Vlastnictví věcí – zejména pak domů, bytů, aut či čehokoli hodnotnějšího bude zcela nemyslitelné.
Pokud jste se zabývali do detailů Green Dealem EU, pak jistě víte, že jeho cílem je také zavedení cirkulární (neboli oběhové) ekonomiky. To je přesně ten druh ekonomiky, která je v souladu s heslem WEF: "Nebudeš nic vlastnit a budeš šťastný."
V oběhové ekonomice by se tedy mělo vše sdílet a každý produkt by měl být sledován, aby bylo patrné, že je používán až do jeho úplného zničení.
Vlastnictví věcí – zejména pak domů, bytů, aut či čehokoli hodnotnějšího – je pak zcela nemyslitelné.
Tedy samozřejmě někdo musí vše, co se pak sdílí (půjčuje za poplatek) vlastnit.
Tímto vlastníkem jsou samozřejmě velké korporace, které již nyní vládnou světu.
Právě fakt, že chce EU zavádět v rámci Green Dealu oběhovou ekonomiku, je dalším varováním před touto zločineckou organizací.
Římský klub a Fabiánská společnost jsou hlavními propagátory cirkulární ekonomiky.
Je dobré si připomenout, že tyto vlivné organizace, které roky propagují depopulaci, stojí i za celou klimatickou agendou.
A to zejména Římský klub, který má globální působnost (jeho členy byli či dokonce stále jsou i někteří čeští politici).
Křížová výprava Římského klubu za prosazování agendy oběhového hospodářství vyžaduje změny společenského chování, aby lidé přijali myšlenku, že nic nevlastní a všechno si pronajímají s pomocí digitálních produktových pasů.
Nechvalně známá fráze "Nebudete nic vlastnit a budete šťastní" byla založena na obchodních modelech oběhového hospodářství, konkrétně na modelu "Produkt jako služba," kde si výrobci ponechávají vlastnictví svých produktů, které pronajímají, takže jednotlivci ve skutečnosti nic nevlastní.
Dne 30. června zveřejnil Římský klub blogový příspěvek, v němž tvrdil, že k tomu, aby se cirkulární praktiky staly standardem, je zapotřebí posun v "kultuře, chování spotřebitelů a normách".
"Sociální inovace a změna chování jsou nezbytné pro zakotvení modelů oběhového hospodářství v každodenních praktikách, společenských normách a sdílených hodnotách, což podporuje blahobyt a spravedlivou transformaci.
Budují důvěru, legitimitu a účast potřebnou pro jejich přijetí a dlouhodobou životaschopnost."
Člen Římského klubu Lars Fogh Mortensen, Škálování modelů oběhového podnikání v Evropě a mimo ni: Jak překonat pilotní projekty a učinit oběhové hospodářství mainstreamovým, červen 2026
Autor blogového příspěvku, Lars Fogh Mortensen zveřejnil prohlášení:
"Tento článek vyjadřuje názory autora (autorů), nikoli stanovisko Římského klubu nebo jeho členů."
Autor příspěvku je zároveň "expertem na oběhové hospodářství, spotřebu a výrobu v Evropské agentuře pro životní prostředí (EEA)."
Mortensenův článek je shrnutím briefingu EEA zveřejněného v dubnu loňského roku s názvem "Škálování cirkulární obchodních modelů v Evropě."
Mezi prvky pro škálování oběhového hospodářství patří mimo jiné:
- Cirkulární obchodní modely založené na přístupu, založené na pronájmu, leasingu a sdílení:
- Tyto modely se někdy označují jako modely produkt jako služba. Vytvářejí hodnotu tím, že poskytují dočasný přístup k produktům prostřednictvím pronájmu, leasingu nebo sdílení namísto vlastnictví, čímž zvyšují počet použití každého produktu.
- Hloubkové škálování:
- Znamená to změnu kultury, chování spotřebitelů a norem tak, aby se cirkulární praktiky staly výchozím bodem. Trvalá cirkulární transformace vyžaduje změny hodnot a přesvědčení, které se promítají do preferencí, důvěry a spolupráce.
- Technologické inovace:
- Jsou klíčovým nástrojem pro rozvoj a škálování možností cirkulárního obchodního modelu: od modulárního designu a digitálních produktových pasů až po poskytování služeb a prediktivní údržbu.
- Sociální inovace a změna chování:
- Jsou nezbytné pro začlenění modelů oběhového hospodářství do každodenních postupů, společenských norem a sdílených hodnot, podporují blahobyt a spravedlivou transformaci.
- Koordinovaná akce:
- Nyní je zapotřebí spolupráce napříč klíčovými faktory umožňujícími politiku, finance, technologie, chování a hodnotový řetězec, abychom se posunuli od slibných pilotních projektů k začlenění evropského oběhového hospodářství do hlavních proudů.
Nevolené globalistické skupiny, jako například Římský klub, Světové ekonomické fórum a Fabiánská společnost, abychom jmenovali alespoň některé, prosazují přechod k cirkulární ekonomice již mnoho let.
Bývalý spolupředseda Římského klubu Dr. Anders Wijkman, který se o více než deset let později vrátil, prohlásil, že mladým lidem nezáleží na vlastnictví věcí.
Chtějí jen služby, což je cílem cirkulární ekonomiky.
Téměř všechny návrhy Římského klubu směřují k ovládání lidstva, například k tomu, aby lidem říkali, co by měli jíst, jak by měla být využívána jejich půda, jaké druhy energie by měli mít povoleno spotřebovávat, co by měli dělat se svými penězi, jaký typ ekonomického systému by měli mít, jak by měly být řízeny školy a tak dále.
Agenda oběhového hospodářství se v tomto ohledu nijak neliší.
Abyste získali ještě jasnější představu o skutečném cíli cirkulární ekonomiky, poslechněte si, co na WEF v roce 2016 řekl generální ředitel společnosti Royal Philips Electronics Frans Van Houten.
"Proč bych vám vlastně měl prodávat ten produkt, když vás zajímá hlavně jeho přínos?
Možná zůstanu majitelem a prodám vám výhodu jako službu":
Podle blogového příspěvku Davoské agendy z roku 2016 s názvem "8 předpovědí pro svět v roce 2030" se v úplně první předpovědi uvádí, že "všechny produkty se díky cirkulární ekonomice stanou službami."
Tento blogový příspěvek vychází z eseje, kterou napsala mladá globální lídryně WEF a dánská poslankyně Ida Auken.
Příspěvek byl v roce 2016 publikován ve Forbesu s názvem "Vítejte v roce 2030: Nic nevlastním, nemám žádné soukromí a život nikdy nebyl lepší."
"Vítejte v roce 2030. Vítejte v mém městě – nebo bych měla říct 'našem městě.' Nic nevlastním. Nevlastním auto. Nevlastním dům. Nevlastním žádné spotřebiče ani oblečení," začala Auken.
"Všechno, co jste považovali za produkt, se nyní stalo službou," dodala a zároveň poděkovala za "průlom v oběhovém hospodářství."