Sklolaminát vrtulí je nebezpečnější než azbest. V EU je ročně zakopáno 2 500 tun nerecyklovatelných kompozitů větrných turbín
Už přibližně 20 let bojuji s větrnou energií. Hned na počátku mě zaujala myšlenka, že by člověk mohl "bezpracně" získávat elektrickou energii třeba i takto z přírody. Ačkoliv nejsem dokonale technicky vzdělán, uvědomil jsem si po čase, že situace s větrným zázrakem není zase tak úplně dokonalá.
Jaké hlavní cíle jsem si vytknul pro sledování "větrníků":
1. Laciná energie
2.Zachování úžasné české krajiny i historických památek pokud možno v původní kvalitě
3.Nedopustit ohrožení zdraví člověka i ostatních živočichů
Nebudeme si nic nalhávat.
Naše krajina je v poslední době poškozována kůrovcem, četnými požáry a megalomanskými necitlivými stavebními projekty.
Korunu všemu by u nás měly nasadit 150 – 250 m vysoké stožáry, které by převyšovaly okolní terén a historické stavby.
Nikdo z nás nechce nenávratně zničit naši krajinu, její vzhled a prostě vše, co jsme zdědili po našich předcích.
Každý normální člověk si váží jedinečnosti přírody i památek z různých období.
K tomu mám dva doklady.
Když si Kamenice chtěla nepatrně poupravit zadní vchod v hradební zdi kostela Sv. Jakuba, aby mohly automobily pohřební služby bez problémů projíždět od chrámu na hřbitov, byli památkáři zpočátku ostře proti.
Naštěstí u nich potom zvítězil zdravý rozum.
Rozdílný přístup jsme zaznamenali v posouzení okolí kostela Sv. Víta v Pavlově ( u Stonařova).
Tato církevní stavba je zneuctěna 4 stožáry větrných elektráren.
Stala se jejich chudým příbuzným.
Druhou ukázkou je otřesná rakouská oblast mezi Poysdorfem a Vídní, kde stovky VE lemují cestu od Mikulova do Rakouska, Chorvatska i Itálie.
Vloni jsem sám na vlastní oči v létě měl v zorném poli asi 200 turbín, z nichž se zhruba 150 ani nepohnulo.
Asi malý vítr.
ČR má nedostatečné větrné podmínky.
Nejlepší (ale ve světovém měřítku chabá) je oblast severních horských oblastí od Krušných hor po Jeseníky).
Drobnou zajímavostí je fakt, že v roce 2025 u nás vítr zaznamenal meziroční pokles o 13%.
Foukalo nejméně od roku 2018.
Nejlepší podmínky v Evropě jsou na pobřeží Atlantiku a Baltu.
Uvádí se, že slabší větrné podmínky panují ve Středomoří a ve střední Evropě.
Stejně jako soláry i větrné elektrárny jsou nespolehlivými zdroji energie.
Pokud je silný vítr, dochází k přetížení sítě a ostatní zdroje se musí omezit nebo vypnout.
Při slabém nebo žádném větru je energie nedostatek a nastupují záložní zdroje (např.jádro a uhlí).
Nezanedbatelným faktem naší země je hustota osídlení – tedy i hustota měst a obcí.
Zajímavou okolností jsou ceny jednotlivých druhů energie za kilowatthodinu.
U jadra se uvádí cena 0,15 – 0,25 Kč/kWh.
Uhelná energie 1,70 – 1,90 Kč/ kWh (znehodnocená daní – povolenkami 2,16 Kč/ kWh.
Dotovaná větrné energie se pohybuje v rozmezí 3,20 – 4,00 Kč/kWh.
Dotované soláry prý atakují 12,13 nebo dokonce 16 Kč/kWh.
V ČR není ani připraveno odpovídající distribuční vedení (přenosová síť).
Ani finančně a ani fakticky.
V roce 2025 jsme celkem vyrobili 71,4 TWh (terawatthodin).
Spotřebovali jsme 59,3 TWh.
Čistý vývoz byl zaznamenán ve výši 7,56 TWh.
Meziročně o 15% více.
Jsme tedy čistým vývozcem např. na Slovensko, do Polska i do Rakouska, které nemohlo přijít na jméno českým jaderným elektrárnám.
Zajímavostí je, že se Slovenskem a Německem si střídáme dovoz a vývoz.
