Naděje chodí zpříma

Naděje chodí zpříma

i když už Tě nikdo neobjímá

a ode zdi ke zdi Tě stále míň zbývá

naděje chodí zpříma

i když Tě zlomili pod lisem v němž se drtí knihy

i když Tě vraždili tak aby tisíckrát zavraždili

naděje chodí zpříma

i když Tě prostě zabili

tak jak se pálí obilí

naděje chodí zpříma

i když Tě chtěli změnit v příběh

vyprávěný blbem jenž pase cizí hříbě

naděje chodí zpříma

i když Tě usekli jako prst spravedlivého

jenž ukázal křivého ve lži jeho

naděje chodí zpříma

ač pravda oslepla a lidskost oněměla

a tobě patří jenom bolest těla

naděje chodí zpříma

i když už jen naděje chodí zpříma

a srdci člověka je zima

naděje chodí zpříma…

Josef Šimon 

L.K.