U okresního soudu v německém Kasselu probíhá trestní řízení. Obviněn je jeden z nejvýznamnějších německých biologů, doktor Ulrich Kucher. Podle obžaloby spáchal trestný čin „podněcování k nenávisti"

30.06.2019

Podkladem pro zahájení řízení byl rozhovor, který v červenci 2017 dal Kucher rakouskému katolickému internetovému časopisu kath.net. Evoluční biolog v něm řekl, že "manželství stejného pohlaví otevírají možný scénář hrůz pedofilie" a právo adoptovat děti páry stejného pohlaví znamená "podporu pedofilie na státní úrovni". Podnětem rozhovoru byl zákon o zavedení práva na sňatek osob stejného pohlaví, který přijal německý Spolkový sněm v červnu téhož roku. Jeho přijetí bylo protlačeno, stranou "Svaz 90/Zelení" podporovanou sociálními demokraty a "Levými", při slabých námitkách křesťanských demokratů. Pouze Alternativa pro Německo byla jasně proti.


Studentský diktát

Kucherovo interview v široké veřejnosti nepříliš známém internetovém médiu nečekaně rychle rozdmýchalo vlnu pobouření mezi kasselským studentstvem. Skupiny "Zelená univerzita" a "Kasselská zelená mládež" požadovaly propuštění profesora Kuchera. Jak bylo uvedeno v jejich tiskové zprávě, "Učitelé hrají vedoucí roli nejen na univerzitě, ale i ve společnosti jako celku. Je nepřijatelné, aby univerzitní profesor otevřeně vyjadřoval misantropické názory a podkládal je pseudovědeckými argumenty." A tehdejší předseda studentského výboru (AStA) přímo obvinil Kuchera z homofobie.

Tato vlna brzy zasáhla i státní zastupitelství v Kasselu, kde vědci "naložili", co se do něho vešlo.

Ještě v roce 2015 v rozhovoru pro Radio Berlin-Brandenburg Kucher uvedl, že "všechny genderové studie se již dávno staly pseudonáboženským trendem, který nemá nic společného s vědou." A v roce 2016 vydalo berlínské nakladatelství "LIT Verlag" jeho knihu "Gender-Paradoxon", v níž autor věcně a na základě vědeckých poznatků rozcupoval tuto na Západě módní teorii, podle které nejsou pouze dvě pohlavní, ale je jich celá škála. Rovněž kritizoval tehdy se již objevující požadavky "zelených" uzákonit právo párů stejného pohlaví adoptovat děti.


Nepohodlná věda

Své závěry Kucher zdůvodnil vědeckými poznatky z evoluční biologie: "Nejsilnějším spojením je spojení matky a dítěte, které se vytvořilo během sto padesáti milionů let vývoje savců. Pokud dítě přijde o matku, nebo je dítě matce odebráno, pak je to porušení toho nejzákladnějšího lidského práva, jaké kdy existovalo. A nyní je obětováno pochybné ideologii," napsal ve svém "Genderovém paradoxu". A dále: "Je hrozné, jak pod záminkou módních konceptů jsou biologicky podložená fakta obracena vzhůru nohama."

Prokurátoři vyslechli i řadu svědků, včetně dvou homosexuálů. Jeden z nich byl výše zmíněný bývalý předseda kasselského studentského výboru a nyní berlínský psychoterapeut a kulturolog, který hrdě prohlásil: "Ano, jsem homosexuál, ale nejsem prznitel dětí." V důsledku toho byla vyšetřování založená v tuctu svazků různé síly korunována obžalobou a po jejím schválení kasselským prokurátorem bylo u příslušného soudu proti Ulrichu Kucherovi zahájeno trestní řízení.


Vědcova obhajoba

Soudní jednání začalo letos 5. června se zpožděním: sál, v němž se měl proces odehrávat, neměl dostatečnou kapacitu pro všechny zájemce a zástupce médií. Než se našel prostornější sál a všichni účastníci včetně veřejnosti a novinářů v něm zaujali svá místa a kameramani nainstalovali potřebná zařízení, uplynula asi hodina. Poté soudce Henning Leicher otevřel soudní jednání a přistoupil k vyšetřování.

V souladu s normami trestního řádu Spolkové republiky Německo začíná vyšetřování výslechem obžalovaného, který má předložit soudu svoji verzi projednávaného činu dříve, než se soud začne zabývat jinými důkazy.

Profesor Kucher, který se pochopitelně necítil vinen v žádném bodě obvinění, prohlásil, že citace z článků založené v soudním procesu a pocházející z některých německých sdělovacích prostředků, které mají svědčit o jeho údajném úmyslném urážení sexuálních menšin, byly vyňaty z kontextu a on sám je považuje za pomluvu a urážku své vlastní osoby. "Ve svých projektech spolupracuji s homosexuálními biology jak v Německu, tak v zahraničí (prof. Kucher již několik let provádí výzkum na Stanfordské univerzitě) a nejsem žádný homofob," uvedl ve své obhajobě. A nahlas přečetl řadu vědeckých definic, které mají přímý vztah k předmětu obžaloby. Několik přítomných homosexuálů a studentů z kasselské univerzity okamžitě začalo dělat rámus. Také argument.


