Po celých posledních 30 měsíců bylo jasné, že to, co se děje v Gaze, nezůstane v Gaze
Gaza je šablonou pro svět neomezeného zabíjení a dohledu. Po poslední dva a půl roku Stát Izrael jednostranně — a s dechberoucí nezákonností — přetvořil válčení na nábožensky nařízený existenciální boj proti údajným "silám temnoty", v němž neexistují žádná pravidla ani smysl pro proporcionalitu či zdrženlivost. Každý v pásmu Gazy — 2,3 milionu lidí na začátku tohoto "konfliktu" — byl považován za nějakým způsobem "spojeného" s Hamásem.
Administrativní vláda vojenského křídla Gazy spolu s dalšími ozbrojenými frakcemi prolomila 7. října 2023 "otevřené vězení" Gazy a zabila stovky izraelských bezpečnostních pracovníků a stovky civilistů.
S téměř úplnou podporou všech západních zemí, které schválily hanebně vágní představu, že Izrael má "právo se bránit", Izrael předefinoval "sebeobranu" na genocidu a způsobil Gaze tak nepřiměřenou destrukci, že téměř celé její zastavěné prostředí bylo zničeno.
Více než deset procent její populace — čtvrt milionu lidí — bylo zabito nebo zraněno.
K dnešnímu dni činí oficiální počet obětí podle zničeného ministerstva zdravotnictví v Gaze 72 594 mrtvých a 172 404 zraněných, přičemž mnoho zraněných utrpělo doživotní a v mnoha případech život ohrožující zranění.
Dokonce i od vyhlášení příměří před šesti měsíci Izrael nadále přímo zabíjí a zraňuje Palestince v pásmu Gazy a příměří porušil při tisících příležitostí, což vedlo k dalším 818 úmrtím a 2 301 zraněním.
Dne 20. dubna zveřejnila UN Women článek "Kdo jsou ženy a dívky stojící za děsivou bilancí obětí války v Gaze?", v němž upozornila, že více než polovinu zabitých tvoří ženy a dívky — nejméně 22 000 žen a 16 000 dívek, což je mnohem vyšší podíl než v předchozích konfliktech v Gaze.
"Izrael předefinoval 'sebeobranu' na genocidu."
Jak článek také vysvětluje, "téměř 11 000 žen a dívek v Gaze utrpělo natolik vážná zranění, že nyní čelí celoživotnímu postižení."
Navíc "téměř jeden milion žen a dívek bylo v Gaze vysídleno, přičemž mnohé byly nuceny k přesunu v průměru čtyřikrát.
Přístup k vodě a potravinám byl výrazně omezen, přičemž téměř 790 000 žen a dívek zažívá krizovou nebo katastrofickou úroveň potravinové nejistoty."
Nesmíme zapomenout ani na muže a chlapce, kteří tvoří dalších 34 000 obětí izraelské genocidy, z nichž nejméně 10 000 byly děti, zatímco většina mužů byli rovněž civilisté.
Sám Izrael v dokumentech zveřejněných minulý rok a následně analyzovaných magazínem +972 Magazine a deníkem The Guardian, o nichž jsem zde psal, přiznal, že podle jeho vlastního hodnocení tvořili 83 procent zabitých v Gaze civilisté, přičemž byl schopen ověřit pouze to, že 7 330 osob byli bojovníci.
Navíc řada odpovědných analytiků provedla podrobný výzkum, který ukazuje, že skutečný počet mrtvých je mnohonásobně vyšší než číslo uváděné ministerstvem zdravotnictví v Gaze — možná, jak jsem v posledních dvou letech opakovaně uváděl, někde mezi 150 000 a několika stovkami tisíc.
Tato mnohem vyšší čísla se opírají především o odhady sekundárních úmrtí vedle těch způsobených přímými vojenskými útoky — způsobených kolapsem zdravotnictví, nedostatkem potravin a čisté vody a šířením nemocí.
Počet mrtvých v Gaze roste navzdory příměří
Na všech frontách Izrael během posledních 30 měsíců maximalizoval své úsilí vytvořit co nejvíce sekundárních úmrtí.