Jinak je nám neustále vyhrožováno, že budeme dovozcem energií.
Nechápu, že v ostatních odvětvích průmyslu je převaha exportu nad importem výhodou, ale pro energie to neplatí …
Ve světě už větrné turbíny nebudou "v módě" a u nás o nich teprve začneme uvažovat.
Evropa stojí nyní na energetické křižovatce.
Zásluhou alternativní energetiky nemluvíme o tom, zda bude blackout, ale kdy bude…
Přemýšlejme o zelené utopii a bezpečnosti s rozvahou a odolností.
Vítr je velmi drahý zdroj energie spolu s fotovoltaikou, nesrovnatelné s jádrem.
VE mají vysoké náklady při výstavbě a velké náklady při likvidaci (např. recyklace listů vrtulí).
Smutnou zprávou je vytváření průmyslových zón na venkově větrnými parky.
Něco z technických parametrů.
Starší typy turbín mají velikost 150 m od země k listu na vrcholu, tedy 2 fotbalová hřiště.
Jedno je na stojato a druhé se točí v podobě vrtulí.
V současnosti se objevují už plány o velikosti 250 m.
Předeženeme Eiffelovku nebo se spokojíme se 4 Petřínskými rozhlednami nad sebou?
Základy jsou 4 – 6 m hluboké o průměru 30 metrů.
Na vybudování 1 stožáru na souši spotřebujeme asi 80 000 l nafty, na moři 300 000 l nafty.
Základová deska váží 2 500 – 4 000 tun, tubus má 600 tun.
Větrná elektrárna potřebuje k výrobě 1 TWh 8 000 tun betonu a cementu, 2 000 tun oceli, 23 tun mědi, 35 tun hliníku a 92 tun skla.
Betonu je tolik, že by stačil na výstavbu nejméně 10 větších rodinných domů.
Prostě ekologie jak vyšitá.
Pro srovnání jaderná elektrárna chce na výrobu 1 TWH 760 tun betonu a cementu, 165 tun oceli a železa a 3 tuny mědi.
V EU je vzdálenost "větrníků" od obydlí kolem 1 000 m, u nás je to zatím jen 500 – 1 000 m.
Větrná turbína postupně vysušuje krajinu zvenku a půdu i zevnitř.
Způsobuje ztráty a znehodnocení spodních vod.
Má dlouhodobě nepříznivý vliv na počasí.
Uvádí se velký úhyn velmi důležitých půdních mikroorganismů.
Zanedbatelná není ani postupná eroze půdy.
Ročně způsobují úmrtí až milionu ptáků, 500 000 – 1 000 000 netopýrů.
Dochází k likvidaci velkého množství hmyzu – třeba včel.
V okolí 1 500 m od turbín mají lidé zdravotní problémy.
Zvěř i ostatní organismy se stěhují jinam.
Vibrace, ultrazvuk a stroboskopický efekt (střídání světla a stínu).
Obrovským problémem je recyklace vrtulí.
Texas – Sweetwater – zde najdeme "hřbitovy" listů vrtulí.
Lopatky turbín jsou dosud řádně – nerecyklovatelné
Sypat je rozdrcené do těles nových silnic a dálnic mi připadá podivné.
Zahrabávají se v bývalých dolech nebo leží volně na různých skládkách bez ladu a skladu.
Sklolaminát vrtulí je nebezpečnější než azbest.
V EU je ročně zakopáno 2 500 tun nerecyklovatelných kompozitů větrných turbín.
Větrníky jsou neefektivní, ekonomicky nevhodné.
Je tu neekologický vznik, produkce energie a především likvidace a recyklace.
Gondola má velikost jako běžný autobus s mnoha "hejblátky".
Pokud se vrtule netočí, bere energii z běžné sítě… dokonce někdy se i točí na uhlí nebo na jádro.
Paradoxem zůstává, že "ekologové" a "zelení" VE podporují a ptáci, netopýři, včely, půdní fauna a nakonec i člověk je nechávají v klidu.
EU soustavně bojuje proti oteplování planety.
Přitom díky mořským větrníkům je teplota moří o půl stupně/rok vyšší.
Možná nevíte, běžci na lyžích už asi 2 roky nesmí mít na svých "prknech" vosk s fluorovanými uhlovodíky.