Těžký úkol pro žalobce

Následně dostal slovo obhájce obžalovaného Marcus Zittig. Předložil soudu 14 návrhů, z nichž první byla žádost o zařazení knihy "Gender-Paradoxon" do spisu. "Až po prostudování této práce bude jasné, že tvrzení mého klienta jsou založena na vědeckých biologických výzkumech," řekl. Pokud jde o zbývajících 13 žádostí, pak podle Zittiga, "jsou to závěry vědeckých autorit a pediatrů svědčící o tom, že Kucherova tvrzení jsou podložena vědecky prokázanými fakty".

Prokurátor Enrico Weigelt, který sestavil obžalobu, byl překvapen množstvím práce, při níž by měl prostudovat 440 stránek knihy "Gender-Paradoxon" a probádat závěry třinácti učenců. Požadoval tudíž o přerušení řízení. A na otázku: "Kolik dní chce obžaloba, aby mohla tyto materiály prostudovat?" odpověděl, že zákonem ustanovené tři týdny na to nestačí. A tehdy soudce rozhodl o pozastavení procesu na dobu neurčitou. Datum jeho obnovení bude oznámeno samostatně.

Zajímavé na tom je už to, že státní zastupitelství navrhlo a schválilo obžalobu po přezkoumání pouze předložených materiálů, a soud je považoval za dostatečné k tomu, aby předvolal profesora Kuchera k soudním  řízení, aniž by státní zástupce nebo soudce četli "Gender-Paradoxon", přičemž vše bylo postaveno pouze na jejich "dojmech".


Diktát zelené ideologie

Kucher není ojedinělý případ. V poslední době je německá profesura vystavena stále častějším bojkotům a hrozbám ze strany studentů, kteří se domnívají, že se profesoři přidržují údajně xenofobních, rasistických, islamofobních, misantropických, misogynních, homofobních a/nebo antifeministických názorů.

Například v dubnu 2019 ve Frankfurtu nad Mohanem se skupina studentů Goetheovy univerzity pokusila narušit konferenci o nošení hidžábů. Napadli iniciátorku konference, ředitelku Centra globálních islámských studií a profesorku etnologie Suzanne Schröterovou. Požadovali, aby byla z univerzity propuštěna a byla jí zakázána vědecká činnost.

V květnu 2019 zase studenti Drážďanské vysoké školy výtvarných umění (HfBK) obsadili univerzitní knihovnu, protože správa univerzity nesplnila jejich požadavek na propuštění ředitelky knihovny Barbary Lenkové, jelikož se odvážila kandidovat v komunálních volbách za "Alternativu pro Německo "(AfD), přitom tuto stranu pro její protiimigrační politiku nenazývá krajně pravicovou, xenofobní a rasistickou ani absolutní většina německých sdělovacích prostředků. Stávkující studenty citoval deník Dresdner Neuesten Nachrichten: "Neumíme si představit, že budeme i nadále využívat knihovnu, kterou spravuje kandidát za stranu AfD," prohlásili a dali Lenkové ultimatum: "Buď HfBK, nebo AfD!"

Zvrhlá výchova dětí

Těmto studentským teroristickým bojůvkám se nelze divit, 

podíváme-li se, čemu se učí budoucí studenti v základních školách:

"Absence dětí je svědectvím o lásce k okolnímu světu. Zakládání rodiny je reakční požadavek a matka je bytost, která škodí světu, protože přivádí na svět děti. Rodiče plodí děti z egoistických pohnutek a z touhy po penězích (tj. po přídavcích na děti). Matka a dítě jsou zdroj ohrožující životní prostředí: podle studie kanadských a švédských vědců každý novorozenec každoročně zatíží planetu 58,6 tunami CO2, přičemž zřeknutí se jednoho osobního vozidla sníží produkci CO2 o 2,4 tuny."

Tento text je výňatkem z knihy "Svoboda od dětí, namísto bezdětnosti: Manifest" (Kinderfrei statt kinderlos: Ein Manifest) vydané v roce 2019 hamburským nakladatelstvím Büchner Verlag. Jeho autorka, osmatřicetiletá doktorka historických věd Verena Brunschweigerová, vyučuje na gymnáziu. Názorná ukázka toho, jak bude - jistě ne jen v Německu - vypadat právě se rozjíždějící "století žen".

