„Můj Milášek“

17.09.2026

Výrobci používají při konstrukci mobilů a jejich softwaru zdánlivě nelogická a uživatelsky až nepřátelská řešení. Technické slabiny umí obrátit ve svůj prospěch. Jejich cílem je monetizace vaší pozornosti. Natlačí vám více reklamy, více prodají, ukradnou vám víc času. Dozrál čas něco s tím udělat – možnosti tu jsou.

V kapse jsem nosíval iPhone 4S, a většinu dne jsem o něm nevěděl. 

Dnes u mne dožívá iPhone 13 Pro Max. 

Má výbornou kameru a například při natáčení hudby vykazuje odolnost proti přebuzení, hlavní důvod si ho nechat. 

Apple ekosystému je svazující a velký telefon dává o sobě neustále vědět a není to jen apple systémem a appkami ale i jeho fyzickou konstrukcí.

iPhone 4S měl displej 3,5 palce a vážil 140 gramů. 

iPhone 13 Pro Max má 6,7 palce a 240 gramů a i s krytem nosíte v kapse menší cihlu. 

Tlačí v kapse, nedá se s ní běhat, je to takový všudypřítomný otravný předmět, který se člověku dere do ruky, na stůl, do držáku v autě, chce být na očích a to je jeho hlavní cíl, udržet si pozornost majitele.

Vysoká cena, křehkost, velikost a neskladnost jsou všechno žádoucí designové fýčury, které Apple do tohoto reklamního terminálu záměrně vestavěl.

Nejnovější velký iPhone umí proti starému kapesnímu iPhone4s úplně všechno, má i infračervený snímač (LiDAR skener) ve stylu Jamese Bonda, ale kdo tyhle funkce vlastně používá? 

Je to především maximálně velká reklamní obrazovka, plná prodejních zpráv, notifikací, doporučení, upozornění a myriád věcí, které hyperpersonalizovaná umělá inteligence od Apple a jeho obchodních partnerů zobrazuje.

Znamenitá práce psychologů, designerů a programátorů (v tomto pořadí), posílených dlouhá léta piplanou specializovanou AI.

Apple a Google nechtějí v první řadě vaše peníze

Chtějí něco cennějšího – vaši pozornost. 

Když získají vaši pozornost, vaše peníze k nim časem dotečou samy. 

Smartphone je dnes zejména prodejní a reklamní terminál. 

Podle WPP Media v r. 2025 průměrný Čech / Češka vidí 4 000 až 10 000 reklam

Denně. 

Vědomě si všimnou desítek z nich (obvykle do stovky). 

V USA je odhad až 16 000 reklam za den

Statistika zahrnuje i reklamy v televizi, tisku a na sociálních sítích, smartphone sám pokrývá značnou část reklamního koláče.

Marketingově vyrobená potřeba

Většinu nových funkcí smartphonu jsem před patnácti lety vůbec nepotřeboval. 

A nepotřebuji je ani dnes. 

Dokonce jsem na starých telefonech prováděl i bankovní platby, kdy online banka fungovala přes WAP protokol. 

První byla Expandia eBanka a šla i na Nokia 6310i.

Poznámka: Schéma porovnání mobilů byly vytvořeno zatím-přátelskou AI

Hlavním cílem velkého displeje není proklamovaná "uživatelská zkušenost", ale dostat více reklamního obsahu na oči a do uší – velká a navíc uřvaná reklama je fenomén dnešní doby. 

Hlasitost spotů je věc, které jste si museli všimnout. 

Máte staženu hlasitost na minimum, jak se spustí reklama, mobil se rozeřve. 

Reklamní klip zvukaři nazvučují na "max" – zesílí tiché části a ořežou špičky, takže celý spot je ve výsledku hlasitý i tehdy, když máte volume telefonu (nebo televize) stažen dolů. 

Zvuk upraví ekvalizací, silně ho zkomprimují, případně znovu zkomprimují, lehce saturují, omezí limiterem (odstraní se cliping, tedy cvakání, klapání) a nakonec se koncovým masteringem zvuková stopa normalizuje na požadovanou hlasitost. 

Rozdíl mezi tichým a hlasitým místem záznamu je mnohem menší než v realitě. 

Je to čuňárna a spíše to vzbuzuje chuť propagované výrobky a služby ignorovat.

Velký mobil je fyzicky natolik výrazný, že se ho člověk nezbaví. 