Dělal to prostřednictvím dlouhodobých blokád dodávek potravin, vody, paliva a zdravotnického materiálu; prostřednictvím záměrného ničení nemocnic v Gaze a celého zdravotnického sektoru; prostřednictvím ničení kanalizačních systémů Gazy a v poslední době odmítáním vpustit jakékoli stroje na odklízení a obnovu.
To je nejvíce potřeba kvůli horám odpadu, které se nahromadily a staly se významným zdravotním rizikem.
Jak básník a spisovatel Omar Hamad uvedl na síti X,
"Gaza čelí více než 17 000 případům infekcí souvisejících s hlodavci a parazity mezi vysídleným obyvatelstvem. Toto je realita, kterou po sobě zanechala genocida, prostředí vnucené Gaze izraelským ničením a úplným zákazem dovozu insekticidů a život zachraňujících léků."
Jak uvedl Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA), dochází k
"přemnožení hlodavců, švábů, much a dalších škůdců, což přispívá k šíření nemocí, s vysokým výskytem svrabu, vší a kožních infekcí. Rozsah a přetrvávání těchto rizik pro veřejné zdraví souvisí s přelidněním, nedostatečnou hygienou a omezeným přístupem k hygienickým službám."
"Izrael během posledních 30 měsíců maximalizoval své úsilí vytvořit co nejvíce sekundárních úmrtí."
Vyšetřování různých vysídlovacích lokalit, v nichž žije většina populace,
"ukázalo, že hlodavci nebo škůdci byli často viditelní v 1 326 z 1 644 hodnocených lokalit (81 procent), což postihovalo asi 1,45 milionu lidí. Další upozornění poukazovala na přetrvávající hygienická rizika, včetně splašků v okolních ulicích (61 procent lokalit), nahromaděného pevného odpadu (56 procent) a záplav nebo stojaté vody (24 procent).
Byly rovněž hlášeny stopy otevřeného vyprazdňování a mrtvá zvířata. Pouze 3 procenta lokalit nehlásila žádná viditelná environmentální zdravotní rizika uvnitř nebo v okolí areálu."
Jak zpráva dodává,
"Tyto environmentální podmínky úzce odpovídají hlášeným zdravotním problémům na úrovni domácností. Celkem 1 322 lokalit (81 procent) hlásilo výskyt kožních infekcí nebo vyrážek, včetně svrabu, vší, štěnic nebo jiných ektoparazitárních infestací. Kožní infekce nebo vyrážky byly hlášeny téměř ve dvou třetinách lokalit, vši ve více než 65 procentech a štěnice ve více než polovině.
Další ektoparazitární infestace byly identifikovány ve více než čtvrtině lokalit. Podle zdravotnických partnerů bylo dosud v roce 2026 hlášeno více než 70 000 případů infestace hlodavci a ektoparazity."
Humanitární organizace dělají, co mohou, ale jsou omezovány záměrnými izraelskými překážkami, buď proto, že "závisí na položkách, které jsou v Gaze z velké části nedostupné", nebo protože je "často obtížné je dovézt", jelikož "realizace vyžaduje dlouhé procesy zahrnující nákup, schvalování, přepravu, nasazení a bezpečné použití."
Genocida jinými slovy stále pokračuje, záměrně udržovaná Izraelem, který se zjevně stále snaží zabít co nejvíce Palestinců.
Izrael stále chce, aby všichni v Gaze zemřeli
Když jsou izraelští představitelé dotlačeni do kouta, stále hovoří o své naději na "dobrovolnou migraci" obyvatelstva, jako by šlo o nějakou humanitární možnost, ale vždy to byla fata morgána, protože žádná země nepřijme významný počet Palestinců.
Buď kvůli rostoucím protiimigračním náladám, nebo proto, že by to zcela jasně znamenalo zločiny etnických čistek či nuceného vysídlení ve velkém měřítku.
