Postup SAV podrobili přezkumu dva američtí a jeden kanadský expert – Kevin McKernan, David J. Speicher a Jessica Rose. Výsledky jejich kritické analýzy publikoval 14. srpna 2026 recenzovaný časopis Oncotarget.
Do kauzy vyšetřování slovenského vládního zmocněnce Petra Kotlára týkající se obsahu několika vzorků mRNA vakcín používaných na Slovensku proti onemocnění covid-19 vstoupili zahraniční vědci. Na portálu Oncotarget publikovali kritickou analýzu o "systematických metodologických nedostatcích" v postupu vědců Slovenské akademie věd (SAV), kterých se měli dopustit při hodnocení kontaminace DNA u posuzovaných vzorků vakcín.
Závěry SAV, které měly zpochybňovat forenzní analýzu české molekulární bioložky Soni Pekové, jsou podle vědců zavádějící.
Současný slovenský premiér Robert Fico oznámil v lednu 2024 vytvoření postu vládního zmocněnce pro vyšetřování otázek spojených s pandemií onemocnění covid-19.
Jmenoval do něj poslance Petra Kotlára.
Ten chtěl nechat laboratorně prověřit vzorky vakcín proti covidu-19, ale slovenské laboratoře mu podle jeho slov neposkytly součinnost.
Obrátil se tedy na českou laboratoř Tilia Laboratories, kterou vede molekulární bioložka Soňa Peková.
Forenzní analýza podle Pekové ukázala "vysoké množství DNA s volnými konci poměrně krátkých fragmentů zabalených do nanolipidových částic" (viz obecná prezentace, která unikla na veřejnost).
To podle ní znamená závažné riziko, že se tyto extrémně malé částice "mohou integrovat do genomu recipientní buňky", a tedy způsobit genetické změny.
Analýzu Pekové měla nepřímo vyvrátit proti-analýza patnácti vědců Slovenské akademie věd. Ti měli provést "kvantitativní analýzu zbytkové DNA a dalších látek ve vybraných šaržích mRNA vakcín proti onemocnění covid-19".
"Výsledky analýzy potvrzují, že množství zbytkové DNA ve vakcínách je pod stanovenou bezpečnou hranicí, a že vakcíny neobsahují látky, které by výrobci neuváděli," uvedla loni v září Slovenská akademie věd v tiskovém prohlášení.
Postup SAV následně podrobili přezkumu dva američtí a jeden kanadský expert – Kevin McKernan, David J. Speicher a Jessica Rose.
Výsledky jejich kritické analýzy publikoval 14. srpna 2026 recenzovaný časopis Oncotarget.
Vědci měli objevit v postupu SAV několik podle nich zásadních chyb a ve své zprávě zdůvodnili, proč výsledky publikované SAV nejsou relevantní.
Molekulární bioložka Peková již dříve namítla, že SAV nezkoumala stejné vzorky vakcín jako ona (17 šarží vakcíny Spikevax – Moderna a 7 šarží vakcíny BNT162b2 – Pfizer), protože ty, které dostala k dispozici od vládního zmocněnce Kotlára, jsou "stále" u ní v laboratoři, přestože údajně "apelovala" na to, aby je SAV podrobila analýze.
Kritická analýza
Při podrobnějším pohledu na analýzu vědců Kevina McKernana, Davida J. Speichera a Jessicy Roseové vystupuje několik zásadních výhrad k postupu SAV.
"Nedávná studie autorů Achs et al. (2025) tvrdila, že pomocí čtyř ortogonálních přístupů prokázala, že v mRNA vakcínách proti covidu-19 se nevyskytuje nadměrné množství zbytkové DNA.
Vzhledem k tomu, že regulační orgány tuto studii citují, aby dokázaly, že hladiny DNA v mRNA vakcínách se pohybují v rámci limitů, je nezbytné, aby proběhla důkladná veřejná diskuse o silných a slabých stránkách použitých metod," uvádějí autoři studie.
