Nedělejme si iluze. „Shora“ moudrost, schopnost prosadit návrat k přirozeným trendům vývoje, ani vize, která by vyvedla lidskou pospolitost z osudového úskalí, nepřijde.
"Je to jen další příklad toho, že se prezident Petr Pavel snaží poškodit tuto vládu, kde se dá. A taky se patrně domnívá, že přihlášení se k 'rozpočtové odpovědnosti' mu přihraje nějaké body. Snad možná u té části veřejnosti, která si nepamatuje, jak se odešlá Fialova vláda vzpírala předložení rozpočtu, který by měl hlavu a patu," zamýšlí se ekonom a vysokoškolský pedagog Radim Valenčík hned v úvodu nad novelou zákona o veřejných rozpočtech, kterou prezident vetoval.
První prezidentovo veto proti Andreji Babišovi se týkalo zákona o veřejných rozpočtech, který mění pravidla rozpočtové odpovědnosti. Bylo oprávněné?
Je to jen další příklad toho, že se Pavel snaží poškodit tuto vládu, kde se dá. A taky se patrně domnívá, že přihlášení se k "rozpočtové odpovědnosti" mu přihraje nějaké body. Snad možná u té části veřejnosti, která si nepamatuje, jak se odešlá Fialova vláda vzpírala předložení rozpočtu, který by měl hlavu a patu. Bývalý Fialův kabinet předložil návrh se schodkem 286 miliard korun. Již tehdy Národní rozpočtová rada upozorňovala, že návrh byl "na hraně" pravidel rozpočtové odpovědnosti, i když vláda využila výjimku ve výši 49 miliard.
A co hůř. Fialova vláda tvrdila, že rozpočet je realistický a odpovídá tehdejším makroekonomickým predikcím. Babišova vláda návrh odmítla a tvrdila, že příjmy byly uměle nadhodnocené, některé mandatorní výdaje zcela chyběly, v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury byl deficit 47 miliard korun, v sociálních výdajích se nedostávalo dalších 20 miliard korun. Tam a tehdy "zásluhou" Fialovy vlády se rodil rozpočtový problém. A samozřejmě makroekonomické predikce, na které se odcházející Fialova vláda odvolávala, se nepotvrdily.
Jak vnímáte kritiku, že si novelou zákona chce vláda uvolnit ruce při zvyšování schodku státního rozpočtu?
Novela představuje určitá rizika, ale obávám se, že v současné době je to nezbytné. Vláda by měla být pod kontrolou Národní rozpočtové rady i veřejnosti. Ale pod kvalifikovanou kontrolou, a ne prováděnou těmi, kteří chtějí za každou cenu škodit. Nastrčený hlupák, který chce škodit, se pozná snadno. Například podle toho, že bude požadovat výdaje na válku ve výši 5 % a zapomene, že Fialova vláda švindlem "dosáhla" pouhých 2 %. I generální tajemník NATO Mark Rutte konstatoval, že Česká republika za Fialovy vlády nesplnila dvouprocentní závazek, protože část výdajů, které započítala jako obranné, aliance neuznala.
Co si myslíte o pokračujícím konfliktu prezidenta Petra Pavla s vládou?
Je to promítnutí dominantního globálního konfliktu do našich podmínek. Konfliktu mezi současnou globální mocí, jejími metastázami do lokálních podmínek, s velmi nesourodým odporem vůči ní. Pokud se někdo rozhodne tento konflikt sledovat, to, jak fungují slouhové současné globální moci a jejich poskoci, bude si moci udělat představu o její struktuře a mechanismech fungování. Tak, jak jsem tuto strukturu a mechanismy moci zviditelnil už před delší dobou zde.
V této souvislosti považuji za důležité upozornit na velmi často se vyskytující omyl. Ten spočívá v tom, že mnozí z těch, kteří chtějí vzdorovat současnému zlu, sice vidí, že viditelné reprezentace států EU, nadstátních útvarů, vrcholových institucí a podobně – eufemisticky řečeno – neoplývají silou ducha ani charakteru. To lidé vidí, mnozí se však domnívají, že za těmito dosazenými figurkami stojí ti, co tahají za nitky, kteří dobře vědí, co dělají, a oplývají vysokou inteligencí. V čem je omyl? Sice za nimi stojí ti, co tahají za nitky a disponují nesmírně účinnými nástroji moci, ale žádnou "vyšší inteligencí" neoplývají.