Je navíc křehký a drahý. 

Položíte ho citlivě na stůl, kde zabírá místo blízko vás, protože ho nechcete někde zapomenout (je drahý) a podvědomě ho čas od času sledujete. 

Máte vypěstován ten smysl pro "vím kde je"

Na stole je ještě větším poutačem pozornosti. 

Ve výsledku ho má většina lidí většinu dne na očích i když ho vůbec nezamýšlí použít.

Tak je to správně, tak to Apple, Google zamýšleli.

Běda vám, pokud ho otočíte displejem dolů, ne náhodou za chvíli zapípá nějaká zpráva a musíte ho otočit. 

Dostal vás. 

Dostane vás vždy. 

Ví co se s ním děje. 

Má akcelerometry a gyroskopy, proximitní senzor (senzor blízkosti lidského těla), poslouchá. 

Ví že je u vašeho těla, hlavy, v kapse, otočen dolů nebo nahoru, a v jaké poloze a jak se tam dostal a domyslí si kontext, co právě děláte. 

Podle toho vás Siri oblaží svými návrhy, pokud ji nevypnete. 

Telemetrická data telefon vyhodnotí a agregovaná data (malou telemetrii) pošle na "centrálu" na servery provozovatele appky. 

Tam se pak řeší další akce, vč. zasílání notifikací, upraví se reklamní cíl (např. zobrazí reklamu na zboží v obchodě u kterého stojíte) apod.

Na androidu i na iOS může appka prostřednictvím SDK sbírat prakticky jakákoli data o vás

Systém povolení na mobilu hlídá přístup appek k citlivým zdrojům (kamera, mikrofon, poloha, kontakty), ale jakmile jednou uživatel povolení dá, appka si s daty typicky dělá co chce a odesílá je na jakékoli servery. 

Apple má na rozdíl od Google opt-in funkci, kdy souhlasy musíte zapnout. 

Míra povolení klesla u Apple údajně až na 15%. 

Většina lidí v mém okolí má ale vše zapnuté a sdílí o sobě vše a se všemi. 

Zkontrolujte si to v nastaveních, budete překvapení, co jste časem třeba dodatečně dovolili aby o vás apky sbíraly. 

A pro zajímavost se podívejte na výpis z domácího routeru a uvidíte jak smartphony celou noc čile posílají data na všechny strany. 

V tomto ohledu je Apple mnohem "méně promiskuitní" než Android.

Připojit se lze snadno, odpojit ne

Apple je naprosto rigidní i v takové banalitě, jako je odpojení telefonu od sítě. 

Z Ovládacího centra sice jedním klepnutím vypnete Wi-Fi, jenže ji ve skutečnosti nevypnete. 

iPhone se pouze odpojí od právě používané wifi sítě a některé bezdrátové funkce zůstanou aktivní. 

Nemáte-li zapnutá data od mobilního operátora, budete muset vypnutí navíc potvrdit ještě otravným dialogem který se nedá globálně vypnout. 

iPhone se za určitých okolností sám znovu připojí, například v pět ráno, po změně místa (!), po restartu. 

Snaha být online je úporná a nedá se rychle pohodlně vypnout. 

Pokud chcete Wi-Fi skutečně vypnout, musíte se prokousat do Nastavení a v podmenu to což je mnohem pracnější.

Je to drobnost, ale symptomatická. 

Telefon se sám připojuje, odpojit ho je nepohodlné. 

Zaklínadlem je bezpečnost, synchronizace, AirDrop, AirPlay, polohové služby a další marketingově silně propagované funkce. 

How-know. 

Apple vám navrch sám vysvětlí, že je podle něj praktičtější nechat Wi-Fi a Bluetooth furt zapnuté. 

Je to pro vaše dobro.

Provize: 15 – 30%

Za vším hledej peníze, i za těmito otravnými "nedodělky" v uživatelském rozhraní. 

Je to tak schválně a už to tak zůstane, za UX design vydali miliardy USD. 

Apple není jen výrobce telefonu, provozuje také App Store, přes něj tečou všechny digitální služby, předplatná a nákupy a u značné části transakcí si Apple bere provizi až 30%. 

Každý zásah do kódu je stále dražší a musí generovat zisk, takže nečekejte že se situace zlepší.

Paní učitelka se ptá: "Izáku, řekni nám co to jsou 3%".
Izák na to:" Máte úplnou pravdu pančitelko, CO TO JSOU, 3%!.