Když Izrael v únoru neochotně znovu otevřel přechod Rafáh s Egyptem, byla to příležitost pro vysoké izraelské představitele demonstrovat svůj závazek k tvrzení, že chtějí povzbudit lidi k odchodu, ale místo toho vytrvale omezovali počty těch, kterým bylo dovoleno odejít.
To přimělo izraelské noviny Israel Hayom položit v titulku otázku: "Proč Izrael brání obyvatelům Gazy v odchodu?"
Průzkum provedený minulý rok tím, co Reuters označil za "think tank se sídlem v Ramalláhu financovaný západními dárci", který možná nebyl spolehlivý, zřejmě zjistil,
"že 49 % dotázaných uvedlo, že by byli ochotni požádat Izrael, aby jim pomohl emigrovat přes izraelské přístavy a letiště, oproti 50 %, kteří uvedli, že by to ochotni nebyli."
Důvodem, proč Izrael nechce vyvinout ani ty nejpovrchnější snahy povzbudit Palestince k odchodu z Gazy, je podle vysokých představitelů, komentátorů a příliš mnoha izraelských občanů, kteří to od 7. října neustále dávají najevo neúprosnou brutalitou, to, že chtějí, aby všichni v Gaze zemřeli.
Na to jsem poprvé upozornil téměř před rokem, když Izrael zesílil své neúprosné vyhlazování v Gaze po záměrném porušení šestitýdenního příměří v lednu a únoru, v článku nazvaném "Izrael chce zabít všechny v Gaze."
Nejenže to sami Izraelci přiznali, ale od ledna 2024, kdy Mezinárodní soudní dvůr varoval před "pravděpodobnou" genocidou páchanou v Gaze, k témuž závěru dospěly četné mezinárodní organizace a experti na genocidu.
S rostoucí jistotou dospěli k závěru, že kumulativní efekt všech izraelských akcí od října 2023 byl nepochybně a záměrně genocidní, přičemž naplnil čtyři z pěti ukazatelů genocidy podle Úmluvy o genocidě z roku 1948.
Jedná se o "činy spáchané s úmyslem zničit zcela nebo částečně národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu" prostřednictvím
1). "zabíjení členů skupiny",
2). "způsobování vážné tělesné nebo duševní újmy členům skupiny",
3). "úmyslného uvalování životních podmínek na skupinu vypočítaných tak, aby vedly k jejímu fyzickému zničení zcela nebo zčásti" a
4). "uvalování opatření zamýšlených k zabránění porodům ve skupině."
Amnesty International v prosinci 2024 dospěla k závěru, že izraelské činy představují genocidu.
Stejnému závěru dospěla v září 2025 také Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území, včetně východního Jeruzaléma a Izraele.
Francesca Albaneseová, zvláštní zpravodajka OSN pro Palestinu, zveřejnila sérii zpráv definujících obrysy izraelské genocidy a její podpory ze strany západních vlád a podniků po celém světě:
"Genocida jako koloniální vymazání", "Od ekonomiky okupace k ekonomice genocidy", "Genocida v Gaze: kolektivní zločin" a "Mučení a genocida."
A v červenci 2025 prominentní americko-izraelský odborník na genocidu Omer Bartov napsal v článku pro The New York Times s názvem "Jsem odborník na genocidu. Poznám ji, když ji vidím", že "můj nevyhnutelný závěr je, že Izrael páchá genocidu na palestinském lidu."
V listopadu 2024 Izrael konečně utrpěl právní úder, který už nemohl jednoduše ignorovat, když Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a tehdejšího ministra obrany Joava Gallanta za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
Ačkoli následně došlo k podvodným pokusům svrhnout hlavního žalobce Karima Khana KC prostřednictvím vykonstruovaného skandálu se sexuálním obtěžováním, a přestože USA ochotně vedly válku proti soudu prostřednictvím rozsáhlých sankcí vůči jeho soudcům, zatykače na Netanjahua a Gallanta stále platí a oba v důsledku toho nemohou navštívit 125 signatářských zemí Římského statutu, který v roce 1998 ICC založil.
