Kdo překročí i tuto hranici a nevzbouří se proti tomu, nemůže skončit jinak, než být zcela zničen a vymýcen, a to až do svých kořenů! Taková jsou vesmírná pravidla, nikoliv naše pozemské zákony...

09.04.2024

Poslal mi kamarád video dokument o tom, co se na Ukrajině dělo od roku 2013. 

Tak jsem mu odpověděl takto:

Dík. 

Už jsme to sledovali tisíckrát, od toho roku 2013, kdy to začalo. 

Zkoušel jsem tehdy pro CFP dělat překlady, za pomoci dcery, která, na rozdíl ode mne, ruštinu ovládá, jak rodný jazyk. 

Jak tam tehdy ti zamaskovaní s přilbami a basebolovými pálkami naháněli ve městech každého, kdo jen promluvil rusky. 

Jak se na těch školách pořádaly demonstrace, kde ty zfanatizované děti řvaly: 

"Kdo neskáče, ten je Rus, to je Moskal .... 

Později ti "nejodvážnější" začali přidávat slogany: "Zabij svého Moskala..."

A ve finále se již Kyjevě začaly objevovat veřejné transparenty, jaká je odměna za toho mrtvého Moskala... 

Ale ani tím to neskončilo. 

Následovaly různé, kulinářské ochutnávky, kde se jako hlavní chod předkládaly cukrovinky v podobě ruských dětí...

Co mi z těch dob utkvělo v paměti, tak to bylo jedno video. 

Veřejně natočené video o tom, když upalovali a vraždili lidi v Oděse, v domě Odborů. 

Tak tam tehdy ta smečka vtrhla do kanceláře nějaké úřednice již v pokročilém stavu těhotenství, tak osmý až devátý měsíc, a oni ji omotali kolem krku telefonní kabel a uškrtili ji. 

A pak z toho okna její kanceláře vyvěsili ukrajinskou vlajku...

A tehdy mi okamžitě problesklo, tak tohle je konec Ukrajiny, za tohle zaplatí milióny Ukrajinců, tohle bude stát potoky krve a Ukrajina jako stát skončí. 

Protože ten, kdo překročí i tuto hranici a nevzbouří se proti tomu, nemůže skončit jinak, než být zcela zničen a vymýcen, a to až do svých kořenů! 

Taková jsou vesmírná pravidla, nikoliv naše pozemské zákony...

To už je dávno, to bylo ještě před tím jejich ATO (Porošenkova tzv. antiteroristická operace), kdy na východ Ukrajiny poslali legální, ukrajinskou armádu, a ti donbaští civilisté se tenkrát dokázali ubránit! 

To bylo v tehdejší době neuvěřitelné! 

Rusové tehdy příliš pomoci nemohli, vzhledem ke svému mezinárodnímu postavení a stavu uvnitř jejich vlastní země. 

Tehdy to nebylo možné! 

 Jistě, nějací vojenští poradci, to ano, ti tam nepochybně byli, ale tehdy nikoliv armáda. 

Rusové, v tehdejší době, posílali v kamiónech humanitární pomoc, a bylo to neuvěřitelně sledované ze strany západu, tam žádná zbraň projít nemohla, jinak by z toho západní masmédia udělala totální, informační explozi ! 

 A přesto to ten Doněck a Luhansk tenkrát dokázaly ustát. 

To bylo neuvěřitelné, denně jsem to tehdy sledoval. 

Ony totiž, ty ukrajinské jednotky (mnohé z nich), když tam dojely, tak se otočily a přidaly se na stranu Donbasu. 

Navíc tam tehdy byly sklady zbraní, které okamžitě místní převzali. 

 Vzpomínáš na ty kotle, kde skončily, zajaty, desetitisíce ukrajinských vojáků? 

Třeba u Slavjansku nebo později u Debalceva. 

To bylo tehdy něco neuvěřitelného, neuvěřitelné hrdinství! 

Putin tehdy tuhle etapu uzavřel větou: Traktoristé a horníci porazili profesionální armádu! 

 Dnes je ta situace úplně jiná, dnes jsou tam zbraně, poradci a technika z celého západu, 52 zemí(!) bojuje proti Rusku, a to nejenom vojensky, ale i ekonomicky, zcela natvrdo a na doraz! 

 Proto někdo může mít pocit, že ty výsledky a postupy ruské armády jsou malé, že se ta frontová linie víceméně nehýbe nebo se hýbe pomalu. 

To je jen dočasný dojem, ten hlavní balvan již pukl! 

 Čeká nás léto, které vše kolem nás změní! 

Protože právě tam, na té ukrajinské frontě, se odehrává zásadní bitva o budoucí podobu našeho světa, byť jen málokdo, až takto daleko dohlédne... 

 Vše v našem světě se neuvěřitelně zrychlilo. 

To, co v naší minulosti trvalo desítky let, se dnes odehraje během jediného týdne. 

 Buďme trpěliví a začněme přemýšlet a snít o tom, v jakém, budoucím světě bychom chtěli žít?! 


Zdroj


Q.S.

Ano, každý člověk, každý národ si musí uvědomit, že pokud překročí hranici odkud není návratu, pak opravdu není návratu...

Uvědomujeme si to?