Krade se v Bruselu, ve státní správě, krade se všude. A když to nejde jinak, ze značnými ztrátami se to propere přes dotace a přes Ukrajinu
Bitcoinová kauza se nám vrátila a padla první obvinění a návrhy trestů. Paradoxně nejvyšší by měl dostat ten, který bitcoiny vydělal, byť to bylo s jistým konfliktem se zákonem. Jenže za to si Jiřikovský již pobyt ve vězení užil. Svých peněz se však nevzdal a přes svého právníka navrhnul státním elitám obchod. Legalizace výnosu z trestné činnosti je samozřejmě také průšvih, nicméně bez vzájemné spolupráce by bitcoiny zůstaly ležet a možná by se k nim dostal někdo úplně jiný.
Vysoké částky zůstaly zablokované v zabavených počítačích a přístupová hesla znal jen Jiříkovský.
To je realita. K jejich získání stát neměl žádné páky a do hlavy mu prostě nikdo nevidí. Jiná cesta k získání bitcoinů není a zájem nenechat kryptoměnu propadnout se křížil s právem.
Navíc Jiřikovský, jak už jsme si řekli, měl za sebou výkon trestu spojený s jejich získáním.
Takže jistý zájem na velkém množství peněz, který stát měl ve formě zajištěných přístrojů, vedl k nabídce obchodu zprostředkovaném právníkem Jiříkovského.
V tuto chvíli narážíme na dilema.
Peníze nesmrdí, nikomu nechybí, leží v počítači a je jich tolik, že by mohly být využity pro potřeby státu.
Úlitbou zůstává, že Jiříkovskému něco zůstane, protože obchod je obchod a on drží trumfy.
Záporem je, že nikdo neví, o jakou částku se jedná.
Jsou to jednotky nebo desítky miliard korun?
A zde se začal tvořit problém, kterým je nenažranost politiků a jejich osobní zájmy.
Do procesu "očištění" peněz se zapojila vláda a vzniklo podezření, nutno konstatovat, že oprávněné, kterým byla snaha odklonit určitou část.
Tím celý pokus ztratil transparentnost a po prozrazení procesu byla nasazena Decroix, aby problém bývalého ministra spravedlnosti Blažka uklidila, opět v rozporu se zákonem.
To se jí přes největší snahu nepodařilo a justice se musela do případu vložit.
Padla první obvinění.
A světe div se, nejvyšší trest je navržen Jiřikovskému.
Poté jeho právníkovi Tiszovi, až pak přichází na řadu státní úředníci a politici Blažek a Daňhel.
Zbytek vlády nutně o procesu informovaný je mimo zájem policistů.
Společenská nebezpečnost je však mnohem vyšší právě u politiků.
Jiřikovský už jednou potrestán byl a za spolupráci chtěl prostě odměnu.
Bez dohody by zůstal chudý, ale svobodný.
Je tedy na místě morální aspekt otázky, co s miliardami, které by se ztratily?
Kdyby to politici nepojali jako soukromý byznys, mohl stát získat solidní prostředky přidané do rozpočtu a Jiřikovský by dožil v pohodlí, i když mnohem menším, než měl původně v plánu.
Kauzy bývalé vlády jsou šílené a části z nich se i díky Thomasovi Pauknerovi dostávají mezi veřejnost.
Bitcoiny byl průšvih, nicméně ani činnost dalších ministrů nebyla křišťálově čistá.
Mafiánské praktiky STAN a Top09, kterým velel kmotr Rakušan, jsou doslova strašidelné.
Snaha je zamést, a nejde jen o Dozimetr, je především u policie a médií doslova heroická.
Činili se i další. Hladík s Vlčkem umožnili energobaronům připravit "zavrtulování" České republiky a společně se zelenou bruselskou agendou opakovat dotační solární boom ve větrném provedení.
Přitom jsme za peníze směřující do tzv. obnovitelných zdrojů mohli postavit minimálně dva další bloky jaderné elektrárny, možná i jednu celou novou.
Problém s energetickou soběstačností by byl vyřešen.
Kdyby stavěli Rusové, ušetřili bychom.
Zapomenout nesmíme na to, že nad všemi dohlíželi Stanjura a Fiala.
Ten Fiala, který byl zapojený v Kampeličce.
Stovky milionů v taškách vybírané hotovosti jsou mementem.
Prostý občan nesměl mít hotovost ve výši nad 15000 eur či ekvivalent v korunách, ale známí Fialy si pobíhali s plnými igelitkami a nic se nedělo.
A mrtví kolem Dozimetru a Kampeličky jsou doslova policií ignorovanou šíleností.
Stanjura je případ sám pro sebe a nikdo neví, kolik peněz propral přes Ukrajinu, co z toho kde zůstalo.
Ale zázračné zbohatnutí rodiny Strnadů napojených i na Hrad nabízí různé teorie.
Ani řádění Hřiba v Praze či Bartoše na jím opuštěném ministerstvu však nebyly zadarmo.
Chobotnice a provázanost dotačních a ostatních penězovodů jsou natolik nepřehlednou směsí způsobů, jak krást, že musely být tvořeny s jistým záměrem.
Tím není blahobyt společnosti, ale spíše vybraných elit.
Krade se v Bruselu, ve státní správě, krade se všude.
A když to nejde jinak, ze značnými ztrátami se to propere přes dotace a přes Ukrajinu.
Kauza Bitcoiny je v důsledku spíše vtipem, protože Jiřikovský pouze využil nedostatků digitálního světa.
Největší zločinci sedí ve vládách, komisích, parlamentech nebo se pohybují kolem nich.
Navrhovaných 20 let pro Jiříkovského je v souvislosti s chováním politiků naprostým výsměchem spravedlnosti.