Od požadování tichého podřízení k AI podporovanému masovému zabíjení
Nejodpornější inovace posledních 30 měsíců zahrnovala využití AI (umělé inteligence) při vojenském zaměřování cílů.
Po většinu 16 let před 7. říjnem 2023 se Izrael snažil kontrolovat uvězněnou populaci Gazy prostřednictvím požadavku na tiché podřízení.
Navzdory úplné kontrole hranic, která nejen bránila vstupu a odchodu obyvatelstva, ale také omezovala dodávky, které byly povoleny, měli Palestinci tyto přetrvávající a záměrné deprivace snášet v naprostém tichu.
Když reagovali — především prostřednictvím militantů vypouštějících rakety na Izrael — odpověď byla brutální, prostřednictvím intenzivních bombardovacích kampaní, které izraelští představitelé nechutně popisovali jako pravidelný proces "sekání trávníku."
Každých několik let docházelo k těmto "válkám" — Operace Summer Rains, čtyřměsíční ofenziva v roce 2006, Operace Cast Lead, brutální tří týdenní útok v roce 2009, týdenní Operace Pillar of Defense v roce 2012, 50 hrůzných dní Operace Protective Edge v roce 2014 a třídenní Operace Black Belt v roce 2019.
Některé z těchto útoků zahrnovaly specifické zaměřování, protože Izrael kontroluje palestinský registr obyvatel pro Gazu a Západní břeh od začátku své nelegální okupace v roce 1967, přičemž jakékoli změny — včetně registrace narození, sňatků, rozvodů, úmrtí nebo změn adresy — vyžadují jeho schválení.
S touto rozsáhlou databází k dispozici, možnostmi masového sledování nabízenými technologií chytrých telefonů a rodícími se schopnostmi programů AI zpracovávat informace rychleji než lidští analytici znamenalo, že v roce 2021, kdy Izrael zahájil Operaci Guardian of the Walls, která trvala 11 dní, byla triumfálně popsána jako "první AI válka na světě", přičemž The Jerusalem Post nadšeně vysvětloval, jak,
"v letech před boji IDF vytvořily pokročilou technologickou platformu AI, která centralizovala všechna data o teroristických skupinách v pásmu Gazy do jednoho systému umožňujícího analýzu a získávání zpravodajských informací."
Jak článek dále vysvětloval, "vojáci jednotky 8200, elitní jednotky zpravodajského sboru, vytvořili algoritmy a kód, které vedly k několika novým programům nazvaným 'Alchemist', 'Gospel' a 'Depth of Wisdom', které byly během bojů vyvinuty a použity."
Data byla shromažďována prostřednictvím "signální rozvědky (SIGINT), vizuální rozvědky (VISINT), lidské rozvědky (HUMINT), [a] geografické rozvědky (GEOINT)", včetně informací shromažďovaných "v reálném čase."
Článek nadšeně popisoval, jak IDF uvedly, že věří, že "využití AI pomohlo zkrátit délku bojů, protože bylo efektivní a rychlé při shromažďování cílů pomocí superkognice."
Aviv Kochavi, tehdejší šéf IDF, nejvýstižněji zachytil, jak nová technologie transformuje izraelskou koncepci válčení.
"V minulosti jsme v Gaze vytvořili 50 cílů ročně. Nyní tento stroj vytvoří 100 cílů během jediného dne," řekl obdivně.
"Nejodpornější inovace posledních 30 měsíců zahrnovala využití AI při vojenském zaměřování cílů."
Do října 2023 měl Izrael další dva a půl roku na rozšíření svého vojenského zaměřování řízeného AI [například programu Lavender] a výsledkem byla devastace v bezprecedentním měřítku, kdy byl srovnán se zemí jeden bytový blok za druhým a celé čtvrti byly zničeny.