Webová stránka "lovelybooks.de" patřící vydavatelské skupině Georg von Holtzbrinck GmbH o ní referuje: "Socioložka a filosofka, ale především feministka a environmentální aktivistka Verena Brunshweigerová jde na samotnou dřeň tabuizované zóny našeho společenského konsenzu. Už její první kniha "Fuck Porn! Wider die Pornografisierung des Alltags, "("Pryč s pornem! Proti pornografizaci každodenního života") vyvolala debatu o rozšířenosti, dovolenosti a očividnosti diskriminace genderové odlišnosti v naší společnosti, která začíná už ve školních lavicích. Autorka vystupuje za kampaň "Škola proti rasismu" a "Škola proti diskriminaci na základě pohlaví". Verena Brunshweiger je navíc vytrvalá odpůrkyně mateřství."

Díky německým sdělovacím prostředkům, které popularizovaly "Manifest" v celém německy mluvícím prostoru, se myšlenky militantní feministické historičky Brunschweigerové kromě Německa rozšířily i do Rakouska, Švýcarska a příhraničních oblastí Itálie.


Řádění deviantů

V jiné německé škole, jejíž případ ohromil celou Evropu, v základní škole dolnosaského města Wittingen, pětatřicetiletá učitelka nižších ročníků Gertruda S., která tam vyučovala dějepis a protestantské náboženství, byla otevřená lesbička. Před rokem se zaregistrovala v jednopohlavním "manželství" s třiatřicetiletou Farinou K. Ta zastřelila šípem z kuše dvojici známých, kteří ji o to požádali, a pak se sama zabila stejnou zbraní. Jejich těla byla nalezena odpoledne 11. května 2019 v hotelovém pokoji v bavorském Pasově. Další den vyšetřovatelé našli ve wittingenském bytě Fariny ještě dvě těla mrtvých žen. Jednou z nich byla učitelka dějepisu Gertruda S. Její kolegové tvrdí, že "děti Gertrudu milovaly, i když si všimly toho, že vždy chodila do školy v černých šatech."

Gertruda, stejně jako Farina a dvojice, kterou zabila, byly součástí osmičlenné skupiny, jejíž hlavní modlou byla Smrt - proto ono černé oblečení všech členů skupiny, k tomu lebka, "krvavé" ozdoby atd. Stejně jako v případě učitelky dějepisu Brunschweigerové ani školská správa, ani vyšší orgány odpovědné za organizaci školního vzdělávání nikterak nereagovaly na tyto do očí bijící okolnosti. Jenomže, co by se stalo, pokud by tak učinily? "Zelení" by ztropili nepředstavitelný povyk.

V říjnu 2018 dva žáci z rýnsko-vestfálské školy ve Wendenu (14 a 16 let) chyběli na vyučování. Další den bylo v nedalekém lese nalezeno mrtvé tělo šestnáctiletého chlapce se stopami škrcení. Jeho 14letý přítel se k tomuto zločinu doznal. Jako motiv uvedl, že ke svému kamarádovi cítil homosexuální touhu a ten ho odmítl. Zhrzený mladík požádal staršího kamaráda o rozhovor mezi čtyřma očima, během něhož ho uškrtil.

Sodomité u moci

"Homosexualita není nemoc, a proto nepotřebuje léčit," prohlásil na to německý ministr zdravotnictví Jens Spahn, který je rovněž otevřený gay. Ministr plánuje tento rok protlačit v Bundestagu zákon zakazující reparativní terapii (soubor metod zaměřených na změnu sexuální orientace osoby z homosexuála na heterosexuála). Podle odhadů "Federálního fondu Magnuse Hirschfelda" je v Německu každoročně podrobeno reparační terapii asi tisíc lidí. Mezi odborníky blízkými fondu v současné době panuje názor, že změna genderové identity a její uvedení do souladu s pohlavím zjištěným při narození prý není možná.

Federální fond Magnuse Hirschfelda je mezinárodní organizace pro lidská práva založená v Berlíně v roce 2007 z iniciativy německé Lesbické a gayské asociace. Jak je uvedeno v jejích stanovách, "cílem a úkolem fondu je iniciovat a podporovat vzdělávací a výzkumné projekty, jakož i bojovat proti diskriminaci lesbiček, homosexuálů, bisexuálů, transgenderů, intersexuálů a dalších "LSBTTIQ" v Německu. Fond se zejména zasazuje o vytvoření sítě projektů a iniciativ zaměřených na vzdělávání mládeže a dospělých ve věci pochopení otázek sexuální rozmanitosti s cílem prosadit přijetí LSBTTIQ ve školách a na pracovištích."

To je jenom náznak atmosféry a pozadí, v němž opět brzy předstoupí před soud profesor Ulrich Kucher. V Německu (a zdaleka ne jen tam) už liberální demokracie nastolila opět jen jedinou povolenou "pravdu". Pochopitelně revoluční, jako ne v tak dávné minulosti.

K tomu není co dodat.


Zdroj