Je to dáno následujícími faktory. Dosazovaní hlupáci jsou schopni plnit svou roli jen tehdy, když si neuvědomují, že jsou hlupáci. Tuto skutečnost zesiluje to, že hlupáci jsou vybíráni z řad těch, kteří jsou vydíratelní a ovladatelní poskytováním inside informací, z čehož se ještě více hloupne. Ti, kteří si uchovávají určitou schopnost sebereflexe a reflexe aktuálního dění, mají reformní tendence, jsou pro jádro současné globální moci nepoužitelní a jsou odstavováni. V důsledku toho degeneruje i jádro současné globální moci. Kdo se obklopuje hlupáky a odstavuje lidi schopné používat vlastní mozek, nezadržitelně a nevratně hloupne.
To vše se projevuje mimo jiné v tom, že v době, kdy lidská pospolitost stojí na prahu netušených objevů v kosmologii, kvantové mechanice a navazujících oblastech, které změní náš pohled na svět a místo lidské pospolitosti v něm, tito "demiurgové dění" nemají žádnou perspektivní vizi, což je příčinou naprostého úpadku jejich ducha. Současná globální moc má na své periférii ještě některé slouhy, kteří jsou schopni najímat krátkodobě specialisty ke konkrétním výkonům, ale ti jsou odstaveni méně či více brutálně, jakmile začínají chápat, o co jde.
Nedělejme si iluze. "Shora" moudrost, schopnost prosadit návrat k přirozeným trendům vývoje, ani vize, která by vyvedla lidskou pospolitost z osudového úskalí, nepřijde. Čekají nás turbulence včetně nejrůznějších zvratů, které lze obtížně předvídat. "Černé labutě" se přemnožily. Budeme svědky řady konfliktů, o nichž nevíme, kdy a v jaké podobě přijdou. Ale ten hlavní, ten lze popsat velmi přesně. Dojde k němu dříve nebo později, a to, jak dopadne, rozhodne o přežití lidské pospolitosti. Jde o konflikt mezi normálními lidmi a vládnoucími hlupáky, kteří však kontrolují stále menší část světa a dostávají se do izolace i v té části, kde mají ještě největší vliv. K tomu podrobněji tady.
Nedávno převážně koaliční poslanci schválili novelu, která snižuje odvody živnostníků na sociálním pojištění na loňskou úroveň. Je to dobrý krok?
Cílem bylo snížit zátěž drobných podnikatelů. Vláda sice přijde o část daňových příjmů, na druhé straně předejde úpadku některých drobných podnikatelů, který by si vynutil zvýšení vládních výdajů.
A jaká je situace ve vámi sledované oblasti důchodů? Jak vláda postupuje?
Váhavě a nekomplexně. Zastavila sice devastaci penzijního systému, zdaleka ovšem nevyužívá možnosti v oblasti vytvoření motivací k prodloužení doby dobrovolného výdělečného uplatnění osob ve věku 65+ dle individuálních možností a konkrétních podmínek. Zde jsou obrovské rezervy. Jejich využití by velmi přispělo k naplnění rozpočtové odpovědnosti.
Koho se motivační řešení týká? Koho, k čemu a jak lze motivovat? Uvedu jen stručný přehled. Klientů systému průběžného penzijního pojištění, a to od nejranějšího věku, aby si volili profesní dráhu z hlediska celoživotního uplatnění. Poskytovatelů vzdělávacích služeb, nikoli jen rekvalifikačních v pozdním věku, ale i v raném věku tak, aby se člověk naučil racionálně projektovat a průběžně konkretizovat svou dráhu celoživotního profesního uplatnění. Poskytovatelů a zprostředkovatelů zdravotních a lázeňských služeb, tedy zdravotních zařízení, zdravotních pojišťoven, lázeňských domů a dalších k tomu, aby jejich klienti byli co nejdéle psychicky i fyzicky fit. Firem z hlediska orientace firemní kultury a společenské odpovědnosti směrem k mezigenerační spolupráci, k programům rozvolňování pracovních aktivit osob ve vyšším věku, k poskytování bonusů v oblasti lázeňské péče a sociálních služeb pro zasloužilé pracovníky. Rodiny k podílu na výchově zaměřené k racionálnímu projektování dráhy celoživotního uplatnění. To vše s využitím synergických efektů.
Podrobně o těchto možnostech informoval náš tým na odborném semináři "Cesta k trvalé udržitelnosti systému průběžného penzijního pojištění", který se konal pod záštitou poslankyň Lucie Šafránkové a Ireny Němcové z SPD v červnu v Poslanecké sněmovně. Kdo má zájem, může se vše potřebné dozvědět zde. Jsou tam texty vystoupení i odkaz na záznam akce na YouTube.