Útoky vypadaly pozoruhodně podobně jako svévolné kobercové bombardování, ale když někteří z těch, kdo se podíleli na programech vojenského zaměřování řízených AI, veřejně vyjádřili své obavy v odhalujících vyšetřováních zveřejněných v listopadu 2023 a dubnu 2024 (o nichž jsem psal zde a zde), odhalili, že to, co vypadalo jako náhodné kobercové bombardování, bylo ve skutečnosti výsledkem opojného nadšení vojenských velitelů z údajné přesnosti těchto zdánlivě zázračných technologických vývojů, které jim umožňovaly zaměřovat a zabíjet tempem, které bylo dříve nepředstavitelné.
Zatímco velitelé považovali programy za zázrak, ti, kteří byli v zákulisí znepokojeni, rozpoznali zásadní problémy neslučitelné s představami proporcionality a přesnosti, které by podle článku v magazínu +972 měly být základem jakýchkoli vojenských operací.
Tito whistlebloweři identifikovali 10% míru chybovosti, což je šokující hodnota, ale ještě zásadněji byli znepokojeni parametry nastavenými těmi, kdo vytvářeli cílové programy, především proto, že zahrnovaly "nízkoúrovňové" cíle, kteří mohli být pouze zaměstnanci civilní administrativní vlády Hamásu, tedy nelegitimními cíli, ale také proto, že byl vytvořen "systém masového sledování", který hodnotil a řadil pravděpodobnost aktivity ve vojenském křídle Hamásu nebo PIJ (Palestinský islámský džihád), přičemž "téměř každé osobě v Gaze přiřadil hodnocení od 1 do 100 vyjadřující pravděpodobnost, že je militantem."
Jak jsem vysvětlil v článku minulý měsíc "Hrůzy vojenského zaměřování řízeného AI, od Gazy po Írán":
"Poté, co se program naučil 'identifikovat charakteristiky známých operativců Hamásu a PIJ, jejichž informace byly do stroje vloženy jako tréninková data', začal hledat podobné 'znaky' mezi běžnou populací. Ti, kteří měli 'několik různých usvědčujících znaků', dosáhli 'vysokého hodnocení' a automaticky se stali 'potenciálním cílem pro atentát'.
Alarmující však je, že tyto 'znaky' mohly zahrnovat 'být ve Whatsapp skupině se známým militantem, měnit mobilní telefon každých několik měsíců a často měnit adresy' — přestože první případ není žádnou zárukou militantnosti a druhé dva nemusí s militantností souviset vůbec. Jak zdroje vysvětlily, program AI 'někdy omylem označil osoby, které měly komunikační vzorce podobné známým operativcům Hamásu nebo PIJ — včetně policistů a pracovníků civilní obrany, příbuzných militantů, obyvatel, kteří náhodou měli stejné jméno a přezdívku jako některý operativec, a obyvatel Gazy, kteří používali zařízení, které dříve [nevědomky] patřilo operativci Hamásu.'"
V důsledku toho v prvních týdnech genocidy program AI "označil až 37 000 Palestinců jako podezřelé militanty", identifikoval je a jejich domovy jako "cíle pro možné letecké údery", přestože toto číslo převyšovalo celkový počet vojenských členů Hamásu podle oficiálních izraelských prohlášení.
Dalším klíčovým aspektem programování byla tolerance masových civilních obětí při pronásledování "vysoce hodnotných" cílů prostřednictvím dosud nevídaných úrovní "vedlejších škod."
Jeden z prvních případů zahrnoval "zabití přibližně 300 civilistů" při útoku zaměřeném na jedinou osobu, což šokovalo experta na mezinárodní právo z amerického ministerstva zahraničí, který listu The Guardian řekl, že "nikdy ani vzdáleně neslyšel" o tom, že by byl přijatelný "poměr jedna ku patnácti."
Kromě toho další program s nechutným názvem "Where's Daddy?" záměrně zaměřoval jednotlivce "zatímco byli doma — obvykle v noci, kdy byly přítomny celé jejich rodiny — spíše než během vojenské činnosti", protože "z hlediska zpravodajských služeb bylo jednodušší lokalizovat jednotlivce v jejich soukromých domech."
Jak vysvětlil jeden ze zdrojů: "V praxi princip proporcionality neexistoval."