Přitom perfluorované uhlovodíky dopadají po kilogramech na naše zahrady, pole, lesy a vodní plochy.
Tato situace je způsobena abrazí( obrušováním) listů vrtulí.
Známe je pod pojmem PFAS.
Abrazi způsobují déšť, mráz, sněhové krystalky i např. kroupy ve styku s listy vrtulí.
Z 1 listu se prý ročně uvolní 0,5 – 4 kg mikroskopického karcinogenního prášku.
Současná vláda sice snížila výměru akceleračních zón větrné energie z 2 685 km² na 474 km², další pozdější snížení větrných AOV zahrnuje 284 km² , ale toleruje výstavbu …nejen elektráren.
V roce 2005 vláda zakázala výstavbu fotovoltaiky na půdách úrodnosti stupně I. a II., ale na větrníky se zapomnělo.
Velké Šťáhle na Bruntálsku
Lidi, funkcionáře i organizace matou časté změny pravidel pro výstavbu a provoz energetických zdrojů.
Podle EU mají být stavěny alternativní energetické zdroje na zastavených, narušených či poničených místech, brownfieldech, bývalých průmyslových zónách apod.
Mnozí developeři se neřídí Aarhuskou úmluvou o přístupu veřejnosti k informacím a Evropskou úmluvou o krajině.
Pro zajímavost v Rakousku se nedávno nacházelo 1 447 turbín, v ČR přes 220 a na Slovensku pouhé 2.
Nejméně v EU budují VE ve Slovinsku, na Islandu, v Bělorusku, na Slovensku a na Kypru.
Občas se stávají také nehody.
V Nizozemsku 13. 10. 2013 požár zavinil úmrtí 2 lidí v Ooltgensplaatu.
V Zeewolde došlo k rozlomení starší elektrárny bez zranění. Kovové kusy rozmetal vítr stovky metrů daleko.
Německé kauzy:
U Hamburku se zhroutila v roce 2017 100 m turbína.
V říjnu 2025 se v Severním Porýní – Vestfálsku zřítila hlava větrné elektrárny s lopatkami.
Jednalo se o pád ze 125 metrů na pole.
V lednu 2026 byla uzavřena dálnice A 44 u Jackerathu.
Hrozil pád listu na vozovku.
Velkou perličkou a kuriozitou byla situace v německém Garzweileru v Severním Porýní – Vestfálsku.
27. 10. 2022 bylo odstraněno 8 turbín VE kvůli obnovení těžby uhlí!!!
Je to důsledek omezení získávání energie z jádra v Německu.
Polská akademie věd zjistila, že do 3 km od turbín je ohroženo zdraví lidí – hluk, infrazvuk, blikání světla, elektromagnetické pole, vibrace, spad z vrtulí (abraze).
Toto vše způsobuje infekce dýchacího ústrojí, alergie, oslabení imunity, epilepsii, ovlivňuje činnost srdce a kardiostimulátorů.
Dále bolesti hrudi a problémy s páteří.
Skandální rozhodnutí padlo ve Švédsku. EPA ( Agentura pro ochranu životního prostředí), která podporuje větrnou energetiku, zastavila studie universit Linköping a Göteborg o nepříznivém vlivu větrných elektráren.
Ve Švédsku je však pravděpodobný příklon k jádru.
Další skutečnosti :
Z 21 000 španělských VE jich brzy skončí 7 500.
Uvažuje se o podobném počtu, které by je nahradily.
Zajímavou taktiku zvolili v Číně.
V roce 2025 zprovoznili 2 uhelné elektrárny týdně, ale zároveň investovali miliardy do výzkumu jádra.
V nedávné době utrpěly ztráty firmy, zabývající se větrnou energií.
Např. Renevable energy ztratila v roce 2024 2,24 mld dolarů, známá firma Vestas z Dánska 1,2 mld dolarů.
Dánská firma Oersted (dříve Dong energy ztratila ročně 4 mld dolarů, španělská firma Siemens – Gamesa hlásila ztrátu 943,48 milionů dolarů /rok.
Co se týká ČR:
Do roku 2000 bylo vystavěno 17 větrných elektráren, do roku 2010 dalších 133, do roku 2020 jich přibylo 59 a do roku 2025 20 kusů.
Celkem 229, 224 dosud pracuje.