Trvalý boj o pozornost

V restauraci, ve vlaku nebo na meetingu pípne mobil a několik lidí si současně sáhne do kapsy

Neví se hned čí telefon to byl, tak se raději podívají všichni. 

Geniálně jednoduché. 

Pípnutí mobilu často nepatří vám, ale někomu kdo je blízko a má podobné zvuky notifikací. 

Mnoho Apple zařízení pípá a zvoní stejně nebo velmi podobně. 

Taková malá pikantérie byla, že až do iOS 17.2 Apple uživateli nedal možnost změnit výchozí zvuk upozornění, všichni měli stejný zvuk, pokud si příslušné upozornění nenastavili "ilegální" cestou. 

Šlo to, ale ovečky toto většinou nezvládaly. 

Apple zacházením s multimediálními soubory znemožnil většině lidí si vyměnit zvonění a pípání a ukládat si "pirátský" obsah a obcházet tak apple prodejnu komprimovaných nahrávek. 

Bez synchronizace s iTunes je procedura skoro nemožná, spousta lidí zvuky neřeší a nechává cca tovární nastavení. 

Propašovat do iPhonu vlastní zvonění šlo přes GarageBand apod. ale další problém je s filmy a písničkami, zejména s pirátskými formáty FLAC a MKV. 

Cpát tyto soubory do bránícího se iPhonu si 3x rozmyslíte. 

Je to natolik otravné a na Windows i cíleně nespolehlivé, že to prostě nestojí za tu proceduru.

Každý má svého Miláška

Celá user experience story připomíná Gluma z Pána prstenů, smartphone je "můj Milášek", jeden si ho neustále hlídá, ví, kde leží, kde ho položil, "cítí ho" a má nutkání po něm sahat, čte na něm (třeba i tento text) a je klidný když je blízko a ještě klidnější, když ho drží. 

Apple (i Google) z nás chtějí mít takové Glumy. 

Miliardy Glumů. 

Kritický je tento dávkovač dopaminu u dětí a teenagerů.

Prodeje šmatlafounů jsou podobné částce utracené za drogy

V USA si podle průzkumu Allstate Protection Plans ročně poškodilo smartphon cca 78 milionů lidí (rok 2023). 

Tj. přes 30% uživatelů. 

Penetrace mobilů ve společnosti se již nemění a stabilní bude i počet lidí, kteří denně úspěšně překonají hranici nezničitelnosti skla telefonu. 

Při vyrovnaném podílu iPhonů a Androidů a obdobné "šikovnosti" uživatelů obou platforem, lze odhadnout v USA 80 až 100 milionů poškozených smartphonů ročně. 

Takže cca 50 milionů iPhonů a 50 milionů Androidů. 

Nejčastější problém je displej, Allstate uváděla že poškození displeje se týkalo 2/3 poškozených mobilů a Američané ročně utratili za opravy displejů asi 8 miliard USD. 

Můj odhad je extrapolace z počtu lidí, kteří nahlásili jakékoli poškození či problém.

Kromě závěru, že smartphone bez obalu je navržen jako zařízení na jedno použití, z této statistiky vyplývá, že:

1) smartphone je velmi intenzivne používaný (hezky to ztvárňuje toto video o Zombies které publikovala tato slečna.)

2) poškození displeje je běžná událost a poškoditelnost displeje je zamýšlená vlastnost, která je skrytá marketingovou mlhou o odolnějším skle, které snese o 231% více (čehokoli)

3) uživatelé jsou ochotni svému smartphonu dopřát nový displej a svého miláška resuscitovat, s nákladem astronomických 8 miliard USD ročně

Američané vydají ročně za kokain cca 24 miliard USD, za metamfetamin 27 miliard USD.

Závislost na šmatlafounu je řádově srovnatelná s drogami a celkové nákupy zařízení coby zdroji legálního dopaminu je v USA ročně 100 – 120 miliard USD, za drogy se na černém trhu utratí v souhrnu cca 100 – 150 miliard USD.

Back to roots

Možná je na čase abychom při nákupu telefonu přestali automaticky považovat větší displej a více funkcí a vyšší výkon za pokrok a za žádoucí vlastnost. 

Nechcete to. 

S růstem uhlopříčky displeje klesá dodatečný užitek z telefonu plynoucí, roste čas, který na mobilu chtě nechtě strávíte a také roste cena. 