A stejně tak neexistoval žádný smysluplný lidský dohled.
Jeden zdroj, jak jsem to popsal, "uvedl, že lidský personál často sloužil pouze jako 'gumové razítko' pro rozhodnutí stroje a dodal, že obvykle věnovali každému cíli pouze asi '20 sekund' před schválením bombardování — jen aby se ujistili, že cíl označený Lavenderem je muž."
Tato dvacetisekundová kontrola byla tedy jediným opatřením lidského dohledu, které bránilo tomu, co jsem popsal jako "automatizovanou genocidu."
Právně je to samozřejmě noční můra, jak si stále více uvědomují ti, kdo posuzují zákonnost války.
Například článek pro Georgetown Security Studies Review uvedl, že "spoléháním na AI, v některých případech téměř udělením výkonné pravomoci, Izrael podkopává principy proporcionality, rozlišování a opatrnosti", jak byly identifikovány ve zprávě OSN z června 2024, která hodnotila útoky na civilní infrastrukturu během prvních tří měsíců izraelského genocidního útoku, ještě předtím, než byla stanovena ústřední role vojenského zaměřování řízeného AI.
Jak poznamenal článek Georgetownu, je třeba položit obrovské otázky o vedení války v éře AI, když "osud tisíců životů [je] ponechán na uvážení automatizovaného systému" a když odstranění "i sebemenšího zbytku lidskosti z něj zanechává nás všechny jako potenciální cíle."
Izrael rozšiřuje zvrácenost z Gazy do Libanonu a Íránu
To, co stále nevíme, zatímco Izrael zcela zničil jakýkoli smysl pro proporcionalitu při útocích na civilisty a záměrně vymazal rozdíly mezi militanty a administrativními pracovníky v civilní infrastruktuře Gazy, je, do jaké míry jeho další smrtící zaměřování klíčových chráněných osob — zdravotnického personálu a novinářů — zahrnovalo hodnocení "terorismu" řízené AI, nebo zda byla tato označení cynicky připojena až poté, co byli identifikováni a zabiti.
Je však jasné, že nikdy neexistoval konflikt, ve kterém by bylo zabito tolik zdravotnického personálu a novinářů, s tolika záměrnými dezinformacemi následně vymyšlenými ve zvrácené snaze ospravedlnit jejich zabití.
V Gaze bylo zaměřeno a zavražděno více než 270 palestinských novinářů a v září 2025 ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že bylo zabito 1 722 zdravotnických pracovníků, přičemž toto číslo zahrnuje i některé z 562 zabitých humanitárních pracovníků.
Také víme, že Izrael rozšířil zvrácený, nepřiměřený model, který vytvořil v Gaze, i do Libanonu, který trpí izraelským ničením po celé dlouhé krvavé dekády existence Izraele.
V září 2024, když zesílil své útoky na Hizballáh, který dlouhodobě podporuje Palestince a opakovaně podnikal útoky na Izrael, byl zahájen skutečně zvrácený masový útok zahrnující nastražené pagery a vysílačky, s podporou americké technologické firmy Palantir, údajně zaměřený na bojovníky Hizballáhu, ale který ve skutečnosti zabil, zmrzačil a zohyzdil četné civilisty.
Experti OSN, kteří útoky odsoudili jako "děsivé" porušení mezinárodního práva, uvedli, že
"zabily nejméně 32 lidí a zmrzačily nebo zranily 3 250 osob, včetně 200 kriticky. Mezi mrtvými [byli] chlapec a dívka, stejně jako zdravotnický personál. Přibližně 500 lidí utrpělo těžká poranění očí, včetně jednoho diplomata. Další utrpěli vážná zranění obličeje, rukou a těla."
Izrael následně zabil Hassana Nasralláha, generálního tajemníka Hizballáhu, při útoku v Bejrútu během dlouhého období brutálních útoků na Libanon, které připomínaly destrukci nepřetržitě sesílanou na Gazu.