Když už mluvíme o Praze, při daleko nejvyšší spotřebě se o podílu hlavního města a okolí na výrobě z větrníků vůbec nemluví.
Vymlouvají se na letiště a asi na Petříně, Vyšehradu, na Hradčanech a na Letné větrníky nechtějí.
Podle nejnovějších údajů "zbylo" v ČR 31 větrných zón, z toho 10 na Vysočině.
Z 284 km² je opět nejvíce na Vysočině 69,7 km²
Čím si to tento kraj vysloužil ?
Asi tím, že Dukovany vyrábí pětinu elektrické energie celé země.
21 AOV je na území všech ostatních našich krajů.
Slovo všech je trošku přehnané, protože pro Prahu, Karlovarský kraj, Ústecký kraj a Středočeský kraj se našla celá řada výmluv, takže tam se vítr nově do lopatek opírat zřejmě nebude.
Češi jsou exportéři elektrické energie.
Němci do roku 2022 také převážně exportovali.
V současnosti po neuváženém vyřazení atomových elektráren mají import 4 krát větší než dříve.
Je to pro nás vážné varování.
Drobné nehody i u nás.
V obci Karle na Svitavsku upadl kus vrtule VE 17.8.2025.
Několik let předtím v listopadu 2009 upadla ve Vítkově u Chrastavy několikatunová vrtule.
Její části byly rozmetány větrem do vzdálenosti až 100 m.
Důležitým problémem je, pokud obec nesouhlasí se stavbou větrníku " u sousedů" a oni přesto stavbu prosadí.
Potom ohavný objekt vidíme a nemáme z toho nic.
Velmi důležité je, pokud developer nabídne obci částku (např. 1 – 2 miliony korun) a potom zkrachuje, přejmenuje se nebo prostě "uteče".
Kdopak asi likvidaci nefunkční VE zaplatí ?
Že by obec, městys či město ?
Byly by to asi desítky milionů.
V rakouské oblasti Sandl Schenkenfeden v těsné blízkosti hranic s ČR v Novohradských horách – obec Pohoří na Šumavě 100 m od hranic má vyrůst 19 stožárů o výšce 285 m!
Nespokojeni jsou Češi i Rakušané.
V obci Horšice (Plzeň – jih) starosta Stanislav Dobrý nevpustil na projednávání větrné energie několik odpůrců a dokonce na ně zavolal policii.
Policie se zachovala korektně.
Odpůrci na schůzi mohli a zastupitelé záměr neschválili.
Starosta se pokusil situaci zvrátit tajemnou anketou, ve které mohli hlasovat jen "někteří".
Velký skandál se rýsuje poblíž Rehabilitačního ústavu v Kladrubech.
Opět se jedná o VE a ústav není účastníkem řízení.
Otáčivé větrné turbíny nyní asi budou novou rehabilitační metodou.
Doufám, že zastupitelé akceleračních obcí pochopí svou jedinečnou odpovědnost za vzhled krajiny a památek a zamezí kontaminaci vody a půdy.
Posoudí negativní dopad na ekosystém, zemědělství, na zdraví lidí a zvířat.
Říká se, že ekonomicky zadlužíme své děti a svá vnoučata.
Zde platí, že zadlužíme své potomky odpuzující průmyslovou krajinou na venkově.
Velmi vtipným tématem je v této souvislosti jasný vliv ruské dezinformační scény.
Sám bojuji proti větrným nesmyslům od roku 2007 a nezaznamenal jsem sebemenší zájem o české větrníky z ruské strany.
Nic se nezměnilo ani v roce 2014,2022 ani vloni a letos.
Navíc studie o škodlivosti větrných turbín přišly převážně ze západu.
Ještě tu máme jednu zajímavou raritu.
Jde o větrný podvod v oblasti Ralska.
Zde se mělo tyčit 16 kusů 250 m vysokých stožárů.
Ty byly téměř povoleny na základě zašvindlované mapy s chybami.
Elektrárny byly zakresleny nesprávně, aby došlo k jejich schválení.
Mapy vytvořil biolog Michal Pravec.
ČEZ tvrdí, že to byl omyl.
Několik dětí z nižších oddělení mateřských škol tomu uvěřilo.
Starosta Miloslav Tůma navíc před občany tajil informaci, že Ralsko mělo získat 600 000 000 Kč od ČEZu.
