Díky, že můžem...

"Díky, že můžem",

svléknout se z kůže.

"Díky že můžem",

pošlapat růže.

"Díky, že můžem",

mít život zúžen.

"Tak zachraň, co máš"

a zaplať nám pláž!

"Tak zachraň, co máš",

zas vyjdem tě dráž!

"Tak zachraň, co máš",

co nemáš to dáš!

Do ulic přijď najisto,

zve Azazel i Mefisto.

Tolik mladé energie,

v pekle hrají symfonie.

Až přeskočíme Všechny svaté,

do té naší stověžaté...

Do té v níž nám patří všecko,

táta, máma, ba i děcko...

Modrovous ti z hradu mává,

zas otelí se zlatá kráva...

Zas žádá Moloch oběti,

ten, co je tu pro děti...

S sebou čapku z papíru,

jak rakvičku na míru.

Q.S.