V nejsmrtelnějším dni, 23. září 2024, bylo zabito 558 lidí, včetně 50 dětí a 94 žen, a bylo zaměřeno a napadeno také 14 sanitek a hasičských vozidel, a 1. října izraelské jednotky napadly Libanon již pošesté od roku 1978.
Přestože bylo v listopadu vyhlášeno příměří, Izrael s ním zacházel se stejným pohrdáním, jaké projevoval vůči příměřím v Gaze, a 2. března, dva dny poté, co Izrael přesvědčil USA, aby pošetile zahájily válku proti Íránu, obnovil plnohodnotné útoky a také, stejně jako v Gaze, imperiálně nařídil masovou evakuaci libanonských civilistů, čímž vytvořil více než milion vnitřních uprchlíků.
Dne 16. března Izrael pokračoval invazí do jižního Libanonu s cílem obsadit celé území až k řece Litani a, jak vysvětlil v The Guardian Mohamad Bazzi, ředitel Hagop Kevorkian Center for Near Eastern Studies a profesor žurnalistiky na New York University, "slibuje vyčistit pohraniční vesnice od jejich obyvatel a vytvořit novou 'bezpečnostní zónu' bez lidí obsazenou izraelskými jednotkami."
Izraelský fanatický ministr obrany Israel Katz výslovně slíbil další Gazu a uvedl, že jeho síly zničí "všechny domy" v libanonských pohraničních vesnicích "v souladu s modelem použitým v Rafáhu a Bejt Hanúnu", městech v Gaze, jejichž existence byla zcela vymazána.
Izraelské nebezpečné odmítání podřídit se jakémukoli omezení
Chování Izraele především ukázalo jeho mimořádnou aroganci.
Poté, co přiměl Trumpa zaútočit na Írán na základě slibů, že další atentát — na íránského vůdce ajatolláha Chameneího — vyvolá nepokoje a povede ke změně režimu, USA brzy se zděšením zjistily, že Írán je impozantní protivník a že se od nevyprovokovaných útoků v minulém roce připravoval na odvetu.
Po úspěšném zaměření amerických základen po celém Blízkém východě Írán přistoupil k uzavření Hormuzského průlivu, čímž vyvolal globální energetickou krizi, jejíž rozsah je politiky a médii na celém Západě záměrně skrýván, ale která byla natolik významná, že Trump uznal potřebu příměří.
Pro Írán musela jakákoli dohoda o příměří zahrnovat i Libanon, ale Izrael odmítá být kýmkoli omezován, včetně USA nebo Íránu, protože mu jednoduše nezáleží na nikom ani na ničem jiném než na sobě.
To bylo jasně vidět loni v září, kdy během jednání o příměří v Gaze Izrael bezostyšně zaměřil představitele Hamásu, kteří se setkávali v Dauhá v Kataru, čímž porušil suverenitu mocného státu Perského zálivu a vyžádal si horečné diplomatické úsilí USA o omezení politických škod způsobených útokem.
Bylo to také zřejmé z reakcí v USA na smrtící útok na dívčí základní školu v íránském Minábu hned první den "války", kdy, jak se zdá, technologie AI vyvinutá společností Palantir omylem? označila školu za vojenský cíl.
Útok zabil 168 lidí, převážně školaček, a v USA vedl přinejmenším k určitému zalamování rukama a znatelnému neklidu v části americké armády.
Naproti tomu v samotném Izraeli, až na několik výše uvedených výjimek, neproběhla žádná smysluplná diskuse o tom, do jaké míry vojenské zaměřování řízené AI není zázrakem, ale chybným systémem, který přispěl k obrovskému a neospravedlnitelnému zabíjení civilistů ve velkém měřítku a který potřebuje vážný dohled, než bude pokračovat dál.
Nejznepokojivější akce Izraele za poslední dva měsíce se však odehrála 8. dubna, kdy v záměrně provokativním pohrdání americko-íránskou dohodou o příměří zahájil nejničivější útoky, jaké kdy byly v Bejrútu a jižním Libanonu viděny, zasáhl více než sto cílů během desetiminutového období a tvrdil, že útočí na bašty Hizballáhu, aniž by samozřejmě poskytl jakékoli důkazy, a zabil nejméně 357 lidí, kteří zjevně nebyli těmi 250 "operativci a veliteli Hizballáhu", které Izrael tvrdil, že zabil.
