Na prahu

Na prahu pekla,

jak ryba leklá.

V plachtě leží,

pod stohlavou věží.

Otvírá díru

v oheň a síru.

Na krk dá zvonce

pod sekyrou konce.

Pro mrtvá stáda 

se tiše vkrádá,

v tichu, jež křičí,

jimž pravda se příčí.

Mlčeli, když volat měli,

místo mlčení zas pýchou pěli.

Však rety zmlknou a slzy skanou,

ohnou se hřbety pod tvrdou ranou.

Co chtěli jsme, to máme,

po právu se stane.

Q.S.