Souhrnně lze říci, že tyto nedostatky činí závěry studie neplatnými pro regulační posouzení zbytkové kontaminace DNA.
— McKernan, Speicher a Rose
"Předkládáme komplexní kritiku, která identifikuje zásadní metodologické nedostatky, které systematicky zkreslují výsledky ve prospěch podhodnocení zbytkové kontaminace DNA," dodávají experti a vytyčují šest kritických oblastí svého zkoumání.
- nevhodné výpočty molekulové hmotnosti plazmidů, které vedou k 1,5–10násobnému podhodnocení (plazmidové ekvivalenty)
- zkreslení velikosti fragmentů při návrhu primerů, které upřednostňuje detekci nefunkčních sekvencí před DNA kódující spike
-tepelnou degradaci vzorků během přípravy knihovny
- analytické detekční limity překračující regulační prahové hodnoty
- omezení platformy vylučující detekci fragmentů DNA o délce v řádu kilobází
- nezohlednění tvorby hybridů RNA:DNA, které chrání spike DNA před degradací.
Požádali jsme Slovenskou akademii věd o komentář.
Bezprostředně nereagovala.
Jeden z autorů analýzy mikrobiolog Kevin McKernan již v říjnu 2023 upozornil na výskyt plazmidové DNA ve vakcíně Comirnaty (Pfizer-BionTech), konkrétně na sekvenci SV40, která podle Evropské lékové agentury EMA nebyla výrobci vakcíny oficiálně uvedena v jejím složení.
EMA později výskyt sekvence potvrdila, a deníku Epoch Times sdělila, že "nezaznamenali žádné spolehlivé důkazy o tom, že by zbytková DNA překračovala schválené/bezpečné hladiny" pro vakcínu společnosti Pfizer-BioNTech.
"Podle nejlepších nezávislých odhadů je v každé dávce 100-200B fragmentů plazmidu," uvedl v e-mailu pro The Epoch Times mikrobiolog Kevin McKernan.
Objasnění jednotlivých bodů
Přítomnost zbytkových částí DNA v těle může podle vědců způsobovat řadu problémů v podobě silné imunitní reakce a zánětu nebo v případě průniku do buňky mít potenciál vyvolat rakovinné bujení.
Odvolávají se při tom na výzkum a patenty společnosti Moderna, která uvádí, že "zbytková DNA v léčivých přípravcích může vyvolat aktivaci vrozené imunitní reakce a může mít onkogenní potenciál u skupin pacientů".
Analýza upozorňuje na textovou část patentu společnosti Moderna, ve které stojí, že "zavedená DNA se může s určitou četností integrovat do genomové DNA hostitelské buňky, což vede ke změnám a/nebo poškození genomové DNA hostitelské buňky" a že "alternativně může být heterologní deoxyribonukleová kyselina (DNA) zavedená do buňky zděděna dceřinými buňkami (bez ohledu na to, zda se heterologní DNA integrovala do chromozomu) nebo potomky".
Tato kritika dokumentuje konkrétní technické nedostatky, které zneplatňují jejich závěry a jejich hodnocení "bezpečnosti" z hlediska souvisejících onkogenních rizik.
— McKernan, Speicher a Rose
Podle analýzy byl postup SAV nesprávný.
Při detekci je třeba hledat různé velikosti částic DNA a provádět různá měření, která je mohou odhalit.
Problém měl začít hned na začátku, kdy SAV před zkoumáním obsahu vakcín vzorky zahřála na 95 °C po dobu deseti minut, aby se uvolnily nukleové kyseliny z lipidové kapsle.
Tím podle analýzy mohla vyvolat změny ve zbytkové DNA a způsobit, že se středně velké částice rozpadly na menší celky.
Tato skutečnost je podle vědců zásadní, protože malé a středně velké částice vyvolávají odlišný druh rizikové reakce v organismu, přičemž ty střední jsou rizikovější v otázce možných genetických změn v buňce, při průniku dovnitř buňky.