Na večerní i na ranní obloze lze nyní v souhvězdí Ještěrky pozorovat poměrně jasnou periodickou kometu 12P/Pons-Brooks.

Kometa se v následujících týdnech pozvolna přesune výhradně na večerní oblohu a bude pozorovatelná až do konce dubna malými triedry, na tmavé obloze dokonce na hranici viditelnosti pouhýma očima. Kometa je také známá svými častými výbuchy (tzv. outbursty) z důvodu překotné kryovulkanické aktivity na jejím jádře. Ty jsou provázeny náhlými zjasněními, což by mohlo způsobit, že kometa i v následujících týdnech ještě zjasní a bude viditelná snáze i očima. 

Nejlepší období pro její pozorování je nyní v březnu a v první polovině dubna, kdy ji najdeme v malých dalekohledech, jak se pozvolna pohybuje souhvězdími Andromedy, Ryb a Berana.

Kometu 12P/Pons-Brooks objevil teleskopicky 12. července 1812 francouzský astronom Jean-Louis Pons (1761-1831).

Nezávisle na tom byla tato kometa později nalezena i dalšími astronomy a měsíc po objevu, 13. srpna 1812, již byla pozorovatelná pouhýma očima. 

Do konce srpna toho toku byl hlášen ohon dlouhý o délce 2 stupňů. 

Krátce po jejím objevu bylo zjištěno, že kometa je periodická. 

Johann Franz Encke (1791-1865), německý astronom a rovněž objevitel komet, určil definitivní dráhu komety s periodou 70,68 roku. 

Předpověděl tak návrat komety v letech 1883-84. 

Druhé jméno ve svém názvu kometa nese po britském astronomovi Williamu Robertu Brooksovi (1844-1921), který ji znovuobjevil 2. září 1883 a určil, že jde o kometu objevenou Ponsem v roce 1812. 

Toho roku kometa prošla velmi výrazným outburstem a skokově zjasnila v nocích 21.-23. září 1883 až patnáctkrát (z 11. magnitudy na 8. magnitudu). 

20. listopadu toho roku byla záhy pozorovatelná pouhýma očima. 

Zpětně se také ukázalo, že kometu pravděpodobně pozorovali čínští astronomové v letech 1385 a 1457 a pravděpodobně i v letech 1313 a 1668, či dokonce v září roku 245 našeho letopočtu. 

To by mohlo být vůbec nejstarší pozorování komety, ale není zcela potvrzeno.

Kometa 12P/Pons-Brooks je notoricky známá svými náhlými zjasněními v důsledku kryovulkanických výbuchů na jejím přibližně 17 km jádře, jak se zahřívá v obdobích okolo průletů kolem Slunce. 

Během prvního předpovězeného návratu v letech 1883/84 prošla výrazným vzplanutím nejen v září 1883, ale i lednu 1884, kdy se už dala pozorovat pouhýma očima. 

Před svým posledním návratem zjasnila 1. července 1953 více jak padesátkrát (z 18. magnitudy na 13. magnitudu) a znovu v březnu roku 1954, kdy dosáhla jasnosti těsně pod prahem viditelnosti pouhýma očima. 

V průběhu současného návratu kometa prošla hned několika outbursty, a to 20. července 2023 (zjasnila prakticky 100x, ze 17. na 11. magnitudu), 5. října 2023 (zjasnila 40x, z 15. magnitudy na 11. magnitudu), 1. a 14. listopadu 2023, 14. prosince 2023, 18. ledna 2024 a naposledy nedávno 29. února 2024, kdy zjasnila dvojnásobně a její hlava zvýraznila svoji jasnost pod práh viditelnosti pouhýma očima. 

Při nejsilnějším zjasnění současného návratu 20. července 2023 bylo pravděpodobně do okolí jádra komety vychrleno asi 10 miliard kilogramů ledoprachového materiálu, který na čas vytvořil zjev komety připomínající podkovu nebo populární fiktivní kosmickou loď Millenium Falcon ze série Hvězdných válek.

V současnosti má kometa jasnost asi 6,5 magnitudy a v průběhu března a dubna dosáhne až 4,5 magnitudy. 

Než se vytratí na večerní obloze v záři soumraku v druhé polovině letošního dubna, mohla by být mimo města na tmavé obloze nízko nad západní obzorem viditelná pouhýma očima jako slabá mlhavá skvrnka. 

Pokud by prošla další epizodou náhlého zjasnění, budou šance k jejímu spatření ještě snazší. 

Přísluním kometa proletí 21. dubna 2024 ve vzdálenosti 0,781 astronomické jednotky (asi 116,8 milionu km) a k Zemi se přiblíží 2. června 2024, kdy bude od Země vzdálena 1,55 astronomické jednotky (232 milionů km). 

V té době už ale kometu z našeho území nebudeme moci pozorovat: Zhruba od 18. dubna bude kometa příliš nízko nad západním obzorem, aby se dala snadno vyhledat, a poté se přesune na jižní nebeskou polokouli. 

Nejlepší podmínky pro pozorování komety 12P/Pons-Brooks budou tedy v následujících dvou měsících.

Kde kometu najdeme?

Kometa se nyní pohybuje souhvězdím Ještěrky a 21. února vstoupí do západního cípu souhvězdí Andromedy, kterým bude putovat až do 14. března. 

Právě v tomto období bude nejsnáze vyhledatelná na večerní obloze, navíc po 25. únoru přestane rušit svým svitem Měsíc a kometa se bude dát vyhlížet mimo města na tmavé obloze. 

Velmi fotogenický přitom bude její průlet pod galaxiemi M31 v Andromedě (8. března 2024 asi 9° jižně) a M33 v Trojúhelníku (22. března asi 2,5° jižně, bohužel za svitu Měsíce). 

Mezi 15. a 26. březnem 2024 bude kometa prolétat severovýchodním cípem souhvězdí Ryb a v tom období už by mohla být nalezitelná i pouhýma očima (na bezměsíčné obloze daleko od měst). 

Od 27. března do 19. dubna bude prolétat souhvězdím Berana. 

Právě zde se schýlí nejfotogeničtější podívané: Kometa ve středu 10. dubna ve večerních hodinách proletí úhlově blízko mladého Měsíce, planety Jupiter a planety Uran a vytvoří tak mimořádně lákavou příležitost pro astrofotografy. 

O dva dny dříve, 8. dubna 2024, by také mohla být zaznamenatelná v centrální a severní Americe ve dne při úplném zatmění Slunce. 

Svou pouť pak kometa zakončí v záři soumraku nad západním obzorem v souhvězdí Býka, v němž se také vytratí z našeho dohledu.

Q.S.