Apple nám nutí ještě větší displej (rozuměj reklamní terminál) iPhone Duo a na trhu jsou mnohé další rozkládačky. 

To je nová kapitola mindfucku. 

Nejen, že jsou velké a ještě křehčí (na ně ani nelze ochranný obal natáhnout) ale tyto telefony budou také mnohem dražší díky nákladům na vývoj, rozkládací multidisplejový výrobek je řádově komplikovanější na softwarový vývoj* a ten zaplatíte.

Co s tím? Commodore nabízí stylovou obranu

Toto chce narušit, jedouc na retrovlně, znovu se zrodivší Commodore. 

Poskládali retrotelefon. 

Bude to možná krám, ale papírově vypadá slibně. 

Jde mobil na kterém jede 99% Android aplikací, je to Včko, které umožňuje kdeco a znepříjemňuje kdeco jiného, třeba rychlé psaní statusů a "blokuje" reklamu. 

Minimalizuje také sledování uživatele a snižuje odvádění pozornosti k bezcennému reklamnímu AI slopu. 

Umožňuje psaní na displeji ale jen pokud nelze použít klávesnici a je v tomto striktní. 

Zkrátka snaží se odstranit návyky. 

Je to výzva a pochybuji že se jim to povedlo bezchybně, ale bojujou (mimochodem také uvádí na trh retro Commodore C64 a další výborně zpracované FPGA retro přístroje).

Pokochejte se Commodore Callback – nepotřebujete-li velkou kapesní televizi, herní konzoli ani pracovní stanici, menší displej je ve skutečnosti mnohem lepší. 

Menší úhlopříčka a základnější funkce vám přinesou více času na skutečný život a bude to opět telefon, který "zapomenete" v kapse na celé odpoledne. 

Nejen, že by na tom měly jít androidí navigace, bankovnictví(!) a další nutnosti, ale hlavně to přestává být reklamní terminál.

P.S. 

Existují alternativní operační systémy i aplikace, nicméně ty běžný uživatel nezná a nenapadne ho je instalovat a také bude mít (někdy oprávněný) strach provozovat na nich platební služby. 

 Appstore a Play jsou obchody, které lidé nevymění a ani Linux phone není pro každého. 

Co může ale udělat každý, je rezignovat na velké přístroje. 

Jednou větou proč kupovat malé mobily: 

Velký přístroj je stále na očí = velká reklamní plocha a zároveň bývá dražší a o to více ho máme u sebe. Volbou velikosti uděláte první krok.

Co se týká důvěry v platební systémy a jejich provozovatelnosti na starších a alternativních systémech – to je asi důvod proč lidé zůstávají u "standardu" dodaného s mobilem. 

60% bankovních klientů drží KB, ČSOB a ČS a ty nic "alternativního" nepodporují a jsou rády, že zvládají provoz a nové verze bez velkých výpadků.

Naproti tomu na spoustě "zastaralých" zařízení skvěle funguje například Air Bank, zatímco KB vás donutí nainstalovat KB+, Mobilní banku a KB klíč, abyste se dostali k soukromému a firemnímu účtu a bude jejich provoz podmiňovat nejnovější verzí iOS. 

Podobně ČSOB, u které si se starším ale funkčním iPhonem neškrtnete. 

Při (úrokovým diferenciálem generovaných) ziscích těchto molochů ve výši 18 – 20 miliard Kč ročně tyto banky dávají také najevo, že o "chudáky" co nemají na nejnovější mobil nemají zájem.

Děkujeme. 

Message received.

*) Zavededení skládacích smartphonů vede k výraznému růstu nároků na vývojáře, aniž by tomu odpovídal růst produktivity. Řádově roste počet stavů, ve kterých musí software korektně fungovat. Vyšší komplexita softwaru zvyšuje tlak na programátory, roste počet testovacích kombinací, odpovědnost a nároky na znalosti. A na čas strávený ve všech fázích vývoje apek. Počet skoků programátorů ze střešní terasy HQ Apple a Google vzroste. Sebevražednost programátorů je již nyní cca 3,1x vyšší než u software "vývojářů", kteří "jen" vymýšlí design a požadavky na to co se bude programovat. Viz satistiky CDC (za rok 2021) kde byla zaznamenaná míra sebevražd v klasifikované skupině "Computer Programmers" asi 3,1x vyšší než ve skupině "Software Developers, Applications and Systems Software".


Zdroj


Q.S.

Welcome....

Share