Navzdory hrozbě, kterou izraelské kroky představují pro íránské příměří, Izrael stále pokračuje v ničení jižního Libanonu, stále ničí jednu vesnici za druhou a také vyvolal globální odsouzení svým záměrným cíleným zabitím renomované a neúnavné libanonské novinářky Amal Khalilové, kterou následně samozřejmě očernil jako "teroristku."
Zatímco USA mají po celém Blízkém východě stále spojence, které potřebují uklidňovat, i přes tendenci prezidenta Donalda Trumpa urážet a ponižovat i ty nejbližší, Izrael nemá žádné skutečné přátele ani spojence, pouze hrstku zemí, které manipuluje — převážně prostřednictvím infiltrace — aby naplnil své cíle.
Jak během posledních 30 měsíců rostla jeho arogance a pomatenost, znamená to nyní nekonečnou válku na co nejvíce frontách nejen proti vojenským cílům, ale proti celým civilním populacím, které jsou všechny podle modelu Gazy považovány tak či onak za "spojené" s Hamásem, Hizballáhem nebo íránským "teroristickým státem", nebo dokonce jen prostřednictvím stále hysteričtějších interpretací antisemitismu, kterým izraelský stát dlouhodobě označuje jakoukoli kritiku svých činů.
To, co nám posledních 30 měsíců také ukázalo, je, že izraelské predátorské pojetí "sebeobrany" sahá daleko za Blízký východ prostřednictvím vysoké úrovně vlivu na poddajné vlády na Západě, zejména v USA, Velké Británii a Německu, které kromě toho, že jsou hlavními dodavateli zbraní Izraeli (v případě USA a Německa), také ochotně zahájily drakonické potlačování svobody projevu, protestů a přímých akcí na obranu Izraele a kde (opět v USA a Německu) jsou také činěny alarmující pokusy podmínit občanství nebo zaměstnání loajalitou vůči Izraeli.
Nejvíce alarmující je, že zatímco temné síly stojící za revolucí AI otevřeně ukazují svou skutečnou ošklivost, nejen prostřednictvím nadšení pro válčení řízené AI, ale také pro sledování a kontrolu celých populací, izraelský dosah nyní ohrožuje nás všechny, ať jsme kdekoli.
Jak Jonathan Greenblatt, generální ředitel fanaticky proizraelské Anti-Defamation League (ADL), vysvětlil na akci pořádané chrámem Sinai Temple v Los Angeles v březnu, skupina má analytiky "pracující nepřetržitě" na "odstraňování" těch, kteří jsou považováni za "extremisty", prostřednictvím monitorování sociálních sítí a dalších platforem a sdílení získaných informací s FBI.
Rozsáhlá sledovací operace, kterou popsal, "sleduje aktivitu napříč sociálními sítěmi, aplikacemi pro zasílání zpráv, videohrami, kryptoměnovými platformami, podcasty, krátkými videi, Wikipedií a velkými jazykovými modely."
Těm, kteří věnovali pozornost, bylo během posledních 30 měsíců jasné, že to, co se děje v Gaze, nezůstane v Gaze.
Místo toho je genocida v Gaze šablonou — pro svět neomezeného zabíjení a totálního sledování a kontroly, který bude přetrvávat, dokud bude Izraeli a těm, kdo ho podporují, dovoleno vykonávat jejich zvrácenou moc.
V zájmu nás všech je třeba Izrael a jeho podporovatele v mnoha oblastech jejich vlivu omezit a odzbrojit.
Q.S.
Gaza je předobraz toho, jak se budou chovat ke zbytku válkami a krizemi zdecimovaného světa...
Tlak a nasměrování k zneužívání dat, informací a technologií je zřejmé a šíří se jako rakovina...
A lidé spí, nebo se dívají jinam...