Z toho, co je v nich možné vidět, se každému člověku musí zvedat žaludek. 

Sledujeme autentické záběry z přepadení benzinek, brutálních napadení na ulici, vykrádaček obchodů a bankomatů i řádění pirátů silnic. 

Vidíme momentky šílenců, jak přikládají komusi nůž pod krk nebo rozbíjejí sklo o hlavu a moderátor to komentuje stylem "podívejte se ještě jednou ve zpomaleném záběru". 

Jakýsi "bezpečnostní expert" v hrané rekonstrukci předvádí, jak přesně došlo k vraždě v bytovém domě, jiný policejní ajťák zase vysvětluje, jak kdosi překonal bezpečnostní systém na úřadě a snadno si na svůj účet převedl desítky milionů. 

Nejatraktivnější část pořadu však tvoří ony kamerové záběry z "akce". 

Můžete z nich doslova vyčíst návod, jak snadno a rychle někoho přepadnout, okrást, zmrzačit nebo zavraždit.

Kdo médiím dodává tyto exkluzivní záběry z vražedných útoků, krvavých bitek a smrtelných bouraček? 

Pochopitelně policie. 

Zrovna tento týden proběhla v médiích zpráva, že z pražské Pankráce se pokusil uprchnout vězeň. 

Vězeňská služba poskytla všem sdělovacím prostředkům video ze zásahu, zřejmě aby si případný další adept na útěk mohl detailněji prohlédnout celý areál věznice, umístění žiletkového plotu a pozici hlídek. 

Do příště se třeba poučí a bude úspěšnější.

Tyto a podobné záběry vidíme v médiích téměř okamžitě poté, co k události došlo. 

Po útoku na FF UK nemálo lidí volalo po zveřejnění kamerových snímků z cesty údajného pachatele masakru do Klánovického lesa a z Hostouně do Prahy. 

Téměř tři roky je nikdo nesměl vidět. 

Když jsou tyto záběry nyní, po téměř třech letech, zveřejněny v reportáži internetového magazínu, je šíření této reportážní série bezprostředně rozhodnutím soudu staženo z webu. 

Může někdo vysvětlit proč? 

Pokud integrovaný záchranný systém, jak je oficiálně prezentováno, nijak nepochybil, v čem je problém, aby policie tyto autentické záběry veřejně poskytla do televizních zpráv jako výsledek své úspěšné práce? 

Jinými se chlubí denně, ale jistá část pachatelů té nejbrutálnější trestné činnosti bývá od mediálního lynče kupodivu uchráněna. 

Kryje někdo "své" lidi?

Rodina údajného střelce kompletně nasáčkována v bezpečnostním útvaru pražského letiště; časovou osu tragédie provázejí protichůdné informace; jednotlivé složky policie si navzájem protiřečí; zásahová jednotka míjí střelce doslova o vteřiny a vypadá to, jako by před ním ustupovala, dokud nedokoná svůj děsivý záměr; policejní cvičení ve vedlejší ulici nijak nesouvisí; vyhrožuje se trestním oznámením těm, kdo se moc ptají...

A aby se veškeré důkazy a interpretace dokonale zamotaly, případ dostane na stůl k vyšetření policejní komisař jménem Kozák a podepíše se pod faksimile dopisu s "přiznáním" střelce stejného příjmení. 

Média o případu raději 2,5 roku mlčí, a když se pár novinářů konečně rozhodne natočit dokument, po pár týdnech jej soud nechá stáhnout z internetu.

Zkrátka standardní průběh vyšetřování největší masové vraždy v historii ČR v době svobodné informační společnosti. 

Co se vám na tom pořád nepozdává?

Co se týče cenzury "pozastaveného" dokumentu, konkrétně v tomto případě nemám obavu, že by zrovna dokumentární série od novinářů, pocházejících vesměs z mainstreamu, navždy zmizela z internetu. 

Nemějte obavy, po čase se na webu určitě objeví znovu. 

Jako tradičně se to stane v okamžiku, kdy už to zaručeně nebude nikoho zajímat a jen málokdo si bude pamatovat, co se skutečně stalo, a kolik lží a nevyjasněných okolností se kolem kauzy odehrávalo.

Zdroj

Q.S.

Děkuji autorovi za výborný text!

Jsou to ale zajímavé shody okolností, že?

Vždy když se někde něco obzvlášť podivného děje.

Zatímco jsme zavalováni horami zbytečných informací a fabulovaných pseudoproblémů, životem bakchantek a jejich garderóby,  plastických operací celebrit, pak pokud jde o události ovlivňující životy a zdraví lidí, operace tajných služeb a krádeží veřejných financí za bílého dne tak to naopak vládne mlčení, cenzura a snáší se mlha.

Tiše, tiše.....

Nebo je to jinak?