Svět je v plamenech od té doby, co se Země točí v kruhu...

Q.S.

Nejsem šiřitelem konspirací, těch je nespočet a mají punc oficiální pravdy, stejně jako nálepku obskurní lži.

Svět je zahlcen konspiracemi, celou sítí, každý dnes může šířit cokoliv ho napadne.

Je to dobře nebo špatně?

Můj postoj je neutrální, tedy k těmto šířeným věcem, nepropadám slepému nadšení, nevidím rudě, když něco není v souladu s mým přesvědčením, poznáním.

Podle mě není Země plochá, nesouhlasím s většinou ezoterických nesmyslů, stejně jako jsem přesvědčen, že se materialisté mýlí, když považují za reálné pouze věci hmotné a hmatatelné.

Ale to je věcí ezoteriků a materialistů, to je jejich cesta...

Měl bych je za to nenávidět a pronásledovat? 

Přesvědčovat a hádat se? 

Snad budete souhlasit, že by to bylo hloupé...

I já se přece nezlobím, když se mnou někdo nesouhlasí, to je v pořádku.

Víte, je zvláštní, že jsou to především lidé, kteří stále mluví o tom, jak je špatné ukazovat "zlo" a přitom se nijak nerozpakují tím zlem "obdarovávat" při každé příležitosti každého, kdo jim takříkajíc narušuje ten ustálený "nehyb" uvnitř uzavřeného světa....

Přičemž se nikterak nezdráhají používat duchovních autorit, domněle podporující jejich náhledy.

Ano, lze si vybírat z celku části a jiné ignorovat a tak si tvořit vlastní obraz světa a lidí.

To odjakživa dělají všichni příslušníci sekt, církví a ideologií, kteří osekali realitu-pravdu k obrazu svému.

Každý nějak reaguje, svět je plný tézí a antitézí, tlak vyvolává protitlak, akce reakci.

Dá se to využívat a zneužívat?

Nepochybně.

Stejně jako lze nožem krájet zelí, nebo bodat do zad...

Rozhoduje "to" v nitru člověka, co vede jeho ruku...

Můj postoj je neutrální ve smyslu: "Nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit; ale co z člověka vychází, to jej znesvěcuje."

To, co do nás vchází je to, co máme zpracovat, zpracované z nás vychází...

To je celé.

Proto je hloupé soudit druhé za "šíření něčeho", /není tu řeč o přesvědčování někoho, aby slepě věřil bludům!!!/.

S politováním musím konstatovat, že tomu lidé příliš nerozumí a vylévají s vaničkou i dítě, šmahem zavrhují vše, co se jim jeví jako nepříjemné, přičemž nedokážou rozlišit mezi "nepříjemným" a "zlým", rozdíl se jim stírá.

Příklad 1:

Chodím do lesa sbírat roští na otop, houby, maliny a vidím, jak vlk štve srnu, kterou strhne k zemi a roztrhá.

Přijdu domů a večer to vyprávím svým blízkým.

Je dvojí přístup:

1/ Vyprávěním šířím negativní pohled na svět, krmím zlého vlka /ezoterický přístup/

2/ Vyprávěním ukazuji dosud neviděné, popisuji realitu života, ukazuji dětem, že tam venku jsou například i vlci.

Jaký je ten váš přístup?

Příklad 2:

1/ V mých představách je vše uzavřené, nalajnované, zlo je za branami /pamatujete na skvělý Bertolucciho film Malý Buddha?/ Žiji ideální život v pozitivním světě, v němž jsem uzavřen i se svými blízkými. Čas plyne, kam se vyvíjím?

2/ Mám oči doširoka otevřené a pozoruji svět kolem, jeho projevy mne nutí zaujímat stanoviska, reagovat, hledat příčiny a vidět následky... Kam se vyvíjím?

Jaký je váš přístup?

Než budete soudit, zda je někdo takový či onaký, pomyslete na tohle:

"Poznej pravdu a pravda tě osvobodí."

"Pohyb je základem života."

"Buďte jako děti."

"Po ovoci poznáte je."

...

Jste ochotni vyjít z uzavřené bubliny a podívat se otevřenýma očima v čem a jak žijete?

I za cenu, že uvidíte věci, které nejsou příjemné.

Jako Gautama, který vyšel za bránu města, kde žil svými rodiči izolován od vší bídy a zla světa....

Já jen opakuji stále dokola, že svět není takový, jak vám je ukazován a je nutno vyjít z vězení...

A netočí se v kruhu člověk sám?

Věřte - nevěřte....