Prozradil to až těsně před Vánoci.
Kvůli slabému větru, zkreslené geografii a vzhledu atraktivní krajiny v trojúhelníku Bezděz – Ještěd – Ralsko byl projekt cca 31. 3. 2026 k mé radosti odpískán.
Zajímavostí je, že katastr Ralska je 4. největší po Praze, Brnu a Ostravě. 170,23 km².
A zde bych rád připomněl ty proruské dezinformace.
Myslíte si, že je možné, aby lidé a úřady podporovali proruské názory v kraji, který po roce 1968 byl nejvíce ekonomicky a ekologicky zasažen známou okupací SSSR?
Naše obyvatele nezajímají prounijní závazky ohledně větrných parků.
Nadnárodní zájmy nemůžou být nadřazeny spokojenému životu občanů v našich obcích a městech.
To by si měli zastupitelé uvědomit v první řadě.
Větrné elektrárny by neměly být primárně "zelenou" totalitou, zvláště pokud vezmeme do úvahy, že jsou nejen ekonomickým, ale i překvapivě ekologickým nesmyslem.
Energetická mafie si stejně jako v případě fotovoltaiky dělá z větrných turbín stroj na peníze.
Chceme, aby po solárních baronech u nás řádila větrná hrabata?
Jsou zde převážně zájmy nenasytných developerů, případně vlastníků pozemků pod budoucími Eiffelovkami.
Pro investory a anonymní kapitál je zdraví lidí a živočichů naprosto vedlejší.
Mocná větrná lobby brání pravdě o VE a zlehčuje údaje a informace o problémech v této oblasti.
Na schůzkách s obyvatelstvem většinou vystupují skalní příznivci větru, často podporováni místní samosprávou.
Z vlastní dvacetileté zkušenosti vím, že kvalitní oponenti nebývají přizváni vůbec či málokdy.
Neobjektivita je přítomna zároveň ve sdělovacích prostředcích všeho druhu, cenzura vystrkuje růžky též na internetu.
Nepříznivé informace musí být zesměšněny nebo omezeny.
Názory např. Václava Cílka, Prof.RNDr. Jaroslava Turánka nebo Ivana Noveského vám také trochu pootevřou dvířka k jinému pohledu na větrníky.
A co říci na závěr?
Větrná energie je velmi nestabilní, je nutné mít dostatek jiných zdrojů, aby se mohla zálohovat v případě nepříznivého počasí.
To zjišťují také na západě i za oceánem.
Opakuji, že silný vítr a maximální výkon slunce – ostatní zdroje musí být přibrzděny (plyn, uhlí a jádro).
Pokud je tomu naopak, musí "náhradní zdroje" co nejdříve startovat.
Pokud se jedná o nepřesná procenta, vede jádro 42%, parní (uhelné) asi 40%, soláry 5,6%, spalovací 5,2 %, paroplyn 2,6%, vodní 2,1% ( zda se mi podhodnocené), přečerpávací 1,4% a větrné 0,9%.
Vidíte tedy, jak je "snadné" nahradit uhelné (fosilní) zdroje prostřednictvím větrníků, do kterých se nám moc nechce.
Souhlasím, že je důležitý mix různých druhů energií, který musí vycházet z podmínek daného státu.
Je třeba si uvědomit, že jaderné, uhelné i plynové zdroje pracují v průměru 60 let, zatímco vítr a slunce vydrží 20 – 25 let.
To se samozřejmě prodraží (i s dotacemi).
Zatímco fotovoltaika a VE jsou nespravedlivě podporovány dotacemi, uhelné elektrárny jsou do země zadupávány povolenkami (jsou zdaněny).
To v době, kdy máme pořád uhlí dost a nemuseli bychom ho transportovat z Polska nebo dokonce až z Austrálie.
Jádro je čistá a levná energie.
Dekarbonizace a omezení uhelné energetiky může začít teprve tehdy, až bude nahrazena jiným podobně levným zdrojem.
Ještě bych se zmínil o tom, že uhelné elektrárny nejsou už těmi nebezpečnými čoudícími objekty jako před 30 – 40 lety.
Byly odsířeny, zbaveny dusíku.
Sám jsem nedávno navštívil Ledvice.
Tam, kde se vkládá uhlí, je ovzduší jako v dětské ordinaci.